DataTimes.czV komunálních volbách 9. a 10. října nemá volič jeden hlas, ale tolik hlasů, kolik má jeho obec zastupitelů. V Praze je to 65, v Brně a Ostravě 55, v nejmenších obcích pět. Počet je vytištěný v záhlaví hlasovacího lístku a je to nejdůležitější číslo, které na něm najdete: kdo dá víc křížků, odevzdá neplatný hlas, kdo jich dá výrazně méně, část svých hlasů nevyužije (§ 34 zákona o volbách do zastupitelstev obcí).
Systém voleb do obecních zastupitelstev patří k nejsložitějším, jaké u nás máme. Místo kroužků jako ve sněmovních volbách se tu dělají křížky a dají se kombinovat napříč stranami. Vysvětlujeme, jak lístek upravit, kdy je hlas neplatný a jak se z křížků nakonec stanou mandáty.
Tři způsoby, jak upravit lístek
Jeden velký křížek u strany. Ve čtverečku vedle názvu strany, sdružení nebo nezávislého kandidáta. Hlas tím dostanou všichni její kandidáti v pořadí na listině, nejvýš ale tolik, kolik se volí zastupitelů. Označit takhle lze jen jednu stranu.
Křížky u jednotlivých kandidátů. Libovolně napříč všemi kandidátkami, dohromady nejvýš tolik, kolik je zastupitelů. Každý označený kandidát dostane jeden hlas.
Kombinace obojího. Velký křížek u jedné strany a k tomu křížky u kandidátů jiných stran. Nejdřív dostanou hlas jednotlivě označení kandidáti, zbytek hlasů připadne kandidátům označené strany od začátku listiny. Prakticky se tedy hlasy straně ubírají od konce kandidátky. Když strana kandiduje s 15 lidmi do patnáctičlenného zastupitelstva a volič k jejímu velkému křížku přidá šest křížků u kandidátů jiných stran, hlas dostane šest vybraných a prvních devět kandidátů zvolené strany (§ 40 zákona, informace MV o způsobu hlasování 2026).
🔻🔻🔻
Každý takový křížek u cizího kandidáta tedy ubere jeden hlas vlastní straně, zároveň se ale připíše straně toho, koho volič označil. Do jejího celkového počtu hlasů, podle kterého se dělí mandáty, se počítá stejně jako hlas od jejích vlastních voličů. Může tak pomoct k mandátu někomu, kdo na té druhé listině stojí výš.
Když volič označí stranu a k tomu i některé její vlastní kandidáty, nic se nepokazí: k jednotlivým křížkům se nepřihlíží a hlas platí jako velký křížek u strany (§ 41 odst. 2). Kdo chce v rámci jedné strany někoho vytáhnout, musí místo velkého křížku označit jednotlivé kandidáty.
Hlas je neplatný, když volič neoznačí nic, označí víc než jednu stranu nebo dá víc křížků, než je zastupitelů. Neplatný je i lístek přetržený, vložený bez úřední obálky nebo vložený do obálky jiné barvy. Pro obecní volby je letos lístek i obálka šedá, pro souběžné senátní volby žlutá. V Praze a ve statutárních městech s obvody nebo městskými částmi se volí dvě zastupitelstva a oba šedé lístky patří do jedné obálky (§ 34 odst. 4 zákona).
Tři křížky váží méně než jeden velký
Na počtu křížků záleží víc, než se zdá. Mandáty se rozdělují podle součtu hlasů, které strana dostala, a jeden velký křížek jí v patnáctičlenném zastupitelstvu dá 15 hlasů. Volič, který označí jen tři sympatické kandidáty a víc nic, dá jejich stranám dohromady tři hlasy. Zbylých dvanáct propadne.
Nejde o chybu, zákon to dovoluje a volič, který chce podpořit jen konkrétní lidi, to tak udělat může. Měl by ale vědět, že jeho hlas pak v celkovém rozdělení mandátů váží pětinu toho, co hlas souseda s jedním velkým křížkem.
Stejný počet tak může vypadat úplně jinak. Kdo rozdělí všech 15 křížků po pěti mezi tři strany, odevzdá plnou sílu svého hlasu, jen ji rozloží: každá strana dostane třetinu toho, co by dostala za velký křížek.
Podobně jsou na tom strany s neúplnou kandidátkou. Strana, která do patnáctičlenného zastupitelstva postaví jen pět lidí, dostane od voliče s velkým křížkem jen pět hlasů, protože víc kandidátů nemá. Zákon jí to vyrovnává jen u pětiprocentní hranice, ne při dělení mandátů.
Jak se z hlasů stanou mandáty
Výpočet dělá Český statistický úřad a má tři kroky (§ 45 zákona).
1. Pětiprocentní hranice. Do dělení mandátů postupují strany, které získaly aspoň 5 % platných hlasů. Strany s neúplnou kandidátkou mají hranici úměrně nižší: počítá se z hlasů, které by mohly dostat se svým počtem kandidátů. Když nepostoupí aspoň dvě strany, hranice se snižuje po procentním bodu. Pokud v obci kandiduje jediná strana, hranice se nepoužije.
2. D'Hondtova metoda. Hlasy každé postupující strany se postupně dělí čísly 1, 2, 3, 4 a tak dál. Ze všech výsledků se vybere tolik největších, kolik je mandátů, a každý z nich znamená jeden mandát pro stranu, ke které patří. Strana nemůže dostat víc mandátů, než má kandidátů.
3. Kdo z kandidátky mandát dostane. Základem je pořadí na listině. Kandidát se ale posune na první místo, pokud dostal aspoň o 10 % víc hlasů, než je průměr na jednoho kandidáta jeho strany. Když takových kandidátů je víc, seřadí se podle počtu hlasů.
Příklad, který jsme si pro vysvětlení vymysleli: v obci s patnáctičlenným zastupitelstvem kandidují tři strany s plnými kandidátkami. Strana A má 6 000 hlasů, B 4 000 a C 2 000.
| Dělitel | A | B | C |
|---|---|---|---|
| 1 | 6 000 | 4 000 | 2 000 |
| 2 | 3 000 | 2 000 | 1 000 |
| 3 | 2 000 | 1 333 | 667 |
| 4 | 1 500 | 1 000 | 500 |
| 5 | 1 200 | 800 | 400 |
| 6 | 1 000 | 667 | 333 |
| 7 | 857 | 571 | 286 |
| 8 | 750 | 500 | 250 |
| Mandáty | 8 | 5 | 2 |
Patnáct největších čísel (tučně) dá straně A osm mandátů, B pět a C dva. Strana A s polovinou hlasů tak získá 53 % křesel, strana C se šestinou hlasů 13 %. D'Hondtova metoda větší strany mírně zvýhodňuje a v malých zastupitelstvech je ten efekt silnější.
U posunu kandidátů v příkladu strany A je průměr 6 000 hlasů na 15 kandidátů, tedy 400. Kdo z jejích kandidátů dostane aspoň 440 hlasů, skočí na začátek listiny, ať stál kdekoli. Protože velký křížek dá všem kandidátům strany stejně, rozhodují o posunu jen křížky u jednotlivců. V malé obci k tomu stačí desítky hlasů, ve velkém městě tisíce. Na pořadí na kandidátce proto záleží víc než na křížcích a doplácejí na to i ženy, jak ukazujeme v analýze žen na radnicích.
Co je letos jinak a co zůstává
Volí se v pátek 9. října od 14 do 22 hodin a v sobotu 10. října od 8 do 14 hodin. Nová úprava časů platí od letoška podle zákona o správě voleb. Volit může každý občan, kterému je nejpozději druhý den voleb 18 let a má v obci trvalý pobyt. Občané jiných zemí EU s pobytem v obci volit mohou, pokud jsou zapsaní v dodatku seznamu voličů nebo se na místě prokážou dokladem o pobytu.
V komunálních volbách 2026 se nedá volit na voličský průkaz. Zákon o správě voleb ho do obecních voleb sice zavádí, použitelný ale bude až s jednotným seznamem voličů, který Ministerstvo vnitra spouští v červenci 2027. Volit tedy jde jen v obci trvalého pobytu. Kdo nemůže do volební místnosti ze zdravotních nebo jiných vážných důvodů, může si u obecního úřadu, ve dnech voleb i u okrskové komise, objednat přenosnou volební schránku.
V části obcí se volí jen formálně. Podle Českého statistického úřadu budou voliči v 1 842 z 6 258 obcí vybírat z jediné kandidátky a ve třech obcích se volby nekonají vůbec. I tam ale křížky u jednotlivců rozhodují, kdo z kandidátky se do zastupitelstva dostane.
Volbami práce voličů končí, ale výběr vedení obce ne. Starostu ani radu nikdo nevolí přímo, vybírá je nové zastupitelstvo na ustavujícím zasedání, zpravidla několik týdnů po volbách. Co pak radnice smějí rozhodovat, vysvětlujeme zvlášť.
