DataTimes.czZ lidí, kteří loni v říjnu volili ANO, nehlasovala v letošních komunálních a senátních volbách zhruba polovina. V 14 městech a 8 senátních obvodech, kde je už sečteno a kde se výsledky dají po okrscích porovnat se sněmovními volbami 2025, vychází podíl loňských voličů ANO, kteří letos nepřišli, od 38 do 76 % (medián 54 %). Z voličů SPOLU nepřišlo ve 20 z 22 míst nejvýš 20 % a medián je 7 %.
Volební účast klesla ve stejných místech z mediánu 66 % v roce 2025 na 40 % a doma zůstalo v průměru 41 % loňských voličů. Voliči ANO tedy chyběli o 13 p. b. víc než průměr, voliči SPOLU o 34 p. b. míň. Jednotlivé hlasy se spojit s lidmi nedají, a tak z okrskových výsledků odhadujeme dvěma nezávislými metodami (ekologickou inferencí a omezenou regresí), jak se loňští voliči rozdělili mezi letošní kandidátky a kandidáty a ty, kdo nepřišli. Postup a jeho slabiny popisuje rámeček na konci.
🔻🔻🔻
Rozdíl mezi oběma skupinami je ve 21 z 22 míst větší než 30 p. b. Výjimkou jsou Louny, kde se metody o voličích SPOLU rozcházejí (33 a 46 %) a rozdíl proti ANO vychází 14 p. b. V Havířově, Mostě, Ostravě-městě, v Ústí nad Labem a v Karviné je rozdíl 65 až 75 p. b.
Graf neříká, že voliči ANO se obecně nechají hůř mobilizovat. Sněmovní volby mají o 26 p. b. vyšší účast než komunální a senátní a k místním kandidátkám mají lidé jiný vztah než k celostátním stranám. Z grafu také neplyne, že zbývající polovina volila ANO: v Ústí nad Labem dostala kandidátka ANO jen 2 200 až 3 000 z 16 800 loňských voličů hnutí.
U SPD a Pirátů jsou rozmezí široká, ale směr je jasný
Voliči SPD zůstávali doma podle regrese v mediánu 82 % případů a podle ekologické inference v 66 %, voliči Pirátů v 67 % a 50 %. Regrese a ekologická inference se u SPD shodly na 15 p. b. jen v 6 z 22 míst a u Pirátů v 9, kdežto u ANO ve 21 a u SPOLU v 16. Pro oba tábory proto uvádíme rozmezí, ne jedno číslo: u SPD zhruba dvě třetiny až čtyři pětiny, u Pirátů polovina až dvě třetiny. Strany, které mají v okrscích málo voličů nebo podobné rozložení jako jiné, se z okrskových dat oddělují špatně, a proto jsou odhady těchto dvou skupin nejméně přesné.
Praha: kandidátku ANO volilo 50 000 až 57 000 ze 127 000 loňských voličů hnutí, u ostatních stran jsou rozmezí širší
V Praze volilo loni ANO po přepočtu na letošní seznam voličů 127 000 lidí. Kandidátku ANO 2011, která získala 14,4 % hlasů, z nich letos volilo podle regrese 52 800 a podle ekologické inference 56 300, rozmezí obou metod je 49 800 až 57 300. Nepřišlo 60 700 až 76 600 z nich (regrese 71 000, ekologická inference 62 600), tedy asi polovina.
Tabulka ukazuje rozmezí pro největší toky. Tam, kde se obě metody rozcházejí, vede rozmezí od nejnižší dolní po nejvyšší horní mez jejich 90% intervalů. Je široké, ale skutečnost v něm pravděpodobně leží, pokud platí předpoklady z rámečku na konci. Nejužší je u ANO a STAN. Voliči SPOLU se dělí hlavně mezi koalici ODS a TOP 09 (22,1 % hlasů) a STAN (23,2 %, v Praze první), zbytek se rozptýlí. U Pirátů je rozdíl mezi metodami největší: pirátskou kandidátku volilo podle regrese 2 500 jejich loňských voličů, podle ekologické inference 24 500.
| Loňští voliči | Letos | Rozmezí (hlasů) | Regrese / ekologická inference |
|---|---|---|---|
| ANO (127 000) | kandidátka ANO | 49 800 – 57 300 | 52 800 / 56 300 |
| ANO | nepřišli | 60 700 – 76 600 | 71 000 / 62 600 |
| SPOLU (217 000) | ODS a TOP 09 | 71 900 – 89 700 | 86 500 / 74 800 |
| SPOLU | STAN | 49 100 – 66 700 | 60 900 / 51 800 |
| SPOLU | Praha sobě | 7 700 – 31 100 | 15 600 / 28 700 |
| SPOLU | Piráti | 1 000 – 25 200 | 22 400 / 2 200 |
| STAN (85 500) | STAN | 29 200 – 43 500 | 35 400 / 40 800 |
| STAN | Piráti | 6 800 – 16 500 | 13 700 / 9 000 |
| STAN | Praha sobě | 4 200 – 24 900 | 17 800 / 6 400 |
| Piráti (107 000) | Praha sobě | 35 800 – 48 900 | 42 500 / 37 700 |
| Piráti | Piráti | 0 – 26 600 | 2 500 / 24 500 |
| Piráti | nepřišli | 40 100 – 70 100 | 62 300 / 42 500 |
| SPD (33 500) | nepřišli | 21 400 – 33 500 | 31 100 / 22 600 |
Praha je největší jednotka, kterou jsme počítali: 1 107 okrsků a 909 000 voličů. Ekologická inference tam konvergovala nejhůř ze všech míst (R-hat 2,9).
V Ústí volili středopravicoví voliči z roku 2025 hlavně jednu společnou kandidátku
V Ústí nad Labem získala kandidátka Jedno Ústí 51,3 % hlasů. Podle zkratky na kandidátní listině za ní stojí Zelení, STAN, Piráti, TOP 09 a další. Od loňských voličů SPOLU dostala 4 700 až 5 300 hlasů, od voličů STAN 3 000 až 3 800 a od voličů Pirátů 2 700 až 3 400. Koalice KDU-ČSL a ODS (SPOLU pro Ústí, 7,1 %) dostala od loňských voličů SPOLU jen asi 1 050 hlasů, v obou metodách stejně. Z 6 700 loňských voličů SPOLU šly zhruba tři čtvrtiny na společnou kandidátku a necelá šestina na kandidátku KDU-ČSL a ODS.
Proti tomu z 16 800 loňských voličů ANO nepřišlo 11 900 až 12 500 a kandidátku ANO volilo 2 200 až 3 000. Ústí je se 70 % třetí nejvyšší podíl nehlasujících voličů ANO z 22 míst, po Havířově (76 %) a Mostě (70 %).
V Kladně zůstaly doma skoro dvě třetiny loňských voličů ANO, ve Žďáře, kde kandidát ANO nebyl, o něco míň než polovina
V Kladně volilo loni ANO po přepočtu 23 900 lidí. Aleše Gerlocha, kandidáta ANO, volilo 4 400 až 6 200 z nich, tedy pětina až čtvrtina. Odkud pochází zbytek jeho hlasů, se z těchto dat spolehlivě rozložit nedá. Doma zůstalo podle obou metod 62 až 63 % loňských voličů ANO, zhruba 15 000 lidí. Adéla Sucharda Šípová (podle kandidátní listiny senátorka a advokátka, kandidátka koalice, v jejíž zkratce jsou Zelení, STAN, Piráti, TOP 09 a Senátor 21) dostala od loňských voličů STAN a Pirátů 8 200 až 8 700 hlasů. Petr Paták (ODS, ředitel střední školy) dostal od voličů SPOLU 4 800 až 6 700.
Ve Žďáře nad Sázavou kandidát ANO nebyl. Loňských voličů ANO tu bylo 23 100: Michal Šmarda (SOM+Volt+HR, starosta Nového Města na Moravě) dostal od nich podle odhadů 4 900 až 6 100 hlasů, Radek Koten (SPD, poslanec) 4 100 až 4 900 a zhruba polovina nepřišla. Josef Klement (KDU-ČSL, senátor) dostal od voličů SPOLU 6 500 až 7 500 hlasů a Radek Černý (ODS, ortoped) 5 600 až 6 700. O druhém místě mezi Klementem a Černým rozhodl jediný hlas (11 373 a 11 372), jak popisuje naše srovnání s predikcí.
V Kladně se druhé kolo 16. a 17. října rozhodne mezi Suchardou Šípovou a Patákem, kteří v prvním kole získali 14 766 a 14 112 hlasů. Rozdíl je 654 hlasů, kdežto Gerlochových 10 600 voličů a zhruba 15 000 loňských voličů ANO, kteří zůstali doma, jsou skupiny mnohonásobně větší.
Jak jsme to počítali a co o tom víme
Pracujeme s výsledky po okrscích ze sněmovních voleb 2025 a z komunálních a senátních voleb 2026 (otevřená data volby.gov.cz) v místech, kde je sečteno. Okrsky, kde se počet voličů proti loňsku změnil o víc než 15 %, vypouštíme, protože se pravděpodobně změnily hranice nebo číslování. V Plzni a Ostravě je to 26 až 28 % okrsků a odhady tam nezahrnují zbylou část města. U komunálních voleb přepočítáváme hlasy pro kandidátky na hlasy voličů (podíl kandidátky krát počet odevzdaných obálek).
Odhad provádíme dvěma metodami: ekologickou inferencí (pyei, model multinomial-dirichlet-modified) a omezenou regresí s bootstrapem okrsků. Vzorkování u ekologické inference nekonvergovalo, R-hat vychází 1,7 až 2,9, takže její intervaly jsou pravděpodobně příliš úzké. Proto uvádíme rozmezí obou metod: tam, kde se překrývají, je užší, a tam, kde se rozcházejí, vede od nejnižší dolní po nejvyšší horní mez obou 90% intervalů a je široké. V simulaci se známou pravdou pokrylo 90% rozmezí regrese skutečnost v 87 až 89 % případů, ale jen pokud chování voličů nezávisí na složení okrsku. Pokud závisí, jsou rozmezí pravděpodobně příliš úzká.
