Data pro budoucí premiérku · Efektivní vládnutí
Efektivní vládnutí: jak (ne)funguje Sněmovna
Kateřina Mahdalová & Michal Škop · 23. června 2026
Obstrukce je měřitelná, ne jen pocitová
Analýza sněmovních dat za poslední čtyři volební období ukázala konzistentní trend: čas u řečnického pultu rostl až na rekordních 39 hodin měsíčně za Petra Fialy, hlavně díky dlouhým projevům tehdejší opozice vedené Andrejem Babišem. Po volbách 2025 se Babiš stal premiérem a Sněmovna v prvním půlroce nového období pracuje efektivněji – celkový čas klesl na 31 hodin měsíčně, protože současná opozice neblokuje jednání se stejnou intenzitou, jakou sám Babiš prosazoval, dokud byl v opozici. Žebříček největších řečníků se po výměně vlády obrátil beze zbytku – Babiš a Okamura z něj zmizeli úplně.
Přednostní právo jako slabé místo systému
Klíčové zranitelné místo jednacího řádu je fáze před schválením programu schůze, kde mají ministři, vedení Sněmovny a předsedové klubů přednostní právo promluvit bez čekání v pořadníku. V aktuálním volebním období touto fází prošlo 480 hodin vystoupení – téměř trojnásobek historického průměru kolem 170 hodin.
Docházka a rebelování – data existují, čtení je složitější
Otevřená hlasovací data umožňují sledovat docházku i odchylky od klubové linie (rebelské hlasy), ale prostá souhrnná čísla zavádějí – nerozlišují legitimní důvody nepřítomnosti (dvojí mandát, nemoc) od záměrného vyhýbání se hlasování.
Jak to řeší jinde
Evropský parlament a německý Bundestag přidělují řečnický čas politickým skupinám podle velikosti, ne jednotlivcům bez limitu. Francie po roce 2009 zavedla podobný princip přímo pro vlastní parlament (temps législatif programmé) – obstrukci nezakázala, dala jí jen předvídatelný rozpočet času.
Zdroje: Poslanecká sněmovna PČR: otevřená data · iROZHLAS.cz: analýza sněmovních projevů (duben 2025) · European Parliament, Deutscher Bundestag, Assemblée nationale: jednací řády