DataTimes.czJedenáct tisíc tři sta sedmdesát tři proti jedenácti tisícům tři sta sedmdesáti dvěma. Tak těsně skončil v sobotu souboj o druhé kolo senátních voleb na Žďársku. Dosavadní senátor Josef Klement (KDU-ČSL) postoupil, ortoped Radek Černý (ODS) ne. Rozhodl jediný hlas, o postupu tu rozhodly až poslední sečtené okrsky.
🔻🔻🔻
Prošli jsme proto výsledky ze všech volebních okrsků, které Český statistický úřad zveřejnil v neděli 11. října. Hledali jsme místa, kde čísla nesedí sama se sebou. Nejvýraznější jsou v Ostravě, Kladně, Brně a Praze. V jednom okrsku v Ostravě-Jihu podle zápisu chybí zhruba dvanáct tisíc hlasů. V Brně má vítězná koalice v jednom okrsku nulu, přestože jí titíž voliči na vedlejším lístku dali skoro tři tisíce hlasů.
Nejde o důkaz podvodu. Skoro jistě jde o chyby v zápisech. Na rozdělení mandátů v Ostravě, Brně a Praze by oprava podle našeho přepočtu nic nezměnila. V Kladně je to ale na hraně.
Jak se pozná, že hlasy chybějí
V obecních volbách má každý volič tolik hlasů, kolik členů má zastupitelstvo. V Kladně 33, v Brně 55, v Praze 65. Kdo zakřížkuje jednu stranu, rozdá je všechny najednou. Kdo vybírá jednotlivé kandidáty, může pár hlasů nechat ležet.
Ve městech lidé rozdají přes devět desetin svých hlasů. V polovině pražských i brněnských okrsků víc než 95 procent, v Ostravě 93 procent. Okrsek, kde je to výrazně méně, je podezřelý. Buď tam bydlí nezvykle vybíraví voliči, nebo se při sčítání část hlasů ztratila.
Která z obou možností platí, ukáže druhý lístek. V Praze, Brně, Ostravě a dalších městech s městskými částmi dostal každý volič dva: jeden do zastupitelstva města, druhý do zastupitelstva své městské části. Stejní lidé, stejná místnost, stejná komise. Pokud jsou voliči v okrsku vybíraví, projeví se to na obou lístcích.
Ve 2 035 z 2 091 takových okrsků se oba lístky liší nejvýš o deset procentních bodů. Pár okrsků z řady vypadává o desítky bodů.
Ostrava-Jih: dvanáct tisíc hlasů, které nikdo nezapsal
V okrsku 11065 v Ostravě-Jihu bylo 309 platných lístků do zastupitelstva města. Každý volič měl 55 hlasů, dohromady jich tedy mohli rozdat 16 995. Podle zápisu rozdali 3 531. To je 21 procent.
Na lístku do zastupitelstva Ostravy-Jihu přitom titíž lidé rozdali 94 procent svých hlasů. Kdyby lístek do města vyplnili jako ostatní Ostraváci, bylo by v zápisu zhruba o 12 tisíc hlasů víc.
V okrsku 11049 je to naopak. Lístek do města sedí, využito je 99,5 procenta hlasů. Lístek do Ostravy-Jihu má jen 46 procent, chybí odhadem 6 500 hlasů.
Na mandátech by se v Ostravě nic nezměnilo. Strany v celém městě dostaly 3,7 milionu hlasů, chybějících dvanáct tisíc jsou tři promile. Když je rozdělíme mezi strany podle jejich výsledku ve městě, rozdělení 55 křesel zůstane stejné. Totéž platí pro Ostravu-Jih.
Kladno: KLADEŇÁKŮM chybí v jednom okrsku tři tisíce hlasů
Okrsek 29 v Kladně měl 428 platných lístků, každý s 33 hlasy. Voliči podle zápisu rozdali 71,5 procenta z nich. V žádném jiném kladenském okrsku to nebylo méně než 90 procent.
A je jasné, komu hlasy chybějí. Koalice lidovců, zelených, Starostů a Pirátů KLADEŇÁCI měla v okrsku 287 hlasů, 2,8 procenta. Ve zbylých 56 okrscích 14 až 40 procent, obvykle kolem 28.
Kdyby voliči v okrsku 29 rozdali tolik hlasů jako v průměrném kladenském okrsku, přibylo by jich asi 3 230. Kdyby všechny patřily KLADEŇÁKŮM, dostali by se zhruba na průměr města. A tady začíná být napínavé.
Kladenské zastupitelstvo má 33 členů. VOLBA PRO KLADNO získala 11 mandátů, KLADEŇÁCI 10, ANO a ODS po pěti, Unie pro sport a zdraví dva. Podle našeho přepočtu by KLADEŇÁCI získali jedenáctý mandát na úkor ODS, kdyby měli o 3 340 hlasů víc. To je jen o sto víc, než je odhad chybějících hlasů. Kdyby voliči v okrsku 29 rozdali hlasy tak důsledně jako v nejpečlivějším kladenském okrsku, chybělo by jich kolem 3 800 a mandát by se přesunul.
Rozhodnout to může jen přepočítání lístků.
Brno a Praha: nula u strany, kterou volí každý čtvrtý
V Brně vyhrála koalice Lidovci a Starostové s 27,4 procenta a 18 mandáty z 55. V okrsku 23018 v Brně-středu má na lístku do zastupitelstva města nulu. Na lístku do zastupitelstva Brna-středu jí titíž voliči dali 2 857 hlasů, skoro pětinu. Lístek do města má navíc využito jen 76 procent hlasů, lístek do městské části 96 procent.
V Praze 2 má v okrsku 2038 nulu hnutí ANO, které v celé Praze dostalo 14,4 procenta. Na lístku do zastupitelstva Prahy 2 mu titíž voliči dali 1 799 hlasů. Nulu nebo skoro nulu mají v okrsku i všechny strany s čísly 19 až 24, tedy celý konec kandidátky. Vypadá to, jako by zapisovatel spodní řádky archu vůbec nepřepsal.
V Praze 3 má v okrsku 3036 koalice SPOLU pro Prahu jen 662 hlasů, 2,5 procenta. V celé Praze dostala 22 procent. I tady je na lístku do města využito o 17 bodů méně hlasů než na lístku do Prahy 3.
Na rozdělení mandátů v Brně ani v Praze by oprava nic nezměnila, ani kdyby všechny chybějící hlasy dostala strana s nulou. Pražské zastupitelstvo se dělí podle 24,6 milionu hlasů.
| Okrsek | Co nesedí | Využité hlasy (okrsek / město) | Mandáty po opravě |
|---|---|---|---|
| Ostrava-Jih, okrsek 11065 | lístek do města má zlomek hlasů | 21 % / 93 % | beze změny |
| Ostrava-Jih, okrsek 11049 | lístek do městské části má polovinu hlasů | 46 % / 93 % | beze změny |
| Praha 15, okrsek 15003 | lístek do městské části má tři pětiny hlasů | 60 % / 97 % | beze změny |
| Kladno, okrsek 29 | KLADEŇÁCI 2,8 % místo zhruba 28 % | 72 % / 94 % | na hraně, může se přesunout 1 mandát |
| Brno-střed, okrsek 23018 | Lidovci a Starostové 0 hlasů | 76 % / 95 % | beze změny |
| Praha 2, okrsek 2038 | ANO a strany č. 19–24 s nulou | 77 % / 95 % | beze změny |
| Praha 3, okrsek 3036 | SPOLU 2,5 % místo zhruba 22 % | 79 % / 95 % | beze změny |
Úplný seznam 65 okrsků, které náš test označil, je v datech k článku. V menších obcích jsou výkyvy častější a ne každý znamená chybu.
Milešín: třináct hlasů pro outsidera
V senátních volbách tenhle test nefunguje, volič má jediný hlas. Zbývá srovnávat obce se sousedy. Nejvíc vyčnívá Milešín na Žďársku, obec se 71 voliči. K volbám jich přišlo 35, platných hlasů bylo 33.
Třináct z nich dostal David Moos, IT specialista ze Senetářova na Blanensku, kterého navrhli Spojení demokraté – Sdružení nezávislých. V celém obvodu měl 4,65 procenta, v šesti sousedních obcích dohromady 6,3. V Milešíně 39,4 procenta. Nikde jinde v obvodu nepřesáhl 22 procent.
Michal Šmarda, starosta Nového Města na Moravě, kterého navrhl Volt a který celý obvod vyhrál s 27,6 procenta, dostal v Milešíně tři hlasy. V sousedních obcích měl dohromady 35 procent, jen v Rozseči také málo, 15 procent.
Nabízí se vysvětlení, že komise prohodila čísla 3 a 13 mezi Šmardou a Moosem. Po prohození by oba měli v Milešíně zhruba tolik jako v okolí. Na postupu do druhého kola by se nic nezměnilo, Šmarda je první tak jako tak.
Pro Radka Černého by Milešín znamenal něco jen tehdy, kdyby se třináctka prohodila mezi ním a Moosem. V zápisu jsou hned pod sebou. Černý by pak měl o devět hlasů víc a postoupil by. Jenže by měl v Milešíně 39 procent, víc než trojnásobek okolí, a Šmardův propad by zůstal nevysvětlený. Data tuhle variantu nepodporují.
A hlasy mohou být i skutečné. Moos měl přes 20 procent také v Ubušínku a Meziříčku. V obci, kde volí 33 lidí, na takový výsledek stačí pár rodin.
Pro Černého je podstatnější něco jiného. Při rozdílu jednoho hlasu může výsledek změnit drobná chyba v kterémkoli z 265 okrsků obvodu, třeba jeden špatně posouzený lístek. Takovou chybu žádná statistika nenajde. Najde ji jen přepočítání.
Jak jsme počítali a co z toho neplyne
Vycházíme z otevřených dat Českého statistického úřadu o výsledcích v okrscích, stav po zpracování v neděli 11. října. U žádného ze zmíněných okrsků data k tomu dni neevidují opravu zápisu. Originální zápisy ani lístky jsme neviděli.
U obecních voleb jsme pro každý okrsek s nejméně 50 platnými lístky spočítali, kolik procent hlasů voliči skutečně rozdali, a porovnali to s mediánem města. Označili jsme okrsky, které jsou o 12 a více procentních bodů pod ním, a okrsky, kde strana s alespoň 10 procenty ve městě dostala nejvýš procento hlasů. Ve městech s městskými částmi jsme porovnali oba lístky z téhož okrsku.
Mandáty jsme přepočítali d'Hondtovou metodou s pětiprocentní hranicí. Postup jsme ověřili na 1 277 zastupitelstvech s nejméně 15 členy, u 1 267 vyšlo přesně oficiální rozdělení. Chybějící hlasy jsme dělili mezi strany podle jejich výsledku ve městě, případně je celé přidali straně s podezřele nízkým výsledkem.
Neobvyklé číslo není důkaz chyby a chyba není důkaz podvodu. Výsledky hlasování lze napadnout návrhem u soudu, u senátních voleb u Nejvyššího správního soudu, u obecních u krajského soudu. Lhůta je deset dní od vyhlášení výsledků. Návrh může podat volič zapsaný v daném obvodu či obci, kandidát nebo volební strana. Postup a výpočty jsou v datech k článku.
