Prezidentem Brazílie zůstává Luiz Inácio Lula da Silva. Podle oficiálních výsledků Nejvyššího volebního soudu (TSE) získal v neděli ve druhém kole 51,79 procenta platných hlasů, senátor Flávio Bolsonaro 48,21 procenta. Rozdíl činí 4 430 191 hlasů. Lula je prvním kandidátem od obnovení přímé volby v roce 1989, který vyhrál, přestože v prvním kole skončil druhý. Flávio Bolsonaro výsledek neuznal a oznámil, že bude žádat o zrušení voleb (Reuters).
Oficiální výsledek TSE, 2. kolo
51,79 %
Lula da Silva64 256 232 platných hlasů. V prvním kole měl 45,16 procenta a skončil druhý.
+10,4 mil.
Hlasů přidal Lula mezi kolyFlávio Bolsonaro přidal 3,7 milionu. Deset vyřazených kandidátů mělo v prvním kole dohromady 9,3 milionu hlasů.
+3,0 mil.
Voličů přišlo navícÚčast stoupla ze 78,92 na 80,78 procenta. Prázdných a neplatných lístků ubylo o 1,8 milionu.
Co se stalo mezi prvním a druhým kolem
Po prvním kole 4. října to vypadalo na Flávia Bolsonara. Vedl o 2,2 milionu hlasů a během čtyř dnů za ním stáli tři ze čtyř nejsilnějších poražených kandidátů: Romeu Zema (Novo), Ronaldo Caiado (PSD) a Augusto Cury (Avante). Čtvrtý, Renan Santos z hnutí Missão, svým voličům nedoporučil nikoho (A Crítica). Za Flávia Bolsonara se postavily i strany takzvaného centrão, velkého středového bloku, bez něhož se v brazilském Kongresu nedá vládnout.
🔻🔻🔻
Lula naopak přiznal, že jeho kampaň před prvním kolem byla nejhůř zorganizovaná od roku 1989. Vyměnil její vedení a během tří týdnů ohlásil řadu opatření, která agentura Estadão Conteúdo shrnula jako „balík dobrot“: zvýšení sociální dávky Bolsa Família o 15 procent, zákaz online sázek, nové oddlužení, konec šestidenního pracovního týdne a ústavní změnu, která má zavést dopravu zdarma o víkendech (Times Brasil/Estadão). Zvýšení Bolsa Família už se podle Reuters vyplácí, doprava zdarma musí ještě projít Kongresem a na čem ji vláda zaplatí, zatím neřekla.
Kampaň Flávia Bolsonara mezitím řešila skandál. Server Intercept Brasil 16. října napsal, že zaplatila 600 tisíc reálů firmě Elytron, která v USA nabízela systém umělé inteligence ke skrytému ovlivňování voleb (Intercept Brasil). Důkaz, že byl systém použit, článek nepřinesl, kampaň tvrdí, že si nic nezákonného neobjednala. Podle politologa Marca Antônia Teixeiry z Nadace Getúlia Vargase (FGV) ale skandály neublížily ani jednomu z kandidátů, protože oba už měli své voliče skoro vyčerpané (BBC News Brasil/Terra).
O výsledku nakonec rozhodli lidé, kteří v prvním kole nevolili, nebo hlasovali neplatně. K urnám jich přišlo o 2 960 239 víc než před třemi týdny, účast stoupla ze 78,92 na 80,78 procenta. Deník Poder360 to označil za největší pokles neúčasti mezi koly v historii (Poder360). Prázdných a neplatných lístků zároveň ubylo o 1,8 milionu.
Že nové hlasy musely přijít i odjinud než od poražených kandidátů, ukazuje prostý součet. Lula mezi koly přidal 10,4 milionu hlasů, Flávio Bolsonaro 3,7 milionu. Všech deset vyřazených kandidátů přitom v prvním kole dostalo dohromady 9,3 milionu hlasů. I kdyby všichni jejich voliči přešli k Lulovi a žádný nezůstal doma, na jeho přírůstek by to nestačilo – a k Fláviovi Bolsonarovi by pak nemohl přejít nikdo.
Kolik voličů přešlo ke komu, výsledky přímo neukazují. Ekonom Daniel Schteingart z analytického serveru The Atlas to odhadl ze srovnání výsledků jednotlivých volebních místností v obou kolech: voliči Augusta Curyho podle něj dali přednost Lulovi poměrem zhruba 54 ku 34 procentům, přestože Cury doporučil Flávia Bolsonara. Voliči Caiada se rozdělili 50 ku 46 pro Flávia, voliči Renana Santose napůl. Lulovi tak poražení kandidáti přinesli čistě asi 0,6 milionu hlasů, lidé, kteří v prvním kole nevolili nebo hlasovali prázdně či neplatně, kolem 4,3 milionu (The Atlas). Jde o odhad, ne o sčítání jednotlivých voličů.
Lula přidal mezi koly 10,4 milionu hlasů, Flávio Bolsonaro 3,7 milionu
Počet hlasů v 1. kole (plná část) a přírůstek ve 2. kole (světlá část), v milionech
Kde se nové hlasy mohly vzít: deset vyřazených kandidátů mělo v 1. kole dohromady 9,3 milionu hlasů, prázdných a neplatných lístků bylo ve 2. kole o 1,8 milionu méně a k volbám přišlo o 3,0 milionu lidí víc. Kdo konkrétně ke komu přešel, výsledky neukazují.
Politoložka Débora Thomé z institutu IDP připisuje obrat hlavně online mobilizaci, kterou vedl poslanec André Janones a která se přelila do ulic, a vysoké účasti starších voličů (The Conversation). Janonesův kanál na WhatsAppu přesáhl za dva týdny deset milionů uživatelů. Volební den poznamenaly výpadky městské dopravy v São Paulu a Salvadoru, výpadky dopravy v pěti státech vyšetřuje federální policie (Al Jazeera). Soudce Nejvyššího soudu Cristiano Zanin proto prodloužil hlasování o dvě hodiny. Žádaly o to podle agentury AP obě kampaně (AP/PBS), Flávio Bolsonaro teď právě prodloužení označuje za důvod, proč výsledek neuzná. Zanin byl dřív Lulovým osobním advokátem.
Průzkumy se mýlily podruhé za sebou
Až na dvě menší agentury viděly všechny průzkumy před druhým kolem v čele Flávia Bolsonara, Datafolha i Quaest poměrem 51 ku 49 procentům platných hlasů. Vítězství Luly předpověděly jen agentury Vox Brasil a Colectta (Estado de Minas). V prvním kole přitom průzkumy chybovaly opačným směrem a podcenily Flávia Bolsonara.
Velké agentury vlastní vysvětlení zatím nezveřejnily. Šéf agentury AtlasIntel Andrei Roman, jehož firma se také netrefila, tvrdí, že konkurence použila chybné modely toho, kdo opravdu přijde volit. Ze strachu, že Flávia znovu podcení, ho podle něj nadsadila (Diário do Centro do Mundo). S tím by se shodoval rekordní nárůst účasti: lidé, se kterými průzkumy jako s voliči nepočítaly, nakonec přišli.
Kdo jsou ti dva
Luiz Inácio Lula da Silva (PT), 27. října oslaví 81. narozeniny. Narodil se v chudé rodině v Pernambuku na severovýchodě, vyučil se soustružníkem a v 70. letech vedl odbory kovodělníků v São Paulu, kde stávkami vzdoroval vojenské diktatuře. V roce 1980 spoluzaložil Stranu pracujících (PT). Prezidentem byl v letech 2003–2010 a znovu od roku 2023, teď začne čtvrté období. Ve vyšetřování Lava Jato byl odsouzen za korupci a strávil 580 dní ve vězení. Nejvyšší soud v roce 2021 jeho rozsudky zrušil a soudci Sergiovi Morovi, který ho odsoudil, vytkl podjatost. Symbolem jeho vlád jsou sociální programy pro nejchudší, především Bolsa Família.
Flávio Bolsonaro (PL), 45 let. Nejstarší syn exprezidenta Jaira Bolsonara, šestnáct let poslanec zákonodárného sboru státu Rio de Janeiro, od roku 2019 senátor za Liberální stranu (Senát). Vyšetřování, podle něhož si jeho úřad nechával vracet část platů zaměstnanců, soud v roce 2022 odložil poté, co Vrchní soud zneplatnil klíčové důkazy (Poder360). Kandidaturu mu v prosinci 2025 svěřil otec. Hlavním slibem kampaně byla amnestie pro otce a další odsouzené za pokus o převrat, a kdyby ji Kongres neschválil, prezidentská milost (Euronews).
Bolsonarovi zůstávají v nejvyšší politice i po porážce. Jair Bolsonaro si odpykává trest 27 let a tří měsíců za pokus o státní převrat po prohraných volbách 2022, kvůli zdraví v domácím vězení. Jeho syn Eduardo, bývalý poslanec, který z USA lobboval za americké sankce proti brazilským soudcům, byl v červnu odsouzen na čtyři roky a dva měsíce za nátlak na soud. Rozsudek je od 3. října pravomocný a soudce Alexandre de Moraes nařídil jeho zatčení (Migalhas). Manželka Michelle a syn Carlos byli 4. října zvoleni do Senátu, za Distrito Federal a za stát Santa Catarina (Times Brasil, Congresso em Foco).
Kde se volilo jak
Mapa Brazílie vypadá podobně jako ve všech volbách od roku 2006. Lula vyhrál ve všech devíti státech severovýchodu, Flávio Bolsonaro na celém jihu a ve středozápadě, kde žije velká část zemědělského byznysu. Rozhodlo se mezi tím, na jihovýchodě a na severu.
Lula drží severovýchod a přidal skoro všude
Všech 5 570 obcí Brazílie. Přepínejte mezi výsledkem, posunem mezi koly a změnou účasti, najeďte na obec nebo ji vyhledejte.
Flávio 70 % a víc (0)
Flávio 60–70 % (0)
Flávio 55–60 % (0)
Flávio 50–55 % (0)
Lula 50–55 % (0)
Lula 55–60 % (0)
Lula 60–70 % (0)
Lula 70 % a víc (0)
Načítám mapu obcí…
Podíly jsou z platných hlasů pro oba kandidáty. Posun Luly porovnává jeho podíl z hlasů pro dvojici Lula–Flávio v 1. kole s výsledkem 2. kola. Voliči v zahraničí v mapě nejsou.
Lula si mezi koly polepšil v 5 411 z 5 571 obcí, ve všech 27 státech. Víc přidal ve městech než na venkově: v obcích nad 50 tisíc voličů o 3 až 3,5 procentního bodu, v obcích do deseti tisíc voličů o 1,9 bodu. Ve městě Rio de Janeiro, kde v prvním kole vedl Flávio Bolsonaro, vyhrál Lula 51,5 procenta. Vyhrál také v São Paulu, Porto Alegre a Belému, prohrál v Brasílii, Belo Horizonte, Manausu, Curitibě a Goiânii.
Jediný stát, který se mezi koly přiklonil na druhou stranu, je Minas Gerais. Ztrátu 589 tisíc hlasů z prvního kola Lula otočil v náskok 109 tisíc, účast tam stoupla o 2,5 procentního bodu. Od roku 1989 se nikdo nestal prezidentem, aniž by vyhrál v Minas Gerais (Metrópoles).
Nejvíc ale Lula získal na jihovýchodě, kde žije 66 milionů voličů. Ztrátu 5,7 milionu hlasů tam srazil na 2,8 milionu, zatímco náskok na severovýchodě zvýšil z 11,1 na 13,7 milionu. Sever skončil téměř nerozhodně: Lula ho vyhrál o 1 079 hlasů, přestože tam jako v jediném regionu účast klesla, o 1,8 bodu.
Lula zvýšil náskok na severovýchodě a na jihovýchodě srazil ztrátu na polovinu
Rozdíl hlasů mezi Lulou a Fláviem Bolsonarem po regionech, 1. kolo (kroužek) → 2. kolo (šipka), v milionech
Proti volbám 2022, kdy Lula porazil Jaira Bolsonara poměrem 50,9 ku 49,1 procenta, se jeho voličstvo posunulo do měst. Podle Schteingarta Lula proti roku 2022 přidal tři body ve městech nad milion voličů a stejně tolik ztratil v obcích do deseti tisíc voličů a v obcích, kde má velkou váhu zemědělství (The Atlas).
Co výsledek znamená pro Brazilce
Lula bude vládnout s nejpravicovějším Kongresem od 80. let, jak píše agentura Reuters. Liberální strana Bolsonarových bude mít 121 z 513 poslanců, víc než kterákoli jiná strana, a strany napravo od středu dohromady 303 křesel (InfoMoney). Takový Kongres může podle BBC blokovat Lulovy kandidáty do Nejvyššího soudu. Teixeira z FGV ale připomíná, že centrão se tradičně přidává k tomu, kdo vládne.
Brazilci podle průzkumu Datafolha ze 13. a 14. října považují za největší problém země násilí (20 procent), zdravotnictví (18 procent) a ekonomiku (15 procent). Lulovi voliči nejčastěji jmenovali násilí a zdravotnictví, voliči Flávia Bolsonara ekonomiku (CNN Brasil).
Volby byly zároveň hlasováním o tom, zda se do čela státu vrátí rodina, jejíž hlava byla odsouzena za pokus o převrat. Teixeira výsledek označil za „výraznou porážku bolsonarismu“. Thomé napsala, že Brazílie se rozhodla „zachovat a posílit svou mladou demokracii“. Analytici, které oslovila agentura Reuters, považují zvrácení výsledku za velmi nepravděpodobné, protože o prodloužení hlasování žádala i kampaň Flávia Bolsonara a jeho porážka je dvakrát větší než otcova před čtyřmi lety (Reuters).
Co výsledek znamená pro střední Evropu
Ze středoevropské perspektivy je Lula nepohodlný partner. V květnu 2022 řekl časopisu Time, že ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj je „stejně odpovědný jako Putin“ za válku (Reuters/Bloomberg). V květnu 2025 stál v Moskvě na vojenské přehlídce ke Dni vítězství a v Kremlu nabízel Putinovi spolupráci v jaderné energetice, obraně a vesmíru (The Moscow Times). Brazílie se k západním sankcím proti Rusku nepřipojila.
Letos v dubnu ale Lula řekl, že Brazílie „nikdy neuznala právo Ruska napadnout ukrajinské území“ (Ukrinform), a v červnu na summitu G7 přijal Zelenskyj jeho nabídku zprostředkovat mírová jednání (Kyiv Independent). Ani alternativa nebyla prozápadní v tom smyslu, jak to chápe střední Evropa: Jair Bolsonaro navštívil Putina týden před ruskou invazí v únoru 2022 a Brazílii vyhlásil za neutrální.
Pro Evropu je důležitější, že vítězství Luly znamená stabilitu na druhé straně obchodní dohody EU–Mercosur, která se od 1. května prozatímně uplatňuje a ruší cla na většinu obchodu mezi Unií a Brazílií, Argentinou, Paraguayí a Uruguayí (Euronews). Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová Lulovi pogratulovala slovy, že zvítězila demokracie (Al Jazeera). A pro demokracie obecně je podstatné, že v největší zemi Latinské Ameriky prohrál kandidát, jehož hlavním slibem byla milost pro otce odsouzeného za pokus o převrat.
Lula složí slib 5. ledna 2027, ne 1. ledna jako jeho předchůdci od roku 1995. Datum posunul ústavní dodatek z roku 2021 (Rádio Senado). V úřadu bude do roku 2031, kdy mu bude 85 let.
