DataTimes.czVe 27 z 81 senátních obvodů se 9. a 10. října volí nový senátor nebo senátorka. Kandiduje 154 lidí, druhý nejnižší počet v historii Senátu (seznam platných kandidátů, volby.gov.cz). Kde nikdo nezíská v prvním kole nadpoloviční většinu, postoupí dva nejúspěšnější do druhého kola 16. a 17. října.
Letošní volby jsou první senátní za vlády Andreje Babiše, kterou od prosince 2025 tvoří ANO, SPD a Motoristé. Ve Sněmovně má koalice 108 poslanců z 200 (poslanecké kluby, psp.cz). V Senátu je to jinak: SPD ani Motoristé v něm nemají jediného člena a senátorský klub ANO má 15 lidí z 81 (senátorské kluby, senat.cz). Tyhle volby proto nerozhodují o tom, jestli vláda Senát ovládne. Rozhodují o tom, jak silnou opozici v něm bude mít.
Koalici chybí kandidáti, opozici stačí dvě vítězství
Volí se jen v obvodech, jejichž číslo je dělitelné třemi: od č. 3 Cheb po č. 81 Uherské Hradiště. Senátorům, kteří tam byli zvoleni v roce 2020, končí šestiletý mandát. Ze 27 křesel ve hře jich nejvíc patří klubu Starostové a nezávislí (11), dalších devět klubu ODS a TOP 09, po třech klubům KDU-ČSL a nezávislí a SEN 21 a Piráti. Klub ANO obhajuje jediné křeslo, karvinské po Ondřeji Feberovi, který znovu nekandiduje.
🔻🔻🔻
To určuje matematiku po volbách. Senátorů, kterým mandát letos nekončí, má ANO 14. Vlastní kandidáty postavilo ve 24 obvodech, chybí na Strakonicku, Žďársku a Frýdecko-Místecku. I kdyby všichni vyhráli, mělo by ANO 38 senátorů a k prosté většině 41 hlasů by mu pořád chyběli tři. SPD a Motoristé s ANO společné kandidáty nepostavili (Hospodářské noviny) a Motoristé nenominovali nikoho.
Čtyři opoziční kluby mají mimo hru 39 senátorů. K většině jim tedy stačí vyhrát dva obvody z 27. Jediná nezařazená senátorka, Daniela Kovářová, letos mandát neobhajuje.
Realistickou otázkou proto není většina, ale jestli se ANO stane nejsilnějším klubem a jestli se změní poměr sil uvnitř opozice. Dnes je největší klub ODS a TOP 09 s 30 senátory, předsedou Senátu je od roku 2020 Miloš Vystrčil (ODS). Jeho jihlavský obvod letos nevolí, vedení Senátu se ale po volbách volí znovu.
Co Senát vládě může a nemůže zablokovat
Senát nemůže vyslovit vládě nedůvěru a jeho veto u běžných zákonů není konečné. Zákon, který Senát zamítne nebo vrátí s pozměňovacími návrhy, Sněmovna přehlasuje nadpoloviční většinou všech poslanců, tedy 101 hlasy (čl. 46 a 47 Ústavy). Koalice jich má 108. Senát tak u většiny zákonů jen zdržuje a nutí Sněmovnu hlasovat znovu.
Jinde je jeho slovo konečné. Ústavní zákony a smlouvy, které přenášejí pravomoci na mezinárodní organizace, potřebují souhlas tří pětin přítomných senátorů (čl. 39). Volební zákon a zákon o jednacím řádu obou komor musí schválit obě komory a Sněmovna Senát přehlasovat nemůže (čl. 40). Senát také dává souhlas se jmenováním ústavních soudců (čl. 84) a s ratifikací mezinárodních smluv (čl. 49).
Pravidla voleb, složení Ústavního soudu a ústava sama tedy zůstávají mimo dosah samotné sněmovní většiny. Na třípětinovou většinu v Senátu koalice dosáhnout nemůže, ani kdyby vyhrála všude.
Senát navíc nelze rozpustit. Když je rozpuštěná Sněmovna, přijímá v naléhavých věcech zákonná opatření místo ní (čl. 33).
Jak se volí
Každý obvod volí jednoho senátora. Vyhraje ten, kdo v prvním kole získá víc než polovinu platných hlasů. Pokud se to nikomu nepodaří, postupují dva kandidáti s nejvíc hlasy do druhého kola a rozhoduje prostá většina (§ 75 a 76 zákona o volbách do Parlamentu). Senátorem se může stát občan, kterému je aspoň 40 let, volit může každý od 18 let.
Senátní volby se letos konají ve stejný víkend jako komunální. Senátní lístek a obálka jsou žluté, obecní šedé a lístek vložený do obálky jiné barvy je neplatný (informace MV o způsobu hlasování 2026). Na rozdíl od komunálních voleb jde pro Senát volit i na voličský průkaz, platí ale jen v okrscích téhož senátního obvodu (informace MV pro voliče).
Do druhých kol chodí málokdo. Ve volbách 2024 přišlo k prvnímu kolu 30,5 % voličů, ke druhému 17,5 % a podobně nízká byla druhá kola i v předchozích letech (přehled senátních voleb, Wikipedie). Senátora tak často vybere méně než pětina lidí, kteří v obvodu mohou volit.
Kdo obhajuje a kde se mandát uvolní
Znovu kandiduje 23 z 27 senátorů. Pět obvodů obhájce nemá: Karviná, Kolín, Praha 1, Přerov a Vyškov. Vyškovský senátor Karel Zitterbart (STAN) totiž přešel do obvodu Brno-město, kde se utká s úřadujícím senátorem Zdeňkem Papouškem, kterého navrhla koalice KDU-ČSL, ODS, Pirátů a TOP 09. Je to jediný obvod, kde stojí senátor proti senátorovi.
Do Senátu míří i dva hejtmani. Na Vyškovsku kandiduje jihomoravský hejtman Jan Grolich (KDU-ČSL) a na Českolipsku liberecký hejtman Martin Půta (SLK), který tam vyzývá dosavadního senátora Jiřího Voseckého. V Plzni proti senátorovi Lumíru Aschenbrennerovi (ODS) kandiduje bývalý náčelník generálního štábu Karel Řehka, kterého navrhlo hnutí STAN (iROZHLAS). Nejvíc kandidátů, devět, je v Praze 1 po Miroslavě Němcové, nejméně v obvodu Rychnov nad Kněžnou, kde stojí jen senátor Jan Grulich (TOP 09) proti poslanci Petru Sadovskému (ANO). Tam se rozhodne už v prvním kole.
Žen je mezi kandidáty 34 ze 154, tedy 22 %. Podíl žen mezi senátními kandidáty se od vzniku Senátu nedostal přes čtvrtinu, jak jsme ukázali v analýze kandidátních listin.
| Obvod | Dosavadní senátor (klub) | Obhajuje | Kandidátů |
|---|---|---|---|
| 3 Cheb | Miroslav Plevný (STAN) | ano | 6 |
| 6 Louny | Ivo Trešl (STAN) | ano | 6 |
| 9 Plzeň-město | Lumír Aschenbrenner (ODS a TOP 09) | ano | 8 |
| 12 Strakonice | Tomáš Fiala (ODS a TOP 09) | ano, za Naše Česko | 3 |
| 15 Pelhřimov | Jaroslav Chalupský (ODS a TOP 09) | ano | 6 |
| 18 Příbram | Petr Štěpánek (STAN) | ano | 6 |
| 21 Praha 5 | Václav Láska (SEN 21 a Piráti) | ano | 7 |
| 24 Praha 9 | David Smoljak (STAN) | ano | 5 |
| 27 Praha 1 | Miroslava Němcová (ODS a TOP 09) | ne | 9 |
| 30 Kladno | Adéla Sucharda Šípová (SEN 21 a Piráti) | ano | 6 |
| 33 Děčín | Zbyněk Linhart (STAN) | ano | 5 |
| 36 Česká Lípa | Jiří Vosecký (STAN) | ano | 5 |
| 39 Trutnov | Jan Sobotka (STAN) | ano | 4 |
| 42 Kolín | Pavel Kárník (STAN) | ne | 7 |
| 45 Hradec Králové | Jan Holásek (SEN 21 a Piráti) | ano | 7 |
| 48 Rychnov nad Kněžnou | Jan Grulich (ODS a TOP 09) | ano | 2 |
| 51 Žďár nad Sázavou | Josef Klement (KDU-ČSL a nezávislí) | ano | 5 |
| 54 Znojmo | Tomáš Třetina (ODS a TOP 09) | ano | 6 |
| 57 Vyškov | Karel Zitterbart (STAN) | ne, kandiduje v Brně | 3 |
| 60 Brno-město | Zdeněk Papoušek (ODS a TOP 09) | ano | 6 |
| 63 Přerov | Jitka Seitlová (KDU-ČSL a nezávislí) | ne | 4 |
| 66 Litovel | Marek Ošťádal (STAN) | ano | 5 |
| 69 Frýdek-Místek | Helena Pešatová (STAN) | ano | 7 |
| 72 Ostrava-město | Ondřej Šimetka (ODS a TOP 09) | ano | 7 |
| 75 Karviná | Ondřej Feber (ANO) | ne | 7 |
| 78 Zlín | Tomáš Goláň (ODS a TOP 09) | ano | 6 |
| 81 Uherské Hradiště | Josef Bazala (KDU-ČSL a nezávislí) | ano | 6 |
Senátoři podle senat.cz, v závorce senátorský klub, ne stranická příslušnost. Kandidáti podle registru volby.gov.cz.
Který obvod je váš, zjistíte podle adresy trvalého pobytu ve vyhledávání na webu Senátu. Pokud v obvodu volby letos nejsou, volíte 9. a 10. října jen do zastupitelstva obce. A kdo volí obojí, vybírá u Senátu jednoho člověka na šest let, u obce celou skupinu na čtyři: o tom, jak správně upravit obecní lístek, píšeme zvlášť.
