Lékař Zdeněk Špale kandidoval do zastupitelstva Sedlčan na posledním, 21. místě kandidátky ODS. Strana získala tři mandáty, takže podle pořadí na kandidátce neměl šanci. Voliči mu přesto dali 590 hlasů, třetí nejvíc ze všech jednadvaceti kandidátů ODS. Do zastupitelstva se dostal.
V obecních volbách to není výjimka. Prošli jsme všech 189 908 kandidátů, které Český statistický úřad eviduje v registru kandidátů obecních voleb 2026, a seřadili je podle povolání, které uvedli na hlasovacím lístku. Lékaři a lékařky, kteří stáli na kandidátce níž, než kolik mandátů jejich strana získala, se do zastupitelstva dostali třikrát častěji než ostatní kandidáti v podobné situaci. Podobně jsou na tom veterináři a ředitelé škol.
🔻🔻🔻
Na kandidátku se dostane každý, kdo se dohodne se stranou nebo sdružením. Pořadí na ní určují oni. Teprve voliči ale rozhodnou, jestli to pořadí platí. Kdo křížkem označí celou stranu, rozdá hlasy kandidátům odshora. Kdo dělá křížky u jednotlivých jmen, může posunout kohokoli z konce dopředu.
Pravidlo je jednoduché a popsali jsme ho v návodu, jak volit do zastupitelstva obce. Kandidát, který dostane aspoň o deset procent víc hlasů, než je průměr na jednoho kandidáta jeho strany, se posune dopředu před ostatní. Stanoví to § 45 zákona o volbách do zastupitelstev obcí.
Lékaři a veterináři dostávají zhruba o osminu víc hlasů
Porovnat hlasy lékaře na Sedlčansku a prodavačky v pražské městské části přímo nejde. Záleží na velikosti obce, síle strany i na tom, kolikátý kdo na kandidátce je. Proto jsme každého kandidáta srovnali s kandidáty, kteří stáli na stejném místě stejně dlouhé kandidátky ve stejně velkých obcích. Lékař, který byl sedmý na kandidátce v obci se třemi tisíci obyvatel, se tak měří s ostatními sedmými v podobně velkých obcích.
Lékaři a lékařky dostali typicky o 13 procent víc hlasů než ostatní kandidáti na stejném místě. Na každých sto hlasů, které by dostal běžný kandidát, tedy připadlo 113 hlasů pro lékaře. Veterináři dostali o 16 procent víc, ředitelé škol a jejich zástupci o 11 procent, hasiči a lékárníci o devět procent.
Na druhém konci jsou lidé, kteří na hlasovacím lístku uvedli, že jsou studenti, důchodci nebo na mateřské dovolené. Dostali o sedm až dvanáct procent méně hlasů, než by odpovídalo jejich místu. Pod průměrem jsou i dělníci a řidiči, prodavačky a kuchařky, a o něco méně i řemeslníci.
Podnikatelé, úředníci, inženýři a ekonomové se drží kolem průměru. Učitelé a knihovnice mají mírně nad ním, o čtyři procenta. Kandidátů, kteří se představili jako starostové, je 6 345 a zvolena byla devět desetin z nich. Proti ostatním na stejném místě mají hlasů navíc o pět procent, protože obvykle stojí v čele kandidátky, kam patří i podle hlasů.
Graf ukazuje typickou hodnotu, ne každého kandidáta. I mezi lékaři jsou takoví, kterým voliči hlasy nedali. A rozdíl o desetinu hlasů nemusí na mandát stačit. Kandidát se posouvá dopředu, až když má aspoň o deset procent víc než průměr celé kandidátky, a k tomu potřebuje víc než jen průměrnou sympatii.
Z nevolitelných míst se lékaři dostávají třikrát častěji
Rozhodující je druhá míra: kolik kandidátů se dostalo do zastupitelstva z nevolitelného místa. Tak říkáme místu, které by podle pořadí nestačilo: kandidát stál na kandidátce níž, než kolik mandátů jeho strana získala, jako Zdeněk Špale na 21. místě u strany se třemi mandáty. Na nevolitelných místech stálo v celé republice 106 555 kandidátů. Zvoleno jich bylo 6 148, tedy necelých šest ze sta. Tvoří desetinu všech zvolených zastupitelů.
Šance na takový skok je ale velmi nerovná. V obcích do tisíce obyvatel, kde se všichni znají, se z nevolitelného místa dostane do zastupitelstva skoro deset kandidátů ze sta, ve městech nad sto tisíc obyvatel necelý jeden. Proto jsme každou profesi srovnávali s kandidáty ve stejně velkých obcích, kteří stáli stejně daleko od posledního volitelného místa.
Lékaři se z nevolitelného místa dostali do zastupitelstva 3,3krát častěji, než by odpovídalo velikosti jejich obcí. Veterináři také 3,3krát, ředitelé škol 2,4krát, lékárníci 2,2krát a zubaři dvakrát častěji. Studenti naopak zhruba čtyřikrát méně často, než je průměr.
Nabízí se vysvětlení, že tyhle profese jsou prostě vidět. Lékařku v obci zná každý. Jenže stejně dobře zná každý prodavačku z jediného obchodu, kuchařku ze školní jídelny nebo pošťačku. A ty jsou podle dat pod průměrem. Prodavačky, kuchařky, kadeřnice a pošťačky dostaly o šest procent méně hlasů a z nevolitelného místa se dostaly do zastupitelstva zhruba o čtvrtinu méně často než ostatní.
Data lépe sedí s jiným vysvětlením: voliči dávají hlas lidem, kteří mají v obci autoritu a o kterých si myslí, že jim pomohli. Lékařka je léčila, veterinář jim zachránil krávu nebo psa, ředitelka školy se stará o jejich děti, hasič jezdí k požárům i k povodním. Kdo jim pomohl v práci, tomu věří, že jim pomůže i na radnici.
Data mají jednu výjimku, kterou je třeba přiznat. Dobrý opravář, který má v obci pověst člověka, co všechno spraví, dost možná také dostane víc hlasů. V průměru to ale vidět není. Řemeslníci a opraváři dostali o tři procenta méně hlasů, než by odpovídalo jejich místu. Profese „elektrikář“ nebo „automechanik“ sama o sobě autoritu nenese. Pověst konkrétního člověka se z hlasovacího lístku vyčíst nedá.
Knihovnice: ředitelky ano, ostatní kolem průměru
Mezi zastupiteli zvolenými letos je 115 lidí, kteří jako povolání uvedli práci v knihovně. Kandidovalo jich 363. Zvolena byla zhruba třetina, stejně jako u všech kandidátů. Knihovnic a knihovníků v zastupitelstvech podle dat nepřibývá: v roce 2018 jich bylo zvoleno 115, v roce 2022 to bylo 114.
Rozdíl je ale mezi ředitelkami a ostatními. Ředitelky a vedoucí knihoven, kterých kandidovalo 75 a zvoleno bylo 36, se z nevolitelného místa dostávaly do zastupitelstva třikrát častěji než průměr. Ostatní knihovnice a knihovníci o třetinu častěji. U ředitelek jde o malá čísla, ale i tady vychází stejný vzorec jako u škol: víc hlasů dostává ten, kdo instituci vede a lidé ho s ní spojují.
Příkladem je Horní Jelení na Pardubicku. Knihovnice Jana Pechová kandidovala za VÝCHODOČECHY na 13. místě, strana získala tři mandáty. S 224 hlasy byla druhá nejúspěšnější na kandidátce a zastupitelkou se stala. Víc hlasů dostala jediná kandidátka, ředitelka základní školy z prvního místa. Hned za knihovnicí skončil zástupce ředitelky základní školy.
Ve velkých městech se volí strana, ne profese
Čím větší obec, tím menší roli povolání kandidáta hraje. V Praze, Brně nebo Ostravě volí většina lidí celou stranu a jednotlivé kandidáty často vůbec neznají. Rozdíly mezi profesemi se tam téměř ztrácejí.
Obce jsme rozdělili do pěti skupin podle velikosti tak, aby v každé žila zhruba pětina obyvatel Česka. Lékaři mají největší náskok v obcích a městech od tisíce do dvaceti tisíc obyvatel, o 15 až 16 procent. Ve městech nad sto tisíc obyvatel jsou to čtyři procenta. U důchodců a studentů je to naopak: v obcích do tisíce obyvatel dostávají o 12 a 16 procent méně hlasů, ve velkých městech zhruba průměr.
Ve velkých městech je navíc lékařů na kandidátkách málo. Ve městech nad sto tisíc obyvatel jich kandidovalo 84 z celkových 2 074.
Co by to mohlo vysvětlit jinak
Napadla nás tři další vysvětlení a ověřili jsme je.
Dosavadní zastupitelé. Čtvrtina všech kandidátů už v zastupitelstvu seděla a voliči jim dávají víc hlasů. Lékaři obhajují mandát o něco častěji než ostatní. Když dosavadní zastupitele z výpočtu vyřadíme, mají lékaři pořád o 11 procent víc hlasů a z nevolitelného místa se dostávají 2,7krát častěji. Pro veterináře a ředitele škol platí totéž.
Titul na hlasovacím lístku. Lékař má před jménem MUDr. a kandidáti s titulem dostávají obecně o něco víc hlasů. Kandidáti s titulem Ing. ale mají o čtyři procenta víc, s titulem Mgr. o pět a půl, kandidáti s MUDr. o dvanáct. Samotný titul tedy rozdíl nevysvětlí.
Strany je dávají dopředu. Kdo stojí na kandidátce první, nemá koho přeskočit, a kdo stojí vysoko, dostane víc hlasů od voličů, kteří křížkují celou stranu. Lékaře ale strany na čelo kandidátek nestavějí. Typický lékař stál na osmém místě, typický kandidát na sedmém. Na nevolitelném místě stály dvě třetiny lékařů, ze všech kandidátů něco přes polovinu. Náš výpočet navíc srovnává každého jen s kandidáty na stejném místě, takže výhodu lepšího místa v něm lékaři nemají.
Náskok lékařů se navíc v čase zmenšuje. V roce 2018 dostávali o 19 procent víc hlasů, než by odpovídalo jejich místu, v roce 2022 o 15 procent, letos o 13 procent.
Jak dopadla vaše profese, najdete v přehledu níže. Obsahuje profese tak, jak je kandidáti napsali na hlasovací lístek, pokud stejné znění použilo aspoň patnáct lidí.
Jak jsme počítali
Vycházíme z registru kandidátů pro volby do zastupitelstev obcí 2026, který zveřejnil Český statistický úřad 11. října 2026, a ze stejných registrů pro roky 2022 a 2018. Registr uvádí u každého kandidáta povolání, pořadí na kandidátce, počet hlasů a to, zda byl zvolen.
Povolání kandidáti píší vlastními slovy, letos ve více než 49 tisících různých zněních. Zařadili jsme je podle klíčových slov do 27 skupin. Když někdo uvedl víc povolání (třeba „důchodkyně, knihovnice“), platí to konkrétnější. Starosty a místostarosty jsme vedli zvlášť.
Hlasy navíc: hlasy kandidáta jsme vydělili průměrem jeho kandidátky a porovnali s tím, kolik obvykle dostává kandidát na stejném místě stejně dlouhé kandidátky ve stejně velkých obcích. Za skupinu uvádíme typickou hodnotu (geometrický průměr).
Velikost obce: pět skupin podle počtu obyvatel zastupitelstva, v každé žije zhruba pětina obyvatel Česka: do 1 000, 1 000–4 000, 4 000–20 000, 20 000–100 000 a nad 100 000.
Nevolitelné místo: kandidát stál na kandidátce níž, než kolik mandátů jeho strana získala. Šanci, že se přesto dostane do zastupitelstva, jsme srovnali s kandidáty ve stejně velkých obcích, kteří stáli stejně daleko od posledního volitelného místa.
Dosavadní zastupitelé: kandidáti se stejným jménem, příjmením a zastupitelstvem, kteří byli zvoleni v roce 2022.
Povolání si kandidáti uvádějí sami a nikdo je neověřuje. Výpočty a převodní tabulka povolání jsou v datech k článku.
