Stát nevybere všechnu DPH, na kterou má ze zákona nárok. Kolik mu uniká?
Rozdíl mezi tím, co by stát měl teoreticky vybrat na DPH, a tím, co skutečně vybere, se nazývá DPH mezera. V Česku je dlouhodobě sledovaným, ale obtížně zcela uzavíratelným problémem.
audio doplníme
Co je VAT gap (DPH mezera)
Evropská komise každoročně publikuje odhad takzvané DPH mezery (VAT gap) pro jednotlivé členské státy – rozdíl mezi teoretickým výnosem DPH, který by stát měl vybrat při dokonalém dodržování pravidel, a skutečně vybranou částkou. Mezera vzniká kombinací daňových úniků, podvodů (typicky kolotočové podvody přes řetězce firem v různých zemích), legální optimalizace a administrativních chyb.
Jak se Česko umisťuje v evropském srovnání
Česká DPH mezera se v posledním desetiletí pohybovala v různých letech na různých úrovních – s obecným trendem postupného zlepšování po zavedení kontrolního hlášení DPH a dalších administrativních nástrojů v polovině 2010. let, ale s mezerou, která se nikdy nepřiblížila k nule a zůstává srovnatelná s průměrem EU, ne výrazně lepší ani výrazně horší.
Nástroje, které Česko zkoušelo
Česko zavedlo v roce 2016 kontrolní hlášení DPH (povinnost firem detailně reportovat finanční správě jednotlivé transakce), které pomohlo odhalit část fiktivních obchodních řetězců používaných k podvodům. Elektronická evidence tržeb (EET), zavedená od roku 2016 a postupně rozšiřovaná, cílila primárně na drobné hotovostní podnikání, ne na velké organizované DPH podvody – EET byla v roce 2023 zrušena.
Proč se mezera nedá zcela uzavřít
Část DPH mezery je strukturální a obtížně odstranitelná – drobné chyby v účetnictví, opožděné platby, insolvence firem před odvedením daně. Druhá část je výsledkem cíleného podvodného jednání, které se s každým novým kontrolním nástrojem přizpůsobuje a hledá nové mezery v systému – jde tedy o trvalý "závod ve zbrojení" mezi finanční správou a daňovými podvodníky, ne o jednorázově řešitelný problém.
Proč na tom záleží pro rozpočet
I částečné uzavření DPH mezery představuje potenciální dodatečný příjem do rozpočtu bez nutnosti zvyšovat sazby daně nebo zatěžovat poplatníky, kteří už dnes daně řádně platí – z fiskálního hlediska je to méně politicky nákladná cesta k vyšším příjmům než zvyšování daňových sazeb. Limitujícím faktorem je administrativní kapacita finanční správy a mezinárodní koordinace, protože velká část podvodů probíhá přes přeshraniční obchodní řetězce.