Zrušení koncesionářských poplatků pro Českou televizi a Český rozhlas nepodpořil nikdo z nově zvolených senátorů a senátorek, kteří vyplnili naši Volební kalkulačku. Proti je všech 21, kteří odpověděli. Vláda Andreje Babiše přitom v červnu schválila návrh, podle kterého by veřejnoprávní média od roku 2027 platil stát ze svého rozpočtu (Novinky, 15. 6. 2026).
Do senátní Volební kalkulačky odpovídali kandidáti a kandidátky na přelomu září a října na 40 otázek. Vybrali jsme z nich 13, které se týkají práv žen a lidských práv, sociálních jistot, veřejnoprávních médií a důchodů. U každé ukazujeme všech 27 lidí, kteří letos do Senátu nově usedli nebo svůj mandát obhájili. Každá tečka reprezentuje jednoho z nich.
🔻🔻🔻
Přes čárkovanou hranici většiny se dostaly čtyři otázky: víc peněz na obecní byty, menstruační potřeby v nižší sazbě DPH, snazší zaměstnávání lidí ze zemí mimo EU a Istanbulská úmluva. Manželství pro páry stejného pohlaví má jen o hlas méně. Na druhém konci stojí zrušení poplatků, strop důchodového věku na 65 letech a ústavní právo na interrupci.
Načítám odpovědi…
Práva žen: Istanbulská úmluva ano, interrupce v Ústavě ne
Istanbulskou úmluvu Rady Evropy o prevenci a potírání násilí na ženách a domácího násilí Senát v lednu 2024 neschválil. Pro hlasovalo 34 senátorů, potřeba bylo 36 (hlasování Senátu 24. 1. 2024). Vláda Andreje Babiše letos v červnu souhlas s ratifikací zrušila (ČT24, 19. 6. 2026). Úmluvu ratifikovalo 22 z 27 států EU. Z letos zvolených senátorů je pro ratifikaci 14, proti 4. „V Senátu jsem pro úmluvu hlasoval a názor neměním. Nejde o žádnou ideologii, ale o ženy, které v noci utíkají z domu s dětmi a nemají kam,“ napsal Tomáš Třetina (TOP 09). Tomáš Goláň (ODS) je proti: pomoc obětem podle něj „můžeme a máme zajistit českými zákony a veřejnými službami“. Petr Paták (ODS), který na Kladensku porazil senátorku Adélu Sucharda Šípovou, odpověděl „nevím“. Otázkou podle něj je, „zda k tomu Česká republika potřebuje právě tuto mezinárodní úmluvu“.
Načítám odpovědi…
Páry stejného pohlaví mají od roku 2025 partnerství se společným jměním a vdoveckým důchodem. Dítě si ale mohou osvojit jen tehdy, je-li jeden z partnerů jeho rodičem. Manželství pro všechny podporuje 13 nových senátorů. Část dalších s rovnými právy souhlasí, ale vadí jim název. „Jsem pro zcela veškerá stejná práva stejnopohlavních svazků. Otázkou je, zda se tento svazek musí nazývat ‚manželstvím‘,“ napsal Tomáš Fiala (Naše Česko). Podobně odpověděli Jan Grolich (KDU-ČSL) a Petr Štěpánek (STAN), kteří jsou proti. Martin Půta (Starostové pro Liberecký kraj) odpověděl „pro“ s poznámkou: „Ale nemá se to jmenovat manželství.“
Načítám odpovědi…
Ústavní právo na interrupci podporují jen 3 senátoři: Ladislav Med (ODS), Jiří Padevět (STAN) a Petr Kazík (Osobnosti pro kraj). Nízké číslo ale neznamená, že by noví senátoři chtěli interrupce omezovat. Interrupci na žádost do 12. týdne dnes upravuje zákon z roku 1986, ne Ústava. Většina odpůrců píše, že zákon jim stačí. „Jsem jednoznačně pro právo ženy na interrupci. Toto ovšem stačí řešit zákonem,“ odpověděl Fiala. „Proti právu na interrupci nic nemám, ale do ústavy se nemá zasahovat,“ napsala Zuzana Ceralová Petrofová (ODS), jediná žena mezi letos zvolenými. Ústavní zakotvení má chránit přístup k interrupci před budoucí většinou, která by ho chtěla omezit. Francie jako první země zapsala v březnu 2024 do ústavy „zaručenou svobodu“ ženy podstoupit interrupci. Reagovala tím na rozhodnutí amerického Nejvyššího soudu, který v roce 2022 zrušil federální právo na interrupci.
Načítám odpovědi…
Vložky, tampony a menstruační kalíšky se dnes v Česku daní základní sazbou 21 %. Německo je daní 7 %, Irsko a Rakousko je od daně osvobodily (zákon o DPH, příloha 3). Do snížené sazby by je zařadilo 19 nových senátorů a jen Třetina byl proti. „Jedna sazba DPH je dlouhodobé řešení. Každá výjimka svědčí spíše o síle lobbyistů než o čemkoliv jiném,“ napsal. Goláň, sám daňový poradce, odpověděl opačně: „Menstruační potřeby nejsou luxusní ani volitelné zboží, ale nezbytná hygienická potřeba.“
Načítám odpovědi…
Sociální otázky: obecní byty ano, vyšší daně pro bohaté ne
Víc peněz od státu na obecní nájemní byty chtějí všichni, kdo odpověděli. Program Dostupné nájemní bydlení měl 7 miliard korun, žadatelé o něj ale žádali 20,7 miliardy a příjem žádostí byl loni v červnu přerušen (MMR). „Jako bývalý starosta vím, že obec byty postavit umí, ale sama je nezaplatí,“ napsal Třetina. Goláň jako vzor uvedl Vídeň, „kde vedle soukromého trhu dlouhodobě funguje rozsáhlý obecní a podporovaný nájemní sektor“.
Načítám odpovědi…
Vyšší daně pro lidi s vyššími příjmy podporuje 7 senátorů, proti je 11. Daň z příjmů má dnes dvě sazby, 15 a 23 %. Vyšší se v roce 2026 platí z části příjmu nad 1 762 812 korun ročně. Průměr nejvyšších sazeb v evropských zemích OECD je 43,4 % (Tax Foundation). Miroslav Plevný (STAN) píše, že „především je třeba zdanit superbohaté a velké korporace“, Půta navrhuje novou sazbu nad desetinásobkem průměrné mzdy. Odpůrci argumentují tím, že lidé s vyššími příjmy už dnes odvádějí víc. Podle Ondřeje Šimetky (ODS) by vyšší daně oslabily chuť podnikat a investovat, podle Ceralové Petrofové by vedly k odvádění zisků mimo Česko.
Načítám odpovědi…
O kurýrech a řidičích, kteří pracují přes aplikace, se právě rozhoduje. Evropská směrnice o platformové práci zavádí domněnku, že jde o zaměstnance, pokud je platforma fakticky řídí. Vláda koncem srpna schválila český zákon, který zároveň zužuje definici závislé práce. PAQ Research odhaduje, že by tím legalizoval 70 až 90 % dnešního švarcsystému. Status zaměstnanců pro tyto lidi podporuje 8 nových senátorů, 6 je proti a 7 neví. „Pro všechny zaměstnance mají platit stejná pravidla, bez nich tady vzniká skupina znevýhodněných zaměstnanců,“ napsal Půta. Třetina a Goláň chtějí zaměstnanecká práva jen pro ty, které aplikace fakticky řídí jako zaměstnance, ostatním nechat flexibilitu.
Načítám odpovědi…
Minimální mzda vzroste v roce 2027 na 24 900 korun, tedy na 44,8 % předpokládané průměrné mzdy (vláda). Polovina průměru by znamenala zhruba 27 900 korun. Takovou hranici ze zákona chce 11 nových senátorů, 6 je proti. Odpůrci chtějí, aby minimální mzda rostla předvídatelně podle stavu ekonomiky, ne podle jednoho pevného čísla, a upozorňují na slabší regiony. Šimetka (ODS) je spíš pro: „Lidé pracující na plný úvazek by měli mít zaručen příjem, který jim umožní důstojný život.“
Načítám odpovědi…
V exekuci je téměř 590 tisíc lidí. Exekuce, ze které se šest let nic nevymohlo, se už dnes zastaví, pokud věřitel nesloží zálohu na další pokračování (exekuční řád, § 55). Plně automatické zastavování podporuje 10 nových senátorů. Půta v nich vidí cestu z černé práce: exekuce podle něj „části obyvatel berou motivaci legálně pracovat“. Ivo Trešl (STAN) je proti: „Jako věřitel bych nechtěl být zbaven práva na [vymožení] dlužné částky.“
Načítám odpovědi…
Poplatky, cizinci, důchody a léky
U koncesionářských poplatků se noví senátoři shodují. Nikdo z 21, kteří odpověděli, je nechce zrušit. Vládní návrh počítá s tím, že ČT dostane ze státního rozpočtu 5,74 miliardy a ČRo 2,07 miliardy korun ročně. Z poplatků se letos vybere zhruba o 1,4 miliardy víc (Lupa). Sněmovna zákon zatím neprojednala a podle Deníku N se zrušení poplatků může posunout až na rok 2028. „Jde o pokus ovládnout veřejnoprávní média a vytvořit z nich média vládní, nebo přímo provládní,“ napsal Půta. Goláň považuje nezávislost veřejnoprávních médií na vládní většině za „důležitou demokratickou pojistku“. Senát ale zákon jen zdrží: když ho vrátí, Sněmovna ho přehlasuje 101 hlasy a vládní koalice jich má 108.
Načítám odpovědi…
Snazší zaměstnávání lidí ze zemí mimo EU podporuje 18 senátorů, proti je jediný. Skoro všichni ale přidávají podmínku řízené a legální migrace. „Česká ekonomika se bez zaměstnanců ze zahraničí neobejde,“ napsal Půta. Třetina chce „rychlá víza pro ty, které firmy potřebují (…) – ne otevřené dveře pro kohokoli“.
Načítám odpovědi…
Strop důchodového věku na 65 letech podporuje jediný nový senátor. Reforma z roku 2024 zvyšuje důchodový věk postupně až na 67 let. Většina odpovědí ale přidává výjimku pro náročné profese. „Kdo celý život kope ve vinohradu nebo stojí u pásu, má mít možnost odejít dřív,“ napsal Třetina, plošný strop ale odmítá. Nulovou DPH na léky na předpis, které se dnes daní 12 %, podporují 4 senátoři. Podle Národní rozpočtové rady by čistý dopad na veřejné finance byl asi 2,2 miliardy korun, protože velkou část léků platí pojišťovny (Zdravotnický deník). Odpůrci se obávají, že úsporu pohltí marže, a chtějí raději cíleně snížit doplatky seniorům a chronicky nemocným.
Načítám odpovědi…
Načítám odpovědi…
Jak počítáme
Odpovědi pocházejí z dotazníku naší senátní Volební kalkulačky, který kandidáti a kandidátky vyplňovali na přelomu září a října 2026. Spárovali jsme je se zvolenými podle výsledků ČSÚ. U každé otázky počítáme odpovědi „pro“ z celých 27 zvolených. Tečky jsou seřazené: pro, nevím, proti, nevyplnil/a. Citace jsou z komentářů, které kandidáti ke svým odpovědím připsali, upravili jsme jen překlepy.
