Francie měla majetkovou daň třicet pět let. V roce 2018 ji zrušila – proč?

Tři dekády majetkové daně

Francie zavedla daň ze solidarity z majetku (Impôt de solidarité sur la fortune, ISF) v roce 1989. Daň postihovala čisté jmění domácností nad určitou hranicí (postupně upravovanou, v posledních letech kolem 1,3 milionu eur) sazbami v řádu desetin procenta až několika procent ročně z hodnoty majetku nad prahem.

Proč byla zrušena

V roce 2017 nově zvolený prezident Emmanuel Macron prosadil nahrazení ISF užší daní IFI (Impôt sur la fortune immobilière), která zdaňuje jen nemovitý majetek, ne finanční aktiva, podíly ve firmách nebo úspory. Hlavním argumentem vlády bylo, že ISF motivovala bohaté Francouze k přesunu finančního majetku a daňového domicilu do zahraničí (takzvaný "fiskální exil") – zejména do Belgie, Švýcarska a Spojeného království – což snižovalo investice a podnikatelskou aktivitu ve Francii víc, než kolik daň reálně vybírala.

Co data o efektu říkají

Ekonomické studie zkoumající dopad ISF (včetně analýz francouzského institutu IPP) ukazují smíšený obrázek. Daň skutečně vybírala relativně omezený objem příjmů ve srovnání s administrativní a ekonomickou zátěží, kterou způsobovala – náklady na vyhýbání se dani a odliv kapitálu byly podle některých odhadů srovnatelné s vybranou částkou. Současně ale ISF byla politicky důležitým symbolem solidarity zámožných s veřejnými financemi, a její zrušení vyvolalo silnou veřejnou kritiku (Macron byl opakovaně označován za "prezidenta bohatých").

Co se stalo po zrušení

Po zavedení IFI v roce 2018 počet francouzských daňových exulantů podle vládních zpráv klesl a část dříve emigrovaného kapitálu se vrátila. Celkové daňové příjmy z majetku ale zároveň poklesly, protože IFI zdaňuje jen nemovitosti, ne celé jmění. Debata o tom, zda byl krok čistým ziskem pro francouzský rozpočet, nebo jen přesunem daňové zátěže, zůstává mezi ekonomy nevyřešená.

Co z toho plyne pro debatu o majetkové dani

Francouzská zkušenost je důležitým případem pro jakoukoli budoucí diskusi o zdanění majetku v Česku (kde podobná daň dlouhodobě neexistuje): vysoce mobilní finanční majetek je snadné přesunout přes hranice, zatímco nemovitý majetek ne. Daň zaměřená jen na nemovitosti je administrativně jednodušší a odolnější vůči daňové optimalizaci, ale vybírá méně a nezdaňuje finanční bohatství, kde se majetková koncentrace často soustřeďuje nejvíc.

---

Zdroje: Institut des politiques publiques (IPP): Évaluation de l'ISF et de l'IFI · French Ministry of Economy and Finance: rapports sur la fiscalité du patrimoine · OECD: The Role and Design of Net Wealth Taxes in the OECD