Proč se v Česku nevyplatí legálně pracovat

V některých příjmových pásmech odvede člověk v exekuci z každé další legálně vydělané tisícikoruny přes 80 procent – exekutor sebere většinu navýšení a k tomu se ztrácí nárok na část dávek, typicky příspěvek na bydlení. Takové efektivní zdanění práce nemá v systému nikdo jiný. A netýká se okraje: v exekuci je v Česku zhruba 600 tisíc lidí, populace jednoho a půl Brna, a téměř 80 % z nich čelí exekucím několika najednou (mapa jejich koncentrace v regionech).

Systém, který odměňuje šedou ekonomiku

Když se legální práce takhle „daní", je racionální jí se vyhnout. Odhaduje se, že exekuce vytlačují do šedé ekonomiky 200 až 300 tisíc lidí – a nejde o jejich osobní selhání, ale o předvídatelnou reakci na nastavení srážek.

Cena šedé ekonomiky: 10 miliard ročně

Tato situace není jen osobní tragédií pana Marka. Je to ekonomický nesmysl pro nás všechny. Odhaduje se, že exekuce vytlačují do šedé ekonomiky 200 až 300 tisíc lidí. Stát tak přichází o daně, ale hlavně o odvody na sociální a zdravotní pojištění.

Ztráta na daních a odvodech se odhaduje na 10 miliard korun ročně – peníze, které by financovaly stovky učitelů nebo opravy regionálních silnic. Místo toho financují šedou zónu a pocit nespravedlnosti.

Motivační limit: 30–40 % z každé další koruny

Řešení není plošné odpuštění dluhů, ale úprava srážek tak, aby dlužníkovi vždy zůstala motivační část z jeho dodatečného legálního příjmu. Získají všichni: věřitelé dostanou aspoň něco, stát odvody a dlužník důvod pracovat legálně. Je to nejlevnější dostupná páka – nevyžaduje nové výdaje, jen jiný výpočet (shrnuto v one-pageru kapitoly Regionální propasti).

Zdroje: Mapa zadlužení / IPŘP, PAQ Research – reforma dávek, Daniel Prokop: Slepé skvrny.