Plodnost mužů se dá spočítat: v Česku vychází o 10 až 17 % níž než u žen (1,14 až 1,23 oproti 1,37) a závěr o poklesu je stejný

Úhrnná plodnost, tedy číslo, které se v debatách o „vymírání“ cituje nejčastěji, říká, kolik dětí by se narodilo jedné ženě, kdyby celý život rodila tak jako ženy v daném roce. V Česku byla v roce 2024 podle tabulek ČSÚ 1,37. Stejný výpočet jde udělat i pro muže: děti rozdělíme podle věku otce a vydělíme počtem mužů stejného věku. Vychází 1,23 dítěte na muže, a nejméně 1,14, pokud nepočítáme děti, u nichž otec uveden není.

V ročence ČSÚ za rok 2024 (117 tabulek) jsme míry plodnosti podle věku našli jen pro ženy. U mužů je zveřejněný průměrný věk otce při narození dítěte, v roce 2024 33,7 roku, o 4,2 roku víc než u matek. Čísla, o která se opírá debata o rodinné politice, vycházejí z žen.

Plodnost se počítá u žen, protože matka je u dítěte vždy známá

Důvod je praktický. Matka je při porodu zapsaná vždy, otec ne. V tabulce narozených podle věku obou rodičů za rok 2024 chybí věk otce u 5 878 z 84 602 dětí, tedy u 6,9 %. U dětí nevdaných matek chybí údaj o otci podle ČSÚ dokonce u 38,6 %. Otevřená data ze sčítání 2021 navíc uvádějí počet dětí jen u žen, takže nevíme ani to, kolik dětí mají muži podle vzdělání (podrobněji v článku o datech o porodech).

Demografie se tak dlouho obešla bez mužů. Že se muži v reprodukci dlouho přehlíželi, píše už přehledová studie Margaret Greene a Ann Biddlecom z roku 2000. Ladislav Rabušic a Beatrice Chromková Manea v české studii Řekni, kde ti muži jsou? z roku 2011 vyzvali, aby se mužské reprodukční chování v Česku zkoumalo. Podle práce Li, Mi a Liu z roku 2025 se plodnost tradičně měří jako počet dětí narozených ženám, ačkoli se mužské míry plodnosti dají dnes spočítat pro většinu zemí. Bruno Schoumaker v srovnání asi 160 zemí zjistil, že v západních zemích jsou mužská a ženská plodnost blízko sebe.

Muži mají děti později a ve větším věkovém rozpětí

Postup je stejný jako u žen. Děti narozené v roce 2024 rozdělíme podle věku otce, resp. matky, a vydělíme počtem mužů, resp. žen stejného věku k 1. červenci. Kontrola: pro ženy nám vyšlo 1,369, oficiální ukazatel ČSÚ je 1,368.

Obě křivky mají vrchol ve věku 30–34 let (91 dětí na 1 000 žen, 81 na 1 000 mužů). Do třiceti let ale mají děti častěji ženy: ve věku 25–29 let 88 dětí na 1 000 žen proti 57 na 1 000 mužů. Od pětatřiceti let je to naopak: ve věku 35–39 let 55 dětí na 1 000 mužů proti 44 na 1 000 žen, ve věku 40–44 let 23 proti 10 a ve věku 45–49 let 7,7 proti 0,8. Průměrný věk otce při narození dítěte vychází z těchto měr na 33,5 roku (ČSÚ uvádí 33,7), průměrný věk matky na 30,5 roku.

Na jednoho muže vychází méně dětí, protože mužů v otcovském věku je víc než žen v mateřském

Každé dítě má jednu matku a jednoho otce, počet narozených je tedy pro obě pohlaví stejný. Rozdíl mezi 1,23 a 1,37 vzniká ve jmenovateli. K 1. červenci 2024 bylo v Česku mužů ve věku 30–39 let, tedy v typickém věku otců, 735 867, žen ve věku 25–34 let, tedy v typickém věku matek, 601 469. Mužů je o 22 % víc. Ve věku 25–44 let je navíc v Česku o 4,5 % víc mužů než žen. Otcové jsou v průměru o čtyři roky starší než matky a pocházejí z početnějších ročníků. Tento výklad jsme zvláštním výpočtem neověřovali.

Debata o vymírání by se tím zpřesnila, ne obrátila

Ani podle jednoho z čísel Česko nedosahuje úrovně zhruba 2,1 dítěte, která je potřeba k udržení počtu obyvatel bez migrace. Rozdíl mezi muži a ženami se projeví ve velikosti, ne ve směru. Li, Mi a Liu uvádějí, že se mužské a ženské úhrnné plodnosti lišily kolem roku 2020 v zemích G7 o 0,6 % (Francie) až 8,4 % (Itálie) a že se projekce počtu narozených postavené na mužích a na ženách liší v roce 2100 v mediánu o 9 %, při stálé plodnosti a úmrtnosti a bez migrace. Český rozdíl (10 až 17 %) je vyšší než rozpětí, které studie uvádí pro země G7. Plodnost proto není jedno číslo, ale výsledek toho, koho a jak počítáme.

Věk mužů má i biologickou stránku, její dopad na plodnost národa ale neumíme změřit

Metaanalýza z roku 2015, která shrnula 90 studií a 93 839 mužů, našla s věkem pokles objemu ejakulátu, pohyblivosti spermií a podílu normálně utvářených spermií. Koncentrace spermií s věkem neklesala. Že by se tyto změny promítly do nižší plodnosti, zůstává nepotvrzeno. Statistika tedy zatím nedokáže říct, kolik dětí se kvůli pozdějšímu otcovství nenarodilo.

Co by měl ČSÚ zveřejňovat navíc

ČSÚ má všechna data, která k výpočtu mužské plodnosti potřebujeme: počty narozených podle věku otce i počty mužů podle věku. Stačilo by přidat do ročenky vedle měr plodnosti žen (tabulka I.10) i míry plodnosti mužů podle věku a vždy uvést, u kolika dětí není otec uveden (v roce 2024 u 6,9 %). Další krok by byl sledovat počet dětí mužů podle vzdělání, což dnes z oficiálních dat zjistit nejde. Vláda, která chce vědět, proč se rodí málo dětí, by pak viděla obě strany dvojice, ne jen jednu.