Po letošních komunálních volbách sedí na většině českých radnic nezávislí. Obsadili tři ze čtyř křesel v obecních zastupitelstvech. Většina z nich ale zasedá v malých obcích, kde žije málo lidí.
Proto má smysl počítat i jinak: nejen kolik má kdo křesel, ale kolik voličů za těmi křesly stojí. Pak vychází, že nezávislí zastupují zhruba třetinu voličů v Česku (36 %). Zbytek zastupují strany a městská hnutí, protože jejich zastupitelé sedí hlavně ve městech nad 10 000 obyvatel, kde žije polovina voličů. Spočítali jsme to z konečných výsledků voleb do zastupitelstev obcí, které zveřejnil Český statistický úřad.
Nejlépe je to vidět na Praze. Na jednoho pražského zastupitele připadá přes 14 tisíc voličů, v typické české obci kolem 46. Jeden pražský zastupitel tak zastupuje tolik voličů jako přes 300 zastupitelů z typických obcí dohromady. Proto ANO, které má na radnicích ani ne tři křesla ze sta, zastupuje skoro 13 voličů ze sta: jeho zastupitelé sedí hlavně ve velkých městech.
Zastupitel/ka v Praze reprezentuje přes 14 tisíc voličů, ve Vysoké Lhotě zhruba tři
Když chceme výsledky komunálních voleb shrnout za celou republiku, máme tři základní možnosti. Žádná z nich není chybná, každá ale odpovídá na jinou otázku.
Počet křesel. Sečteme zvolené zastupitele. Počítat je můžeme podle strany, která je navrhla, podle kandidátky, za kterou kandidovali, nebo podle toho, jestli jsou členy strany. Výsledek ukazuje, kolik lidí má strana v zastupitelstvech, tedy jak širokou má základnu. I dva zastupitelé v malé obci pro stranu znamenají, že tam má své lidi. O podpoře mezi voliči ale počet křesel mnoho neřekne: ve Vysoké Lhotě na Pelhřimovsku je 16 voličů a pět křesel, v Praze 918 tisíc voličů a 65 křesel.
🔻🔻🔻
Přepočet křesel na voliče. Tuhle cestu jsme zvolili my. Každé křeslo převedeme na počet voličů, které zastupuje: počet voličů v obci vydělíme počtem zastupitelů. Pražský zastupitel tak zastupuje 14 128 voličů, brněnský 5 574 a zastupitel ve Vysoké Lhotě 3,2 voliče. Když to sečteme za každou stranu po celé republice, vyjde, kolik voličů zastupují její zastupitelé. Má-li strana v Praze 15 % křesel, zastupuje 15 % pražských voličů.
Křeslo přiřazujeme kandidátce, za kterou byl zastupitel zvolen. Sdružení nezávislých kandidátů počítáme jako nezávislé, stranu kandidující samostatně nebo s nezávislými jako tu stranu. Společné kandidátky několika stran, třeba koalici ODS a TOP 09 nebo ústecké Jedno Ústí (Zelení, STAN, Piráti, TOP 09 a místní hnutí), rozdělujeme podle preferenčních hlasů: když kandidáti navržení ODS dostali 6 000 hlasů a kandidáti TOP 09 4 000, připadne ODS šest desetin křesel kandidátky a TOP 09 čtyři desetiny. Stejnou metodou jsme spočítali i volby 2022.
Graf ukazuje pro deset největších skupin dvě čísla z letošních voleb: podíl křesel (světlý pruh) a podíl voličů, které tato křesla zastupují (plný pruh). Nezávislí mají 77,5 % křesel a zastupují 36,4 % voličů. Místní hnutí a menší strany mají 5,7 % křesel a 16,4 % voličů, protože k nim patří i silná městská uskupení jako Praha Sobě. U celostátních stran je to obráceně: ANO, STAN, ODS, Piráti i TOP 09 zastupují dvakrát až devětkrát větší podíl voličů, než jaký mají podíl křesel. Výjimkou je KDU-ČSL s 5,0 % křesel a 5,8 % voličů, protože je silná i na vesnicích.
Graf neříká, kdo v obci vládne. Zastupitelé strany, která skončila v opozici, se do jejího podílu počítají stejně jako ti v koalici. Neříká ani, že ANO komunální volby „vyhrálo“. Z celostátních stran sice zastupuje nejvíc voličů, 12,8 %, ale pořadí ovlivňuje i to, kde strany vůbec kandidovaly.
ANO přitom kandidovalo méně plošně než ODS. Hnutí postavilo kandidátky ve 344 obcích, kde žije 57,5 % voličů, ODS v 538 obcích s 62,4 % voličů. Tam, kde kandidovalo, je ale ANO silnější: zastupuje 22,3 % tamních voličů, ODS 14,4 %. Piráti a SOCDEM naopak kandidovali v mnohem menší části Česka, v obcích se 43,1 % a 22,7 % voličů, a i proto jsou jejich celostátní čísla nízká.
Nejvíc si polepšil STAN, nejvíc ztratila SPD
Ve srovnání s volbami 2022 si nejvíc polepšil STAN. Jeho zastupitelé zastupují 10,2 % voličů místo 6,7 %, tedy 843 tisíc voličů místo 549 tisíc. Víc než polovinu nárůstu přinesla Praha, kde STAN kandidoval samostatně a místo pěti zastupitelů jich má sedmnáct: to odpovídá 170 tisícům voličů. Další přibyli v Brně, Ostravě, Plzni a Olomouci.
ANO kleslo z 15,2 na 12,8 %, z 1,25 na 1,06 milionu voličů. Nejvíc ztratilo v Praze (ze 14 na 11 zastupitelů), v Ostravě (z 21 na 18), v Ústí nad Labem (ze 13 na 6), v Brně a v Českých Budějovicích. Posílilo v Plzni, kde má 18 zastupitelů místo 15. Kde ANO ztratilo zastupitele, ukazuje podrobně článek o vládních stranách v obcích.
Zastupitelé SPD zastupovali po volbách 2022 3,9 % voličů, 322 tisíc. Letos 1,0 %, 81 tisíc. SPD vypadla ze zastupitelstev Prahy, Brna, Ostravy, Plzně i Liberce. Podobně klesla SOCDEM ze 2,9 na 1,1 % a Piráti ze 4,1 na 2,6 %, z toho o 83 tisíc voličů v Praze, kde mají místo 13 zastupitelů sedm.
ODS klesla z 9,9 na 9,0 %. V Českých Budějovicích ztratila 12 ze 16 zastupitelů, v Brně zhruba tři, v Ostravě a Praze naopak přidala. Nezávislí si polepšili ze 32,2 na 36,4 % a místní hnutí ze 13,1 na 16,4 %.
Voličů v seznamech bylo v obou volbách skoro stejně, 8,25 milionu v roce 2022 a 8,28 milionu letos. Procenta i počty voličů proto vypovídají o změně stejně.
Na mapě patří každé straně vlastní vrstva
Výsledky komunálních voleb se na jednu mapu vejdou špatně. Když obce obarvíme podle toho, kdo v nich má nejvíc křesel, vyjde skoro celé Česko jako jedna barva nezávislých, a to čtenáři nic neřekne. Když nezávislé vynecháme a barvíme podle nejsilnější strany, mapa může ukázat jako vítěze i stranu, která v obci získala dvě křesla z patnácti.
Proto ukazujeme každou stranu zvlášť. Puntík je obec, kde strana kandidovala, a jeho velikost odpovídá tomu, kolik voličů tam zastupují její zastupitelé. Prázdný kroužek znamená, že strana kandidovala, ale křeslo nezískala. Kde puntík chybí, strana nekandidovala. Mapa tak ukazuje dvě věci najednou: jakou má strana sílu a kde vůbec dokáže postavit kandidátku.
U nezávislých je vidět husté pokrytí celé republiky s mezerami na místě velkých měst. ANO, STAN i ODS mají největší puntíky v Praze a krajských městech, KDU-ČSL hustou síť menších obcí na jižní a střední Moravě. Motoristé kandidovali ve 37 obcích.
Co čísla neříkají
Počítáme s voliči zapsanými v seznamech, ne jen s těmi, kdo k volbám přišli: zastupitel zastupuje všechny voliče obce. Kdybychom počítali jen s odevzdanými obálkami, vyšel by nezávislým vyšší podíl, protože v malých obcích chodí k volbám víc lidí.
Podíl voličů počítá s tím, za koho zastupitel kandidoval. Stranická příslušnost je jiná věc: většina zastupitelů zvolených za strany nejsou jejich členové a mnoho členů stran kandiduje za místní sdružení. Podle členství by zastupitelé bez stranické příslušnosti zastupovali 61,0 % voličů a členové ANO 9,8 %. Pro otázku, koho voliči zvolili, je ale rozhodující kandidátka.
Srovnání zahrnuje 6 240 zastupitelstev obcí, ve kterých se zvolilo v obou letech. Praha a statutární města jsou počítaná jako celek, bez městských částí a obvodů, aby se nikdo nezapočítal dvakrát. Pro rok 2022 počítáme jen řádné volby z 23. a 24. září 2022.
Data jsme vzali z otevřených dat komunálních voleb 2026 a 2022, která zveřejňuje Český statistický úřad: počty voličů v okrscích, počty mandátů, kandidátky, zvolené zastupitele a jejich preferenční hlasy.
