Vládní strany ANO, SPD a Motoristé nezískaly v letošních senátních volbách ani jedno z 27 křesel. Od vzniku Senátu v roce 1996 se to stalo poprvé. Dosud nejhůř dopadla menšinová vláda ČSSD v roce 2000 a vláda ANO a ČSSD v roce 2020, obě s jediným křeslem. Prošli jsme registr všech kandidátů do Senátu 1996–2025 v otevřených datech ČSÚ a letošní výsledky po obvodech a porovnali letošek se všemi dosavadními řádnými volbami do Senátu.
Hnutí ANO postavilo 24 kandidátů, nejvíc ze všech stran, a do druhého kola jich postoupilo 13. Nevyhrál žádný. SPD měla 17 kandidátů a do druhého kola se nedostal ani jeden, Motoristé nikoho nenavrhli. Žádný ze 27 nových senátorů nekandidoval ani za koalici, ve které by byla některá z vládních stran.
🔻🔻🔻
Výsledek mění poměr sil v celé komoře. Kluby ODS a TOP 09, KDU-ČSL a STAN budou mít podle předpokládaného složení 61 senátorů, k vládě se hlásí 14členný klub ANO. SPD ani Motoristé v Senátu nemají nikoho.
Kdo letos v jednotlivých obvodech vyhrál a jak se přelévaly hlasy mezi koly, ukazujeme v článku o druhém kole.
Vládní strany letos poprvé nezískaly v Senátu žádné křeslo
Kolik z 27 obvodů vyhráli kandidáti navržení stranami vlády, řádné volby 1998–2026; pod osou premiér v den voleb
ANO prohrálo všech 13 druhých kol, před dvěma lety jich vyhrálo šest
Ještě v roce 2024, kdy bylo v opozici, získalo ANO v Senátu osm křesel, nejvíc ve své historii. Dvě vyhrálo už v prvním kole a šest z 19 soubojů ve druhém. Po prvním kole tehdy vedlo v 11 obvodech. Letos vedlo jen ve dvou a v obou ve druhém kole prohrálo. V České Lípě měla Jitka Volfová v prvním kole 35,05 %, ve druhém ji porazil Martin Půta (Starostové pro Liberecký kraj) poměrem 55,75 : 44,24. V Karviné vedla Lenka Brzyszkowská s 33,62 %, Petr Kazík (Osobnosti pro kraj) měl v prvním kole 14,31 % a ve druhém vyhrál s 52,93 %. ANO tak přišlo i o karvinské křeslo, které od roku 2020 drželo s Ondřejem Feberem.
Žádná strana dosud neprohrála tolik druhých kol, aniž by aspoň jedno vyhrála. Dosud nejvíc takových proher měla KSČM v roce 2000, nulu z osmi soubojů. SPD od roku 2016, kdy začala do Senátu kandidovat, nezískala ani jedno křeslo a do druhého kola se dostala jen dvakrát.
ANO se letos dostalo do druhého kola ve 13 obvodech a neuspělo ani jednou
Kandidáti navržení ANO ve druhém kole a kolik z nich vyhrálo, řádné volby 2014–2026 (bez zvolených v 1. kole)
Protivládní blok má v Senátu 65 z 81 hlasů
Za opoziční bereme všechny senátorské kluby kromě ANO: ODS a TOP 09 (31 senátorů), KDU-ČSL (12) a STAN (18). Přidáváme k nim nezařazené senátory, o nichž víme, že současnou koalici nepodporují. Václav Láska, Přemysl Rabas a Martin Krsek byli zvoleni za SEN 21 a dosud seděli v klubu SEN 21 a Piráti. Ten po volbách zanikl, protože z jeho senátorů zbyli tři a ke vzniku klubu je jich potřeba pět. Nově zvolený Petr Kazík kandidoval v Karviné za hnutí Osobnosti pro kraj. To v lednu 2024 založil bývalý moravskoslezský hejtman Ivo Vondrák po rozchodu s ANO (Osobnosti pro kraj, Wikipedie) a do krajských voleb 2024 šlo v koalici se Starosty (Polar, 2024). Dohromady je to 65 hlasů. Počty v klubech vycházejí z jejich složení na senat.cz, u nově zvolených z toho, kdo je navrhl, a ustálí se, až se noví senátoři a senátorky do klubů zařadí.
Načítám složení Senátu…
K ústavnímu zákonu potřebuje Senát třípětinovou většinu přítomných, při plné účasti tedy 49 hlasů (Ústava ČR, čl. 39). Protivládní blok ji má s rezervou 16 hlasů. Vydržel by i odchod celého klubu KDU-ČSL, zbylo by mu 53 hlasů. Bez osmnácti senátorů STAN by ale měl 47, tedy pod hranicí.
Na druhé straně stojí 14 senátorů klubu ANO. Jako provládní senátorku k nim počítáme nezařazenou Danielu Kovářovou, zvolenou v roce 2022 jako nezávislá kandidátka. Jediný nejistý je nově zvolený Petr Korč, který ve Frýdku-Místku porazil senátorku Helenu Pešatovou (STAN). Navrhlo ho místní hnutí Naše Město F-M a o něm zatím neumíme říct, zda bude spíš s ANO, nebo proti němu.
Těsná třípětinová většina už jednou v Senátu rozhodla. Po volbách 1998 měly kluby ODS a ČSSD, spojených opoziční smlouvou, dohromady přesně 49 senátorů. V roce 1999 o ni přišly, když po smrti senátora Václava Bendy (ODS) vyhrál doplňovací volby na Praze 1 nezávislý Václav Fischer se 71 % hlasů a kandidát vládní ČSSD dostal 1 %. Obě strany tehdy připravovaly změnu Ústavy, která měla omezit pravomoci prezidenta, a bez třípětinové většiny v Senátu ji už neprosadily (20 let Senátu, s. 14, senat.cz).
Senát navíc musí schválit každý volební zákon a Sněmovna ho tu přehlasovat nemůže (Ústava ČR, čl. 40). Stačí k tomu nadpoloviční většina přítomných senátorů, takže vláda bude při každé změně volebních pravidel potřebovat souhlas komory, ve které jí je nakloněno 15 z 81 senátorů.
Protivládní blok má v Senátu víc hlasů, než potřebuje ústavní zákon
81 křesel podle předpokládaných klubů po volbách 2026; protivládní a provládní senátoři podle definice DataTimes.cz
Zvolena byla jediná žena, ve druhém kole kandidovaly ženy hlavně za ANO
Z 27 nových senátorů je jediná žena, Zuzana Ceralová Petrofová, kterou v Hradci Králové navrhla ODS. Tak málo žen nebylo zvoleno nikdy od vzniku Senátu, dosud nejméně byly dvě senátorky v roce 2018. Žen v Senátu ubylo ze 17 na 14 z 81, tedy z 21 na 17 %. Mandát letos končil čtyřem senátorkám: Miroslava Němcová (ODS) a Jitka Seitlová (KDU-ČSL) znovu nekandidovaly, Adéla Sucharda Šípová a Helena Pešatová obhajovaly a prohrály.
Kandidovalo přitom víc žen než obvykle, 21,4 % všech kandidátů, víc bylo jen v roce 2022. Do druhého kola postoupilo 11 žen, všechny proti muži, a vyhrála jediná. V předchozích ročnících vyhrávaly ženy zhruba polovinu takových soubojů. Nejsilnější vysvětlení je ale strana, ne pohlaví: sedm z jedenácti žen ve druhém kole kandidovalo za ANO, které nevyhrálo nikde. Mimo ANO postoupily do druhého kola čtyři ženy a jedna z nich vyhrála. Počty žen počítáme podle jmen, protože pohlaví ČSÚ v registru neuvádí. Sedí s přehledem Fóra 50 %.
Letos byla do Senátu zvolena jediná žena, nejméně od roku 1996
Počet zvolených žen v řádných volbách do třetiny Senátu (27 obvodů), 1998–2026
Dosavadní senátoři obhájili mandát častěji než kdykoli dřív
Ve svém obvodu letos znovu kandidovalo 21 z 27 senátorů, kterým končil mandát, a 15 z nich uspělo. Úspěšnost 71 % je nejvyšší od vzniku Senátu. Dosud nejvýš to bylo 61 % v roce 1998, obvykle mandát obhájila třetina až polovina obhajujících. Výzkum senátních voleb z let 1998–2012 výhodu dosavadních senátorů nepotvrdil, letošní výsledek je tedy výjimka.
Nejpravděpodobnější vysvětlení je složení obhájců. Všech 21 letošních obhájců navrhly strany, které dnes nevládnou, a nálada proti vládě jim pomohla. Senátoři vládních stran letos neobhajovali žádné křeslo. V letech, kdy senátní volby trestaly vládu ODS (2008) nebo ANO a ČSSD (2020), dopadli obhájci z vládních stran opačně: v roce 2008 uspěl jeden z osmi, v roce 2020 nikdo z deseti. Do čísla nepočítáme senátory, kteří letos kandidovali v jiném obvodu, například Karla Zitterbarta (STAN), který v Brně prohrál souboj dvou senátorů se Zdeňkem Papouškem (ODS).
Ve svém obvodu letos obhájilo mandát 15 z 21 senátorů
Senátoři a senátorky, kterým v daném roce končil mandát: kdo obhájil, kdo prohrál a kdo ve svém obvodu nekandidoval, 1998–2026
Ve druhém kole volilo nejvíc lidí od roku 2010
K druhému kolu přišlo 21,12 % voličů ve 22 obvodech, nejvíc od roku 2010 (24,64 %). Mezi lety 2014 a 2024 se účast ve druhém kole držela mezi 15,38 a 19,44 %. První kolo mělo účast 43,31 %, víc měly jen volby 2010. Letošní čísla jsme sečetli z výsledků po obvodech a sedí s celostátním výsledkem ČSÚ.
První kolo se letos konalo spolu s komunálními volbami, druhé už samostatně. Podle studie Karla Kouby mezi koly ubývá voličů hlavně kvůli souběhu prvního kola s jinými volbami a kvůli tomu, že duely ve druhém kole bývají málo vyhrocené. Letošní vyšší účast ve druhém kole se dá číst jako znamení vyhrocenějších soubojů, kde voliči rozhodovali i o postoji k vládě. Z dat to ale přímo nevyčteme.
Účast ve druhém kole byla nejvyšší od roku 2010
Účast ve druhém kole senátních voleb (vydané obálky / voliči v seznamu), řádné volby 1998–2026
Jak počítáme
Strana senátora je strana, která ho navrhla, ne klub. Za vládní bereme strany, které byly ve vládě v den voleb (2006 menšinová vláda ODS v demisi, 2024 včetně Pirátů). Obhajoba znamená, že dosavadní senátor obvodu kandidoval ve stejném obvodu. Účast je podíl vydaných obálek na počtu voličů v seznamu, stejně jako ji počítá ČSÚ. Pohlaví v registru ČSÚ chybí, určili jsme ho podle jména a výsledky porovnali s Fórem 50 % a databází IPU Parline. Všechna čísla počítá jeden skript z otevřených dat ČSÚ; výsledky letošních voleb jsou ze 17. 10. 2026 po sečtení všech okrsků, před oficiálním vyhlášením.
