Nejbohatší desetina Čechů vlastní víc majetku, než ukazuje příjmová statistika

Proč příjem a majetek nejsou totéž

Příjmová statistika sleduje, kolik peněz domácnost vydělá za měsíc nebo za rok. Majetková statistika sleduje, co domácnost vlastní – nemovitosti, úspory, cenné papíry, podnikatelský kapitál, po odečtení dluhů. Tyto dvě veličiny se mohou vyvíjet velmi odlišně: domácnost s průměrným příjmem může mít nadprůměrný majetek (zděděný byt, dlouhodobé úspory) a naopak.

Co měří HFCS

Eurosystem Household Finance and Consumption Survey (HFCS), do kterého přispívá i Česká národní banka, je standardní evropský nástroj pro měření rozdělení majetku domácností. Napříč evropskými zeměmi se opakovaně potvrzuje, že koncentrace čistého jmění je vyšší než koncentrace příjmu – nejbohatší desetina domácností typicky vlastní podstatně větší podíl celkového majetku, než kolik vydělává na příjmech jako podíl celkového příjmu.

Česká data z šetření finanční situace domácností (ČSÚ/ČNB) potvrzují tento obecný vzorec: medián čistého jmění je nižší než průměr, což je matematický signál, že se majetek koncentruje u menšiny domácností nad středem.

Proč se majetková nerovnost těžko vidí v politické debatě

Příjmová nerovnost má jasný, každoročně publikovaný ukazatel (Giniho koeficient), který se snadno cituje. Majetková nerovnost se měří řidčeji, metodicky složitěji (ocenění nemovitostí, podnikatelských podílů) a výsledky se zveřejňují s větším zpožděním. To vede k tomu, že veřejná debata o nerovnosti v Česku se odehrává téměř výhradně na poli příjmů – zatímco majetková dimenze, kde je koncentrace vyšší, zůstává téměř nezviditelněná.

Vlastnictví bydlení jako klíčová proměnná

V českém kontextu hraje zásadní roli vlastnictví bydlení – Česko má jednu z nejvyšších měr vlastnického bydlení v EU, částečně díky privatizaci bytového fondu po roce 1989. To znamená, že velká část "majetku" střední třídy je vázaná v nemovitosti, ne v likvidních aktivech. Domácnosti, které se do vlastnického bydlení nedostaly před rokem 2000 (typicky mladší generace, lidé bez rodinného zázemí), čelí dnes výrazně vyšším vstupním cenám a riskují, že zůstanou trvale na straně nájemníků – což dlouhodobě prohlubuje majetkovou, ne jen příjmovou nerovnost.

Co z toho plyne

Politika zaměřená výhradně na příjmovou nerovnost (daně z příjmu, sociální dávky) neřeší majetkovou koncentraci, která vzniká jinými mechanismy – děděním, vlastnictvím nemovitostí, dlouhodobou akumulací úspor. Plnohodnotná debata o nerovnosti v Česku by měla sledovat obě dimenze současně, ne jen tu snadněji dostupnou.

---

Zdroje: ČNB/ČSÚ: Household Finance and Consumption Survey (HFCS) · ECB: HFCS euro area report · ČSÚ: Šetření finanční situace domácností · Eurostat: Distribution of income, consumption and wealth statistics