Cíl se dá říct jednou větou: ekonomika s vysokou přidanou hodnotou, ne subdodavatelská periferie.

Česko se rádo prezentuje jako inovační lídr regionu. Máme šest unicornů (firmy s valuací přes miliardu dolarů jako Mews, Rohlik či Productboard) a jsme 4. největším startupovým trhem v CEE. Jenže pod tímto blyštivým povrchem se skrývá strukturální hlad po kapitálu a výzkumu, který nás drží v pasti ekonomiky s nízkou přidanou hodnotou.

Past pod 2 % HDP

Pokud se podíváme na tvrdá data o investicích do výzkumu a vývoje (VaV), Česko se pohybuje kolem 1,8–2,0 % HDP. Na první pohled solidní číslo. Na druhý pohled? Průměr EU je zhruba 2,2 % a skuteční technologičtí lídři jsou v jiné lize: Dánsko a Finsko kolem 3 %, Izrael přes 6 %.

Rozdíl není jen v penězích, ale v jejich původu. V Izraeli je 93 % výzkumu financováno soukromými firmami. V Česku je soukromý výzkum sice silný (cca 76 % BERD), ale stále jsme do velké míry závislí na evropských grantech, které často směřují do procesních vylepšení v dodavatelských řetězcích (zefektivnění „montáže“), nikoliv do vývoje radikálně nových globálních produktů.

Inovační paradox: máme nápady, chybí palivo

Globální inovační index (WIPO 2025) ukazuje, že Česko umí vyrábět technologické výstupy, ale zaostává ve vyspělosti trhu: v dostupnosti kapitálu, úvěrů a schopnosti firem škálovat. V překladu: nápad často vznikne tady, ale peníze na růst hledá jinde.

Konkrétní měřítko ukazují venture kapitálové investice. Czech Founders odhaduje české VC investice zhruba na 0,07 % HDP, zatímco evropský průměr je asi 0,17 % HDP a evropská ambice pro rok 2030 míří k 1 % HDP. Na každých 100 000 Kč ekonomického výkonu tak u nás připadá asi 70 Kč rizikového kapitálu; evropský průměr je zhruba 170 Kč.

Role státu: Od dotací k misím

Izraelský model „Startup Nation“ nestojí na plošných dotacích. Stát tam funguje jako katalyzátor rizika. Skrze programy jako Yozma nastartoval VC trh a skrze armádu (jednotky typu Unit 8200) vytváří nepřetržitý proud špičkových tech talentů, kteří zakládají firmy.

České „dotace“ jsou často příliš rigidní a byrokratické. Budoucí premiérka by měla změnit strategii:

  1. Gov-Tech jako trh: Stát by měl být prvním zákazníkem pro české startupy (např. v kyberbezpečnosti, AI či zdravotnictví). Referenční zakázka od státu má pro firmu větší cenu než milionový grant.
  2. Podpora rizikového kapitálu: Místo dotací pro velké holdingy podpořit vznik soukromých VC fondů a odstranit bariéry pro investování (např. zaměstnanecké akcie ESOP).
  3. Mise místo projektů: Definovat velké národní mise (např. „Energetická nezávislost skrze AI“), na kterých se spojí věda s byznysem.

Verdikt pro premiérku

Nestačí mít unicorny. Musíme mít prostředí, kde z deseti startupů vyroste pět scale-upů a jeden globální hráč, který zůstane v ČR. Bez posunu z 1,8 % na 3 % HDP do výzkumu a bez radikálního zjednodušení trhu zůstaneme jen „chytrou montovnou“.

Zdroje:

Bylo to pro vás přínosné?

Newsletter

To hlavní z našich článků

přímo do vašeho emailu.