Data pro budoucí premiérku · Ekonomická nerovnost
Ověřili jsme: spadlo by skutečně 40 % českých domácností pod evropský práh chudoby?
Kateřina Mahdalová & Michal Škop · 12. června 2026
Jak se obvykle měří chudoba v EU
Eurostat standardně definuje práh ohrožení příjmovou chudobou jako 60 % národního mediánového příjmu domácnosti – tedy relativní, ne absolutní měřítko specifické pro každou zemi. Tato metodika znamená, že každá země má svůj vlastní práh chudoby podle svého mediánu, takže mezinárodní srovnání podílu „chudých" domácností nezohledňuje, že medián v Česku je výrazně nižší v eurech než medián v Německu nebo Rakousku.
Co se stane při použití jednotného evropského prahu
Pokud bychom místo národního mediánu použili jednotný evropský medián (přepočtený na paritu kupní síly, aby zohledňoval rozdíly v cenové hladině), výsledek se zásadně změní. Česká mzdová hladina je i po přepočtu PPP pod evropským průměrem, takže velká část domácností, které jsou podle národního prahu „v pořádku", by podle jednotného evropského prahu spadla pod hranici chudoby. Odhad kolem 40 % domácností je v tomto přepočtu plausibilní řádový odhad, konzistentní s tím, jak velký je rozdíl mezi českým a průměrným evropským mediánovým příjmem.
Co tento přepočet vystihuje a co zkresluje
Tento alternativní pohled správně upozorňuje, že nízká národní relativní nerovnost (nízký Giniho koeficient) nemusí znamenat vysokou absolutní životní úroveň – Česko může mít rovnostářské rozdělení kolem nízkého středu. Zkresluje ale v tom smyslu, že nezohledňuje rozdíly v cenové hladině životních nákladů (bydlení, potraviny, služby), které jsou v Česku obecně nižší než v zemích s vyšším mediánem – paritou kupní síly se tento rozdíl částečně, ale ne úplně kompenzuje.
Závěr ověření
Tvrzení o 40 % domácností pod jednotným evropským prahem je metodicky korektní důsledek použití jiné definice chudoby, ne manipulace s daty. Slouží jako užitečná korekce k samolibému narativu o nízké české nerovnosti, ale musí se interpretovat s vědomím, že nezachycuje rozdíly v životních nákladech mezi zeměmi tak přesně, jak by bylo ideální.
Zdroje: Eurostat: At-risk-of-poverty rate methodology · Eurostat: Income and living conditions survey (SILC) · ČSÚ: Příjmy a životní podmínky domácností · OECD: Purchasing power parity comparisons