DataTimes.czV pátek 9. a v sobotu 10. října se volí obecní zastupitelstva v 6 251 obcích, voliči rozdělí 59 173 mandátů. Rakousko, které je rozlohou o něco větší a má 9,2 milionu obyvatel, má obcí 2 092. Na 100 000 obyvatel připadá v Česku 57 obcí – víc než v kterékoli jiné z 28 evropských zemí, pro které jsou k dispozici srovnatelná data.
Prošli jsme data Českého statistického úřadu, rakouského Statistik Austria, Monitoru státní pokladny a registrů kandidátů. Obcí má Česko třikrát víc než Rakousko, rozdíl v jejich velikosti je čtyřnásobný: polovina českých obcí má méně než 456 obyvatel, polovina rakouských víc než 1 838. Z toho plynou dvě věci, které se dají spočítat: dražší správa na obyvatele a volby, ve kterých často není z čeho vybírat.
Klíčová čísla
6 254
Obcí v ČeskuRakousko jich má 2 092, třikrát méně. Na 100 000 obyvatel připadá v Česku 57 obcí, v Rakousku 23. Typická česká obec má 456 obyvatel, rakouská 1 838.
81,9 mld. Kč
Stály v roce 2025 zastupitelstva a obecní úřadyZhruba 7 500 Kč na obyvatele a 15,8 % všech výdajů obcí. V obcích do 200 obyvatel je to 10 713 Kč na hlavu.
1 830
Obcí volí z jediné kandidátkyTo je 29 % ze všech 6 254 obcí. V obcích do 200 obyvatel je to téměř každá druhá.
Hustotou obcí se Česku blíží jen Slovensko (54 obcí na 100 000 obyvatel) a Francie (51). Průměr Evropské unie je 19. Na opačném konci stojí země, které obce v posledních desetiletích slučovaly: Dánsko má 98 obcí s průměrem 61 tisíc obyvatel, Nizozemsko 342. Počty obcí pocházejí z přehledu místních samospráv OECD za rok 2025, u Bulharska, Chorvatska, Malty a Rumunska z Eurostatu (LAU 2025).
Polovina českých obcí má méně než 500 obyvatel
Podle počtu obyvatel v obcích k 1. lednu 2026 od ČSÚ má méně než 500 obyvatel 3 332 českých obcí, 53 procent všech. Žije v nich 828 tisíc lidí, 7,6 procenta obyvatel země. V Rakousku je takových obcí podle obecního rejstříku Statistik Austria 110, tedy 5 procent.
🔻🔻🔻
Statistický úřad přitom vykazuje obcí 6 258. Čtyři z nich jsou vojenské újezdy Boletice, Březina, Hradiště a Libavá, které nemají žádné obyvatele a nevolí se v nich. Skutečných obcí se zastupitelstvem je 6 254 a letos se volí v 6 251 z nich. Ve Slavníči nikdo nepodal kandidátní listinu, v Krchlebech a Rokytovci se nesešlo dost kandidátů.
Starostů má tedy Česko třikrát víc: 6 254 proti 2 092. Na zastupitele se ale rozdíl stírá, protože rakouská obecní zastupitelstva jsou větší – v průměru mají zhruba 19 členů, česká 9. Česko volí 5,4 zastupitele na tisíc obyvatel, Rakousko podle rakouského svazu obcí Gemeindebund zhruba 4,3. Zastupitelů je u nás na obyvatele asi o čtvrtinu víc, ne trojnásobně.
Obce stát za socialismu sloučil, po roce 1990 se zase rozpadly
Česko mělo obcí ještě víc. Za první republiky jich bylo na dnešním území přes 11 tisíc, podle sčítání v roce 1930 11 768 a v roce 1950 11 459, uvádí Statistická ročenka ČSÚ. Od roku 1960 je stát slučoval v několika vlnách (nejvíc v letech 1960, 1964, 1975–1976, 1980–1981 a 1985), takže na začátku roku 1990 zbývalo podle ČSÚ zhruba 4 100 obcí.
Slučování řídil stát shora, a jakmile to zákon o obcích z roku 1990 dovolil, začaly se obce zase osamostatňovat. Jen s komunálními volbami na podzim 1990 vzniklo téměř 1 700 nových obcí. Sčítání v roce 1991 jich napočítalo 5 768, v roce 2001 už 6 258.
Od té doby se počet téměř nemění, minimum bylo 6 248 obcí v roce 2005. Posledních pět přibylo v roce 2016, když stát zrušil vojenský újezd Brdy a zmenšil ostatní újezdy, takže části jejich území se staly samostatnými obcemi.
Rakousko slučovalo obce ve stejné době, v 60. a 70. letech, a na rozdíl od Česka se k původnímu stavu nevrátilo. Mezi lety 1961 a 2008 klesl počet obcí v Dolních Rakousích z 1 652 na 573, v Burgenlandu z 319 na 171 a v Korutanech z 229 na 132, ukazuje studie WIFO a KDZ pro rakouské ministerstvo financí. Horní Rakousy, Salcbursko, Tyrolsko a Vorarlbersko své obce prakticky nesloučily. V roce 1961 mělo Rakousko celkem 3 999 obcí, v roce 2002 to bylo 2 359.
Správa nejmenších obcí stojí na obyvatele skoro dvakrát víc
Kolik obecní samospráva stojí, ukazují rozpočty obcí v Monitoru státní pokladny. Za rok 2025 obce vydaly na zastupitelstva 10,6 miliardy korun a na provoz obecních úřadů 71,3 miliardy. Dohromady je to 81,9 miliardy, zhruba 7 500 korun na obyvatele a 15,8 procenta všech výdajů obcí. U zastupitelstev tvoří 97 procent výdajů odměny a pojistné.
Na obyvatele vychází nejdráž správa nejmenších obcí. V obcích do 200 obyvatel stojí 10 713 korun na hlavu, v obcích s 1 000 až 2 000 obyvateli 5 537 korun, tedy zhruba polovinu. Nejmenší obce na ni vydají 27 procent svých rozpočtů, obce s tisícovkou až dvěma tisícovkami obyvatel 15 procent. Rozdíl dělají hlavně odměny: zastupitelstvo nejmenší obce stojí na obyvatele 4 101 korun, v obci s tisícovkou obyvatel 1 571 korun. Starosta, účetní a úřad jsou potřeba i pro 150 lidí.
Graf ukazuje obce bez rozšířené působnosti. Ve 205 obcích s rozšířenou působností úřady vyřizují za stát i agendu okolních obcí, od občanských průkazů po stavební řízení. Stát jim na to přispívá, takže jejich výdaje na obyvatele vycházejí vyšší (8 064 korun) a s ostatními obcemi nejsou srovnatelné.
Tvar křivky je v Rakousku podobný. Podle dat Statistik Austria o hospodaření obcí za rok 2019, posledních dostupných po jednotlivých obcích, stály volené orgány a obecní správa v obcích do 200 obyvatel 1 063 eur na obyvatele a v obcích s 1 000 až 2 000 obyvateli 371 eur. Rakouských obcí do 200 obyvatel je ale 14, českých 1 340.
Kolik by se ušetřilo, kdyby malé obce byly větší, se dá odhadnout jen hrubě. Kdyby obce do 500 obyvatel stály na hlavu tolik co obce s 1 000 až 2 000 obyvateli, vydaly by o 2,6 miliardy korun ročně méně. To jsou 3 procenta nákladů na obecní samosprávu a půl procenta všech výdajů obcí. Sloučení navíc k takové úspoře automaticky nevede, jak ukazuje rakouská zkušenost níže.
Odměny se od roku 2024 neřídí nařízením vlády, které Ústavní soud zrušil, ale přímo zákonem o obcích. Uvolněný starosta obce do 300 obyvatel má letos podle metodického doporučení ministerstva vnitra 58 307 korun hrubého měsíčně, neuvolněný starosta nejvýš 34 955 korun. Řadový zastupitel takové obce smí dostat nejvýš 1 734 korun.
Samotné komunální volby jsou proti tomu malá položka. Volby do obcí a do Senátu v roce 2022 stály státní rozpočet podle státního závěrečného účtu 959 milionů korun, zhruba 116 korun na zapsaného voliče. Na letošní komunální volby má ministerstvo financí podle ČT24 vyčleněno 951 milionů. Jedny komunální volby na čtyři roky tak stojí zhruba tolik jako čtyři dny provozu obecních úřadů a zastupitelstev.
V polovině nejmenších obcí kandiduje jediná listina
Druhý důsledek drobných obcí ukazují otevřená data registrů kandidátů na volby.cz. V 1 830 obcích, 29 procentech všech, letos kandiduje jediná kandidátní listina. V obcích do 200 obyvatel je to 49 procent, v obcích nad 5 000 obyvatel téměř nikde.
Jediná listina ještě nemusí znamenat, že volič nemá na výběr – na kandidátce může být víc lidí, než je míst, a volič vybírá mezi nimi. V 1 056 obcích je ale kandidátů přesně tolik, kolik je mandátů, a v dalších 17 méně. Tam zvolí každého, kdo kandiduje. V obcích do 200 obyvatel to platí pro čtvrtinu z nich. Kandidátů celkově ubývá, jak jsme ukázali v analýze letošních kandidátek: od roku 2014 jich je o pětinu méně.
Rakousko obce slučovalo i zákonem. Ušetřilo na provozu, na lidech zatím ne
Poslední velkou reformu udělalo Štýrsko v roce 2015. Počet obcí snížilo z 542 na 287, průměrná obec vzrostla z 1 747 na 3 293 obyvatel, uvádí zemská vláda Štýrska. Sloučení se týkalo 385 obcí: 306 s ním souhlasilo, 79 sloučil zemský zákon z prosince 2013. Desítky obcí se bránily u Ústavního soudu, ten ale v říjnu a prosinci 2014 všechny stížnosti zamítl (například rozhodnutí G 44/2014).
Výsledek po deseti letech hodnotí rakouský institut pro veřejnou správu KDZ v letošní zprávě o financích obcí: sloučené obce ušetřily na věcných výdajích, na personálu úspory zatím celkově nevidí. Sloučené obce přitom dostávají od země méně peněz a méně investují.
Česko jde opačnou cestou: obce zůstávají malé a spolupracují. Podle číselníku účetních jednotek Monitoru státní pokladny existovalo na konci roku 2025 939 dobrovolných svazků obcí, které společně provozují třeba vodovody, svoz odpadu nebo školy. Rakousko to dělá také, jen ve větších celcích: jen Dolní Rakousy mají podle rakouského Účetního dvora 631 svazků obcí, které provozují hlavně školy a matriky.
