Problémem není déšť, ale horko: Fyzika „teplotního sucha“

Čekání na srážky jako falešná naděje. Proč i v „průměrně deštivých“ letech Česko vysychá a proč nám přehrady samy o sobě nepomohou.

Poslechnout článek
audio doplníme

Srážek na Česko spadne pořád zhruba stejně, a krajina přesto vysychá – lesy, studny i pole. Vysvětlení není v tom, kolik vody přijde, ale jak rychle zmizí. Když prší týden v kuse a lidé si oddechnou „konečně je po suchu", je ta úleva čím dál častěji iluze. Rozhoduje totiž horko, ne déšť.

Vnitrozemí se peče rychleji než planeta

Zatímco globální průměrná teplota vzrostla od roku 1961 o cca 1,3 °C, Česko se oteplilo o 2,3 °C. Ta propast není chybou měření, ale fyzikou pevniny. Oceány, které tvoří 70 % planety, ohřívání „brzdí“ svou obří tepelnou kapacitou. My ale žijeme uprostřed kontinentu, který reaguje na oteplování okamžitě a intenzivně.

Každý stupeň Celsia navíc výrazně zvyšuje schopnost atmosféry „vysávat“ vodu z krajiny skrze evapotranspiraci (výpar).

V 60. letech se z české krajiny vypařilo průměrně cca 450 mm srážek ročně; dnes z ní horko vytáhne přes 580 mm. Nůžky mezi stabilním deštěm a rostoucím výparem se rozevírají – a v krajině tak zbývá o 25 % méně vody pro zemědělství a spodní vody než před půl stoletím, i když prší pořád stejně.

Tropické dny: Ždímání krajiny

Nárůst tropických dní (nad 30 °C) funguje jako obří fén. V roce 2025 zasáhlo extrémní půdní sucho 25 % území ČR, přestože pršelo téměř normálně. Problémem tedy není „nedostatek deště“, ale „přebytek horka“.

K tomu se přidává tzv. Globální zjasňování. Tím, že jsme si v 90. letech vyčistili vzduch od popílku a síry, dopadá na povrch víc přímého slunečního záření. Vyhraná bitva o čistý vzduch tak paradoxně zesílila lokální oteplování.

Past betonových řešení

Politickým reflexem bývá slib: „Postavíme nové přehrady.“ Přehrady jsou důležité pro pitnou vodu, ale pro krajinu jsou jen malou náplastí. Velká vodní hladina v horkém létě ztrácí odparem obrovské množství vody. Skutečným řešením je chlazení krajiny.

  • Revitalizace: Obnova mokřadů a remízků, které vodu stíní a zpomalují její odtok.
  • Odolné lesy: Konec smrkových monokultur, které v horku kolabují a místo chlazení se stávají zdrojem emisí.

Závěr: Premiérka stínů a vody

Budoucí premiérka nesmí bojovat s „nedostatkem srážek“. Musí bojovat s „přebytkem horka“. Energetická suverenita a ochrana vody jsou spojité nádoby. Bez transformace energetiky a krajiny se Česko doslova vypaří do okolních oceánů.

Bylo to pro vás přínosné?

Newsletter

To hlavní z našich článků

přímo do vašeho emailu.