Německo zavedlo celostátní minimální mzdu až v roce 2015. Co se stalo s nerovností pak?

Pozdní příchod minimální mzdy

Německo zavedlo celostátní zákonnou minimální mzdu (Mindestlohn) až v lednu 2015, na úrovni 8,50 eur na hodinu. Do té doby spoléhalo na kolektivní vyjednávání v jednotlivých odvětvích, které ale nepokrývalo všechny pracovníky – odhadem 4–5 milionů zaměstnanců pracovalo bez jakékoli mzdové podlahy, často za méně, než dnešní minimální mzda stanovuje.

Co se stalo s nerovností v dolní části spektra

Studie německého institutu pro výzkum trhu práce (IAB) a dalších ekonomických institucí (DIW Berlin) po zavedení minimální mzdy zaznamenaly měřitelné zúžení mzdového rozpětí v dolní části distribuce – rozdíl mezi nejníže a středně placenými pracovníky se zmenšil, zejména ve východním Německu, kde byl podíl nízkopříjmových pozic vyšší.

Obavy z nezaměstnanosti se z velké části nenaplnily

Ekonomičtí kritici před zavedením varovali, že minimální mzda způsobí výrazný nárůst nezaměstnanosti, zejména v nízkopříjmových odvětvích a ve východním Německu. Následné analýzy ukazují, že agregátní dopad na zaměstnanost byl mnohem menší, než se předpokládalo – k mírnému poklesu došlo především u takzvaných minijobs (krátkodobých nízkopříjmových pracovních úvazků), zatímco standardní zaměstnanost zůstala převážně stabilní.

Co minimální mzda neřeší

Minimální mzda sama o sobě adresuje jen dolní hranici mzdového rozdělení – neřeší nerovnost ve středu a horní části spektra, ani majetkovou nerovnost. Je to nástroj zaměřený konkrétně na pracující s nejnižšími mzdami, ne obecný nástroj proti nerovnosti jako celku.

Co je přenositelné pro Česko

Česko má zákonnou minimální mzdu už od 90. let, na rozdíl od německého pozdního zavedení – relevance německé zkušenosti je tedy jinde: v tom, že zvýšení minimální mzdy na úroveň blíž mediánu mzdy nemusí automaticky vyvolat předpokládaný nárůst nezaměstnanosti, pokud je zavedeno postupně a doprovázeno sledováním dopadu na konkrétní odvětví a regiony. Diskuse o výši české minimální mzdy vůči mediánu by měla vycházet z této empirické zkušenosti, ne jen z teoretických modelů.

---

Zdroje: IAB (Institut für Arbeitsmarkt- und Berufsforschung): Mindestlohn-Evaluation · DIW Berlin: Studie zu Beschäftigungseffekten des Mindestlohns · OECD: Minimum wages in OECD countries · Eurostat: Minimum wage statistics