Kandidátku Aleksandara Vučiće volilo v nedělních předčasných parlamentních volbách v Srbsku 1,73 milionu lidí. Před třemi lety jich bylo 1,78 milionu, tedy jen o 57 tisíc víc. Vučićova Srbská pokroková strana (SNS) přesto po 14 letech přichází o vládu. Studentská listina, která vznikla z protestů po neštěstí v Novém Sadu, dostala 2,35 milionu hlasů: o 1,4 milionu víc než v roce 2023 koalice Srbsko proti násilí, tehdy nejsilnější opozice, a víc než tehdy všechny kandidátky kromě Vučićovy dohromady.
O výsledku tak nerozhodl odliv Vučićových voličů. Rozhodlo, že k volbám přišlo o 612 tisíc lidí víc a že se hlasy proti vládnoucí straně tentokrát sešly na jedné kandidátce. Ostatní strany, které v roce 2023 dostaly dohromady přes milion hlasů, letos nedosáhly ani na 300 tisíc.
Výsledky jsou ze stránky Republikové volební komise (RIK) ve stavu 29. října v 7:20, kdy bylo sečteno 8 338 z 8 392 volebních míst. Podíly počítáme z platných hlasů. RIK je uvádí ze všech odevzdaných lístků včetně neplatných, proto jsou na jejím webu o něco nižší (studenti 53,04 %, Vučićova listina 38,97 %). Na 53 volebních místech se 1. listopadu hlasuje znovu. Rozdělení mandátů je náš přepočet, RIK je vyhlásí až po konečných výsledcích. Text jsme aktualizovali 29. října.
Vučića volila stejná část Srbska jako před třemi lety
Ze všech zapsaných voličů dala Vučićově kandidátce hlas letos o něco víc než čtvrtina: 26,9 %. V roce 2023 to bylo 27,4 %. Srovnání má jednu výhradu: letos byli na Vučićově kandidátce i radikálové Vojislava Šešelje, kteří před třemi lety kandidovali samostatně a dostali 55 782 hlasů. Když je připočteme, ztratil Vučićův tábor 113 tisíc hlasů, šest procent.
🔻🔻🔻
Podíl na platných hlasech přitom klesl z 48,1 na 39,5 %. Rozdíl mezi stabilním počtem hlasů a propadem podílu vysvětluje účast. V roce 2023 přišlo k volbám 58,8 % zapsaných voličů, letos 69 %. Platných hlasů bylo o 663 tisíc víc a Vučićově kandidátce z nich v součtu nepřibyl žádný.
Studentská listina dostala 53,7 % platných hlasů a podle našeho přepočtu 141 z 250 mandátů. K vládní většině stačí 126. Socialistická strana Srbska Ivici Dačiće klesla z 250 tisíc hlasů na 95 tisíc a s 2,2 % do parlamentu nepostoupila. Z ostatních kandidátek se do parlamentu dostaly jen menšinové, které hranici tří procent splnit nemusí: Svaz vojvodinských Maďarů, Albánská koalice, kandidátka Rasima Ljajiće a SDA Sandžaku.
Z celkových čísel nejde vyčíst, kdo konkrétně volil koho. Že studenti získali hlasy nových voličů, voličů tradiční opozice, nacionalistických kandidátek nebo i části Vučićových voličů, kterou SNS nahradila jinými, je možné ve všech kombinacích. Celostátní součty ukazují jen to, že Vučićova kandidátka si počtem hlasů udržela pozici a že všechno, co k volbám přibylo nebo jinde ubylo, skončilo u studentů.
Na rozdíl od roku 2023 se opozice letos nerozdělila. Koalice Narodna Srbija, ve které bylo i Národní hnutí Srbska Miroslava Aleksiće, stáhla 22. září svou kandidátku ve prospěch studentů. Samostatně kandidovala Evropská Srbie Mariniky Tepić a Zdravka Ponoše, koalice kolem Strany svobody a spravedlnosti Dragana Đilase. Dostala 12 562 hlasů, 0,3 %.
Vučićova listina dostala skoro stejně hlasů jako v roce 2023. Studenti o 1,4 milionu víc než tehdejší hlavní opozice
Počet hlasů v parlamentních volbách 2023 a 2026 podle skupin kandidátek a počet zapsaných voličů, kteří nepřišli
2023 (světlejší pruh)2026
Srbská radikální strana kandidovala v roce 2023 samostatně, letos na Vučićově listině. Údaje za rok 2026 jsou ze stavu sčítání 29. října 7:20 (8 338 z 8 392 volebních míst). „Nepřišli k volbám“ = zapsaní voliči v sečtených místech, kteří nehlasovali.
Studenti vyhráli města, Vučić malé obce na jihu a voliče z Kosova
Podle naší predikce vedou studenti ve všech 17 bělehradských obvodech, od 48 % v Sopotu po 74 % ve Starém Gradu. Vyhráli ve všech obcích a městských obvodech nad sto tisíc zapsaných voličů kromě Leskovce: v Novém Sadu s 64 %, v Kragujevaci s 59 %, v Pančevu, Subotici i Kruševaci. Mezi Srby v zahraničí dostali 73 %.
Vučićova kandidátka vede v 95 ze 191 obcí a městských obvodů, za které RIK výsledky vykazuje, studenti v 91. V obcích, kde vedou studenti, je ale zapsáno 4,96 milionu voličů, v obcích s převahou SNS 1,35 milionu. Ze 76 obcí mimo Bělehrad a Kosovo, které mají méně než 20 tisíc voličů, vyhrála SNS 53. Na jihu a východě Srbska vede ve 37 z 52 obcí.
Mezi 191 jednotkami, za které RIK výsledky vykazuje, je i 22 obcí Kosova. Srbsko nezávislost Kosova vyhlášenou v roce 2008 neuznává a lidé zapsaní v srbských voličských seznamech v kosovských obcích mohou volit i srbský parlament. Kosovo, které uznává i Česko, volby na svém území nepovolilo. RIK proto pro zhruba 100 tisíc takových voličů zřídila 60 volebních míst ve Vranji, Rašce, Kuršumliji a Tutinu na jihu Srbska a hlasy vykazuje podle obce, kde jsou voliči zapsaní. Platně hlasovala zhruba třetina z nich a Vučićova kandidátka vyhrála ve 21 z 22 kosovských obcí, v Peći vedli socialisté.
Rok a půl protestů po neštěstí v Novém Sadu
Studentské hnutí vzniklo po 1. listopadu 2024, kdy se na nádraží v Novém Sadu zřítil betonový přístřešek a zabil 16 lidí. Nádraží krátce předtím prošlo rekonstrukcí. Studenti začali blokovat fakulty a žádali zveřejnění dokumentace k rekonstrukci a potrestání odpovědných. Největší demonstrace se konala 15. března 2025 v Bělehradě. Iniciativa Arhiv javnih skupova napočítala 275 až 325 tisíc lidí, policie 107 tisíc.
Protesty stály křeslo premiéra Miloše Vučeviće, který rezignoval 28. ledna 2025. Jeho nástupcem se v dubnu stal Đuro Macut. Od května 2025 studenti žádali předčasné volby. Vučić je vypsal 9. září 2026 na 25. října, s nejkratší možnou kampaní 45 dní.
Sám Vučić pak 27. září odstoupil z funkce prezidenta, osm měsíců před koncem druhého mandátu. Potřetí prezidentem být nemůže, ústava povoluje jen dvě zvolení. Do voleb vedl kandidátku Ujedinjena Srbija jako kandidát na premiéra. Řekl, že chce soutěžit „jako obyčejný člověk, jako člověk z lidu, proti těm, kdo jsou proti lidu“. Prezidentské pravomoci od 28. září vykonává předsedkyně parlamentu Ana Brnabić.
Studentská listina nemá jednoho lídra. Vede ji lékař Ilija Srdanović, profesor Lékařské fakulty Univerzity v Novém Sadu, a tvoří ji hlavně odborníci a vysokoškolští učitelé, které vybírali studenti. Kandidáta na premiéra zatím neohlásila.
Průzkumy tak velké vítězství nečekaly
Předvolební průzkumy se rozcházely podle toho, kdo je dělal. Organizace CRTA s laboratoří Stanfordovy univerzity naměřila v červnu 44,9 % pro studenty a 35,7 % pro Vučićovu stranu. Agentura Faktor plus v září naopak 48,6 % pro SNS a 37,1 % pro studenty. Náskok studentů o čtrnáct procentních bodů nenaměřil žádný průzkum, který jsme dohledali.
Pozorovatelé: vysoká účast, nerovná kampaň
Mezinárodní pozorovatelé OBSE, Parlamentního shromáždění Rady Evropy a Evropského parlamentu ve svém předběžném prohlášení ocenili vysokou účast a skutečnou soutěž dvou hlavních uchazečů. Rovnost příležitostí v kampani ale podle nich byla „vážně narušena“. Vládnoucí strana podle pozorovatelů těžila ze „závažného zneužívání veřejných zdrojů“, veřejnoprávní i soukromá média nadržovala Vučićově kandidátce a studentskou listinu ukazovala převážně negativně. Pozorovatelé zaznamenali i fyzické útoky na členy volebních komisí, pozorovatele a novináře. Průběh volebního dne hodnotili kladně v naprosté většině volebních místností, které navštívili, výhrady měli k průhlednosti sčítání.
Co bude dál
Konečné výsledky RIK vyhlásí po opakovaném hlasování na 53 volebních místech 1. listopadu. O posledním mandátu podle našeho přepočtu rozhodují jednotky tisíc hlasů, o většině studentů ne. Nový parlament se podle ústavy musí sejít nejpozději 30 dní po vyhlášení konečných výsledků. Kandidáta na premiéra navrhuje prezident, teď tedy úřadující prezidentka Brnabić z Vučićovy strany. Když parlament do 90 dní od ustavení vládu nezvolí, rozpouští se.
Ještě letos čekají Srbsko prezidentské volby. Předsedkyně parlamentu smí prezidenta zastupovat nejvýš tři měsíce, takže se musí konat do konce roku. Vučić kandidovat nesmí. O tom, zda si jeho strana udrží aspoň prezidentský úřad, rozhodnou titíž voliči, kteří ji v neděli poslali do opozice.
