DataTimes.czNa kandidátky do obecních zastupitelstev se letos zapsalo 35 % žen, nejvíc v historii komunálních voleb. V roce 1994 jich bylo 21,6 % (Fórum 50 % podle dat ČSÚ). Z kandidátek se ale stávají zastupitelky v menší míře než z kandidátů zastupitelé: po volbách 2022 zasedlo v zastupitelstvech obcí 17 162 žen a 42 066 mužů, ženy tedy tvořily 29 % (Ženy a muži v rozhodovacích procesech, ČSÚ).
Rozdíl mezi podílem žen na kandidátkách a mezi zvolenými se za třicet let skoro nezměnil. Obě čísla rostou, ale zvolených žen je v každých volbách o čtyři až pět procentních bodů méně, než kolik jich kandidovalo.
Starostek je víc než dřív, ve velkých městech ale zůstávají výjimkou
Po volbách 2022 vedla obec, město nebo městskou část žena v 1 719 případech z 6 263, tedy ve 27 %. Po volbách 2018 to bylo 24 %. Údaje pocházejí z evidence Ministerstva vnitra k únoru 2023, kterou zveřejnil Úřad vlády ve Zprávě o rovnosti žen a mužů za rok 2022. Starostek je nejvíc v Karlovarském a Ústeckém kraji, kde vedou 34 % obcí, nejméně ve Zlínském kraji a na Vysočině s 20 %.
🔻🔻🔻
Za průměrem se ale skrývá výrazný rozdíl podle velikosti obce. Podle dat k roku 2019, která jsme zpracovali pro Fórum 50 %, vedly ženy 28 % obcí do tisíce obyvatel, ale necelých 8 % měst nad sto tisíc obyvatel. Ze statutárních měst měla po volbách 2022 primátorku jen čtyři: Brno, České Budějovice, Karlovy Vary a Třinec.
Stejný vzorec platí i pro zastupitelstva. Ve statutárních městech a v Praze kandidovalo v roce 2022 34,4 % žen, zvoleno jich bylo 23,7 %. V žádném z těchto měst nebyl podíl zvolených žen vyšší než podíl kandidátek (analýza výsledků voleb 2022, Fórum 50 %). Podobně dopadla i naše analýza vedení všech obcí pro Seznam Zprávy na konci roku 2023: ženu ve vedení měla čtvrtina obcí, v předchozím volebním období pětina. Starostek a primátorek bylo ve městech 18, v radách měst tvořily ženy v průměru necelou čtvrtinu. Většinu v radě měly ženy jen v Berouně (57 %), šest měst mělo radu složenou jen z mužů: Svitavy, Kralupy nad Vltavou, Slaný, Klatovy, Rakovník a Brandýs nad Labem-Stará Boleslav.
Velké město přitom znamená víc moci i víc peněz. Funkce primátora nebo radního ve velkém městě je placená práce na plný úvazek a bývá odrazovým můstkem do celostátní politiky. Právě tam, kde je v sázce nejvíc, je žen nejméně.
Proč se kandidátky do zastupitelstev dostávají méně
Nejdůležitější vysvětlení je pořadí na kandidátce. Většina mandátů v komunálních volbách připadne lidem z prvních míst, protože velký křížek u strany dává hlasy kandidátům v pořadí listiny a na posun dopředu potřebuje kandidát aspoň o 10 % víc hlasů, než je průměr jeho strany. Kdo sestavuje kandidátku, tedy do velké míry rozhoduje i o tom, kdo bude zvolen.
Ženy přitom na volitelných místech stojí méně často, než by odpovídalo jejich podílu na kandidátkách. To ukázala jak analýza Fóra 50 % ke statutárním městům v roce 2022, tak starší studie Josefa Bernarda ze Sociologického ústavu AV ČR k volbám 2010. Podle Bernarda tehdy získalo mandát 30,9 % kandidujících mužů a 24,4 % kandidujících žen (Sociologický časopis, 2012).
Křížky voličů na tom mění málo. Ve statutárních městech v roce 2022 ženám přeskakování v součtu ubralo tři mandáty: v Jihlavě a Mladé Boleslavi po dvou, v Liberci, Pardubicích, Přerově a Třinci po jednom, zatímco v Jablonci nad Nisou dvě a v Brně, Olomouci a Prostějově po jednom ženám přidalo. Fórum 50 % to shrnuje tak, že dopad křížkování nebyl nijak dramatický. Bernard v datech z roku 2010 našel znevýhodnění žen při přeskakování hlavně ve velkých městech.
Roli hraje i to, za koho žena kandiduje. Ve vedení obcí po volbách 2022 bylo mezi nezávislými víc žen než mezi nominanty politických stran, a to v obcích všech velikostí. V obcích do dvou tisíc obyvatel tvořily ženy 30 % nezávislých členů vedení, ale 22 % stranických. Ve městech nad 20 tisíc obyvatel to bylo 25 % proti 14 % (Seznam Zprávy). Data neříkají, proč tomu tak je. Jedním z možných vysvětlení je, že místní sdružení nemají zavedené stranické struktury, ve kterých se o volitelných místech rozhoduje.
Jak křížky fungují a proč o posunu kandidáta rozhodují jen hlasy pro jednotlivce, vysvětlujeme v návodu, jak volit do zastupitelstva obce.
Obce jsou na tom lépe než kraje a Senát
Ve srovnání s dalšími patry české politiky jsou obce ještě na tom relativně dobře. V krajských zastupitelstvech zasedlo po volbách 2024 145 žen ze 685, tedy 21,2 % (ČSÚ), a hejtmanky jsou dvě ze čtrnácti. Jak jsme ukázali v analýze zastoupení žen v krajích, tři kraje neměly v radě žádnou ženu. V Senátu je dnes 17 žen z 81, tedy 21 % (senátorské kluby, senat.cz).
Výjimkou je Sněmovna. Po volbách 2025 v ní zasedlo 67 poslankyň, 33,5 %, nejvíc v historii (Fórum 50 %). Podíl zvolených žen byl poprvé vyšší než podíl kandidátek (31,3 %), hlavně díky preferenčním hlasům (Heinrich-Böll-Stiftung). Ve sněmovních volbách se kroužkuje a preferenční hlasy tam mají větší váhu než v obcích, kde rozhoduje hlavně pořadí na listině.
V evropském srovnání jsou české obce pod průměrem. Ženy tvoří 29 % členů místních zastupitelstev v Česku a 34,8 % v průměru EU. Ve Švédsku je to 42,9 %, v Rakousku 26 % a v Německu 24,6 % (Gender Balance in Politics, EIGE).
Co rozhodne letos
Letošní kandidátky mají nejvyšší podíl žen v historii. Pokud se rozdíl mezi kandidátkami a zvolenými udrží na čtyřech až pěti bodech, vzroste podíl zastupitelek zhruba na 30 až 31 %. To je ale jen extrapolace dosavadního vývoje, ne předpověď. Skutečný výsledek závisí na tom, na kterých místech kandidátek ženy letos stojí, a ten údaj zatím nikdo souhrnně nespočítal.
Podíl žen mezi kandidáty a zvolenými v grafu pochází z dat ČSÚ, která zpracovalo Fórum 50 %. Naše analýza kandidátních listin 2026 odhaduje pohlaví ze jména, a proto se v jednotlivých letech od těchto čísel liší o několik desetin procentního bodu. Pro rok 2026 se oba zdroje shodují na 35 %.
