DataTimes.czObce včetně Prahy v roce 2025 vydaly 519 miliard korun a vybraly 534 miliard (Ministerstvo financí, hospodaření územních rozpočtů k 31. 12. 2025). Pro srovnání: státní rozpočet měl ve stejném roce výdaje 2 372 miliard (MF). Výdaje obcí tedy odpovídají zhruba pětině státních, i když část z nich tvoří peníze, které obcím pošle stát.
O tom, jak se s těmi penězi naloží, rozhodují lidé zvolení v komunálních volbách 9. a 10. října. Voliči ale vybírají jen zastupitelstvo. Starostu, místostarosty a radu volí až zastupitelé mezi sebou, takže o vedení obce často rozhodnou povolební vyjednávání víc než samotné pořadí stran.
Dvojí práce: za sebe a za stát
Zákon o obcích rozlišuje dvě oblasti. V samostatné působnosti obec spravuje vlastní záležitosti a odpovídá za ně voličům. Patří sem rozpočet, územní plán, nakládání s obecním majetkem včetně obecních bytů, místní poplatky a vyhlášky, třeba o nočním klidu nebo o odpadech. Obec zřizuje mateřské a základní školy a může si zřídit městskou policii.
🔻🔻🔻
V přenesené působnosti obecní úřad vykonává státní správu a řídí se zákony a pokyny ministerstev, ne vůlí zastupitelstva. Jde o matriku, ve větších městech o stavební úřad, vydávání občanských průkazů a pasů nebo o řidičské průkazy. Kolik toho obec za stát dělá, záleží na její velikosti: v Česku je 205 obcí s rozšířenou působností, které vyřizují nejvíc agend i za okolní vesnice, a 388 obcí s pověřeným obecním úřadem (Územní jednotky, ČSÚ).
Rozdíl má praktický dopad pro voliče. Když se někomu nelíbí, jak dlouho trvá stavební povolení, nový starosta to změní jen omezeně, protože úředníci rozhodují podle zákona. Když se mu nelíbí, kolik obec postaví bytů nebo kudy povede cyklostezku, to je přesně věc, o které zastupitelstvo rozhoduje.
Většina debat v komunálních kampaních se proto točí kolem samostatné působnosti: bydlení, doprava, parkování, školky, opravy silnic a chodníků. O těch věcech se po volbách opravdu hlasuje na zasedání zastupitelstva a na ně se ptá i Volební kalkulačka pro komunální volby 2026.
Kdo z vedení obce o čem rozhoduje
Zastupitelstvo je jediný orgán, který vzejde přímo z voleb. Má podle velikosti obce 5 až 55 členů, v Praze 65. Jen ono schvaluje rozpočet a závěrečný účet, územní plán, vyhlášky, prodej a koupi nemovitostí nebo zřízení městské policie, a volí ze svých členů starostu, místostarosty a radu (§ 84 a 85 zákona o obcích).
Rada připravuje podklady pro zastupitelstvo a řídí hospodaření obce mezi jeho zasedáními. Má pět až jedenáct členů, nejvýš třetinu zastupitelstva. V obcích, jejichž zastupitelstvo má méně než 15 členů, se rada nevolí a její pravomoci vykonává hlavně starosta (§ 99 až 102).
Starosta zastupuje obec navenek, svolává zasedání zastupitelstva a odpovídá za fungování obecního úřadu. V Česku ho nikdy nevolí přímo voliči. Zastupitelstvo ho může také odvolat.
Starostové a další zastupitelé jsou buď uvolnění, tedy svou funkci dělají na plný úvazek, nebo neuvolnění, kteří ji vykonávají vedle zaměstnání. Odměny stanoví nařízení vlády č. 318/2017 Sb. jako násobek základní částky, která pro rok 2026 činí 48 147 korun. Uvolněný starosta obce s 1 001 až 3 000 obyvateli tak letos dostává 84 306 korun měsíčně (Finance.cz, AK KVB).
Protože vedení obce volí zastupitelstvo, nemusí ve vedení skončit ten, kdo volby vyhrál. V Plzni v roce 2022 získala koalice Spolu nejvíc hlasů (27,7 %), město ale nakonec vede koalice ANO, Pirátů a STAN a ODS se poprvé od roku 1990 do vedení města nedostala (iROZHLAS). V Praze v roce 2018 vyhrála ODS a skončila v opozici, primátorem se stal Zdeněk Hřib (Piráti). Kdo letos o vedení velkých měst usiluje, shrnujeme v přehledu Prahy, Brna, Ostravy a Plzně.
Pro voliče z toho plyne, že vedle programu strany se vyplatí sledovat i to, s kým je ochotná a s kým odmítá po volbách vládnout.
Kde se berou peníze
Dvě třetiny příjmů obcí, 364,5 miliardy korun v roce 2025, tvoří daně. Většinou jde o sdílené daně, hlavně DPH a daň z příjmů, které vybere stát a podle zákona o rozpočtovém určení daní je rozdělí mezi obce, hlavně podle počtu obyvatel. Celá daň z nemovitých věcí, 23,6 miliardy, patří obcím a zastupitelstvo může vyhláškou zvýšit její sazbu. Dalších sto miliard tvoří dotace a další transfery od státu a z evropských fondů.
Na investice obce v roce 2025 vydaly 158,5 miliardy korun, o pětinu víc než rok předtím. Rozdíly mezi nimi jsou ale obrovské. Samotná Praha má na rok 2026 schválené výdaje 119 miliard korun (ČT24) a drží 42 % všech úspor obcí na bankovních účtech.
Šest tisíc obcí, polovina z nich do 500 obyvatel
Česko má 6 258 obcí. Rakousko jich má 2 092 (Statistik Austria), zhruba třiapůlkrát lidnatější Polsko 2 479 gmin (GUS). Podle našeho výpočtu z počtu obyvatel v obcích k 1. 1. 2025 (ČSÚ) má 3 345 obcí, tedy víc než polovina, méně než 500 obyvatel. Žije v nich ale jen 7,6 % lidí. Tři čtvrtiny obcí mají pod tisíc obyvatel.
V obci do 500 obyvatel může mít zastupitelstvo 5 až 15 členů (§ 68 zákona o obcích). Pokud jich má méně než 15, rada se nevolí a její práci dělá starosta. Stejný zákon přitom platí pro vesnici se stovkou obyvatel i pro Brno: obě musí schválit rozpočet, vést účetnictví a vydávat vyhlášky. Malé obce proto často spolupracují ve svazcích nebo si služby kupují.
Ve velké části malých obcí se navíc volí jen formálně. Jak jsme ukázali v analýze kandidátních listin, čím menší obec, tím větší podíl jejích obyvatel kandiduje. Zároveň tam ale častěji kandiduje jediné sdružení a volič si vybírá jen mezi lidmi na jedné listině. I tam ale křížky u jednotlivých kandidátů rozhodují, kdo se do zastupitelstva dostane, jak vysvětlujeme v návodu, jak volit.
