Na letošní volby do obecních zastupitelstev a třetiny Senátu má stát v rozpočtu 1 050 milionů korun, uvádí Zpráva o plnění státního rozpočtu za 1. pololetí 2026. Na každého z 8,28 milionu voličů v seznamu to dělá 127 korun, za čtyři roky volebního období 32 korun ročně. Ze všech výdajů státního rozpočtu na rok 2026 jsou to čtyři setiny procenta.
Novinky se týden po volbách ptaly, jak volby zlevnit. Podle ministerstva financí stojí 1 063 milionů, o pětinu víc než před čtyřmi lety, napsaly Novinky a propočítaly menší komise, slučování obcí, jednodenní volby a hlasování přes internet. Prošli jsme závěrečné účty státního rozpočtu od roku 2014, otevřená data všech 14 551 okrsků od Českého statistického úřadu a vyhlášky o odměnách komisí. Po započtení inflace volby nezdražily proti roku 2018 vůbec a většina navrhovaných úspor vychází na jednotky procent jejich ceny.
Klíčová čísla
127 Kč
Stojí letošní volby na jednoho voličeStátní rozpočet na volby do obcí a třetiny Senátu počítá s 1 050 miliony korun. Po započtení inflace je to na voliče stejně jako v roce 2018.
3 998
Okrsků, kde komisi nejde zmenšitJe to 27 % ze 14 551 okrsků. Kandiduje v nich tak málo stran, že komise nemůže mít víc členů, než žádá zákon.
1 397
Okrsků s nejvýš sto voličiKomise v nich stojí na voliče nejméně 191 korun, v okrscích nad tisíc voličů 14 korun. Necelá polovina z nich je jediným okrskem své obce.
Volby zdražují skokem, když stát přidá komisařům
Volby do obcí a Senátu stály stát v roce 2014 podle závěrečného účtu kapitoly Všeobecná pokladní správa 553 milionů korun, v roce 2018 706 milionů a v roce 2022 798 milionů. Letošní rozpočet je proti skutečnosti roku 2022 o 32 procent vyšší, po započtení růstu cen podle indexu spotřebitelských cen ČSÚ o 14 procent. Kolik volby skutečně stály, ukáže až závěrečný účet na jaře 2027.
🔻🔻🔻
Pak osm let odměny stály a ceny mezi zářím 2018 a zářím 2026 vzrostly o 51 procent. Volby v roce 2022 proto vyšly reálně levněji, komisaři dostávali stejně jako o čtyři roky dřív. Od letošního roku platí vyhláška ministerstva vnitra č. 353/2025 Sb.: řadový člen dostane 2 500 korun, místopředseda 3 000, předseda a zapisovatel 3 500. Při souběhu se senátními volbami přidává ke každé odměně 800 korun.
Ministerstvo zdůvodnilo zvýšení podle ČTK tím, že kandidující strany nejsou zdaleka schopné komise obsadit. Svaz měst a obcí si na nízké odměny jako hlavní problém při obsazování komisí stěžoval už v roce 2017. Odměna řadového člena vzrostla od roku 2018 o 39 procent, tedy méně než ceny.
Komise stát zároveň zmenšil. Podle zákona o správě voleb musí mít okrsková komise nejméně pět členů a v okrscích do 400 voličů čtyři. V roce 2022 platilo minimum šest členů a čtyři jen do 300 voličů. Komise s nejmenším povoleným počtem lidí by letos měly dohromady 67 011 členů, v roce 2022 by jich bylo 78 486.
Ubrat člena komise jde jen ve třech čtvrtinách okrsků
Výpočet Novinek, že o jednoho člena menší komise by ušetřily přes 36 milionů korun, aritmeticky sedí: 14 551 okrsků krát 2 500 korun. Velikost komise ale neurčuje stát. Zákon stanoví jen minimum, každá kandidující strana, v senátních obvodech i nezávislý kandidát do Senátu, smí do komise delegovat jednoho člena a chybějící místa do minima doplní starosta.
V 3 998 okrscích, 27 procentech všech, kandiduje tak málo stran, že komise nemůže mít víc členů, než žádá zákon, ani kdyby delegovaly všechny. Zmenšit je jde jen dalším snížením minima. Ve zbylých okrscích by škrt jednoho člena ušetřil nejvýš 26 milionů korun, 2,5 procenta rozpočtu na volby, a jen za cenu, že by strany ztratily právo mít v komisi svého člověka.
Delegáti stran přitom nejsou jen náklad. Komise počítá hlasy ručně a strany v ní hlídají jedna druhou. Kolik se při sčítání může pokazit, ukázala naše analýza letošních volebních zápisů: v několika velkých městech v nich zřejmě chybějí tisíce hlasů.
Kdyby měla každá komise jen zákonné minimum, stály by letos základní odměny 231 milionů korun. Odměny podle ministerstva vnitra tvoří tři čtvrtiny peněz, které obce na volby dostávají, letos podle ministerstva financí 730 milionů. Proto by podle ministerstva neušetřily ani jednodenní volby. „Samotné jednodenní volby úspory nepřinesou, jelikož se nesníží náklady na odměny členů okrskových volebních komisí,“ řekl v roce 2023 Deníku mluvčí ministerstva Adam Rözler. Vláda Petra Fialy tehdy navrhovala volit jen v pátek, návrh později stáhla.
Nejdražší jsou nejmenší okrsky a zrušit je jde až se slučováním obcí
Okrsek je nejdražší tam, kde má komise na starosti nejméně voličů. Ve Vysoké Lhotě na Pelhřimovsku, nejmenší české obci, bylo letos v seznamu 16 voličů. Čtyřčlenná komise stojí na základních odměnách nejméně 12 500 korun a ve Vysoké Lhotě, kde se volil i senátor, ještě o něco víc. Na voliče to dělá přes 780 korun. Okrsků s nejvýš stovkou voličů je v Česku 1 397 a volí v nich dohromady 99 512 lidí.
V okrscích do sta voličů stojí komise na voliče nejméně 191 korun, v okrscích nad tisíc voličů 14 korun. Ve městech bývají komise větší, protože tam kandiduje víc stran. Ani když do každé komise delegují všechny strany, rozdíl nezmizí: 324 korun proti 37, devětkrát víc.
Necelá polovina těch nejmenších okrsků, 634, je jediným okrskem své obce. Každá obec musí mít aspoň jeden okrsek, takže je nejde zrušit, dokud obce zůstanou samostatné. Zbylých 763 malých okrsků leží v obcích, které mají okrsků víc, a o jejich sloučení může rozhodnout obec sama. I kdyby je všechny spojila se sousedními, ušetří na komisích nejvýš 9,5 milionu korun.
Novinky odhadly, že kdyby ubyla desetina obcí, ušetřilo by se na komisích 17 až 20 milionů. To odpovídá 1 300 zrušeným okrskům po 12 500 korunách. Platí to ale jen tehdy, když sloučená obec zruší volební místnost v každé připojené vesnici. Odhad Národní ekonomické rady vlády z roku 2022, že sloučení obcí do tisíce obyvatel by ročně ušetřilo kolem 10 miliard korun, se týká celé obecní samosprávy, ne voleb. Podle našeho propočtu z rozpočtů obcí by se na správě nejmenších obcí dalo ušetřit spíš 2,6 miliardy ročně.
Internet volby nezlevní, dokud zůstanou volební místnosti
Estonsko, jediná země Evropské unie, kde mohou přes internet hlasovat všichni voliči, spočítalo náklady komunálních voleb 2017 podle způsobu hlasování. Hlas přes internet stál stát podle studie vědců z Tallinnské technické univerzity, o níž psala estonská ERR, 2,32 eura, hlas na papíře ve volební den 4,37 eura. Volební místnosti ale zůstaly, internet k nim přibyl jako další možnost. V Česku by se na komisích ušetřilo, jen kdyby se okrsky rušily.
Irsko koupilo v letech 2002 až 2004 elektronické hlasovací přístroje do volebních místností za zhruba 55 milionů eur. Pro pochybnosti o spolehlivosti je nikdy nenasadilo celostátně a v roce 2012 je prodalo do šrotu za 70 267 eur. Šlo o přístroje v místnostech, ne o hlasování přes internet.
Volba poštou v Unii převládající není. Hlasovat poštou z domova umožňuje podle studie pro Evropskou komisi 11 z 27 členských zemí, některé jen voličům, kteří nemohou přijít osobně.
Levnější Portugalsko platí volby i z rozpočtů obcí
Ani srovnání se zahraničím, které Novinky uvádějí, neukazuje na drahé české volby. Portugalských 9,5 milionu eur za komunální volby 2025 byl předběžný odhad ministerstva vnitra a pokrýval jen výdaje státu: 4 miliony na členy volebních komisí, 2 miliony na vysílací čas stran a zbytek na ostatní, uvedl portál ECO. Hlasovací lístky a vybavení místností tam platí obce. Chorvatské obce, města a župy zaplatily za dvoukolové místní volby 2025 necelých 24,8 milionu eur, uvádí výroční zpráva státní volební komise, kterou citoval Novi list.
Úspora, při které nikdo nemusí chodit dál
Za letošní miliardu stát platí hlavně lidi: nejméně 67 tisíc členů komisí, kteří dva dny sedí ve 14 551 volebních místnostech a pak ručně počítají hlasy pod dohledem soupeřů. Víc by se dalo ušetřit jen tak, že by část lidí chodila volit dál od domova. Šestnáct voličů ve Vysoké Lhotě má volební místnost ve vsi.
Jednu úsporu, která nikomu cestu k urně neprodlouží, popsal v roce 2016 Nejvyšší kontrolní úřad. V Plzni našel 143 okrsků, jejichž volební místnosti byly v 36 budovách, třináct z nich v jedné základní škole. Sloučením okrsků na stejné adrese by jich město mělo o 27 méně a ušetřilo by asi 630 tisíc korun za každé volby. Adresy volebních místností ale podle úřadu nesbírá ministerstvo vnitra ani kraje, takže nikdo neví, kolik takových budov je v celé zemi.
