Prezidentské volby v Brazílii: První kolo vyhrává Bolsonaro, ukazuje predikce

Brazílie v neděli 4. října volila prezidenta a první kolo vyhrává Flávio Bolsonaro, pětačtyřicetiletý senátor a nejstarší syn vězněného exprezidenta Jaira Bolsonara. Do voleb přitom šel jako mírný favorit úřadující prezident Lula. Ukazuje to datová predikce dvojice novinářů Mahdalová & Škop: vítězství Flávia Bolsonara v prvním kole předpovídala už od 0,8 procenta sečtených hlasů. Na vítězství už v prvním kole to ale stačit nebude: model mu po sečtení zhruba 72 procent hlasů přisuzuje 47,0 procenta platných hlasů, úřadujícímu prezidentovi Luizi Ináciu Lulovi da Silvovi 45,2 procenta. Oba se tak 25. října potkají ve druhém kole.

Ještě v sobotu vedl Lula ve všech velkých průzkumech pro první kolo. Datafolha mu v posledním šetření dávala 45 procent platných hlasů proti 42 pro Flávia Bolsonara, Quaest 46 proti 45 (The Rio Times), AtlasIntel 46,2 proti 43,1 procenta (The Rio Times). Newsweek v den voleb shrnul, že Lula „vede ve všech velkých průzkumech pro první kolo“, k vítězství bez druhého kola má ale daleko (Newsweek).

Lulův náskok se ovšem celý rok zmenšoval. V březnu ho AtlasIntel měřil na 45,9 ku 40,1 procenta a Quaest na 39 ku 32, koncem srpna už měly všechny velké agentury druhé kolo v rámci statistické chyby (The Rio Times). Stejně to viděly sázkové trhy: na platformě Kalshi měl Lula 2. října 74procentní šanci, že skončí v prvním kole první, prezidentem se ale podle nich spíš stane Flávio Bolsonaro (57 ku 44 procentům) – díky voličům menších pravicových kandidátů ve druhém kole (Kalshi).

Opatrnost vůči průzkumům měla svůj důvod. Před čtyřmi lety Datafolha den před prvním kolem dávala Jairu Bolsonarovi 34 procent všech hlasů, dostal 41,3 procenta (Wikipedia). Na možné překvapení upozorňoval před hlasováním i Christopher Sabatini z londýnského think-tanku Chatham House (Newsweek).

Průběžné číslo přitom večer vyprávělo opačný příběh než průzkumy. Ve 23:44 SELČ měl Flávio Bolsonaro v sečtených hlasech 50,20 procenta, tedy víc, než kolik potřebuje k vítězství bez druhého kola, a Lula jen 41,63 procenta (Wikipedia, Latin Times). Rozdíl téměř devíti bodů a 4,7 milionu hlasů. Kdo by se díval jen na průběžný součet, mohl by Flávia Bolsonara vyhlásit prezidentem už v neděli večer.

Predikce DataTimes.cz ale počítá i s hlasy, které v tu chvíli ještě sečtené nebyly – a těch byla víc než polovina. Podle modelu Flávio Bolsonaro skončí na 47,01 procenta a ani na horní hraně intervalu nejistoty (47,32 procenta) se k padesáti procentům nepřiblíží. Lula naopak naroste o necelé čtyři body na 45,22 procenta. Pořadí se ale nezmění: i nejhorší odhad pro Flávia (46,70 procenta) je vyšší než nejlepší odhad pro Lulu (45,53 procenta).

Interval přitom není žádná statistická ozdoba. Odpovídá největší chybě, které se model dopustil při zpětném testu na brazilských volbách v letech 2018 a 2022. Kontrolní model, se kterým výsledky porovnáváme, došel k velmi podobnému závěru: Flávio 46,7 procenta, Lula 45,6 procenta.

První odhad modelu ve 22:21, ze sotva 37 tisíc hlasů, ještě viděl v čele Lulu. O dvě minuty později, po sečtení prvního milionu hlasů – 0,8 procenta odhadovaného celku –, se Flávio Bolsonaro dostal před něj. Od té chvíle predikce ukazovala jeho vítězství v prvním kole a v žádné z dalších aktualizací už první místo neztratil. Ani jednou ho přitom nepostavila výš než na 47,03 procenta, zvolení prezidentem bez druhého kola tedy po celou noc nepřipadalo v úvahu. Od 23:32, kdy byla sečtena necelá třetina hlasů, se odhad pro oba kandidáty až do půlnoci nepohnul o víc než desetinu procentního bodu.

V Brazílii má pořadí sčítání jasný zeměpisný vzorec. Jako první dodávají výsledky jižní a středozápadní státy, kde jsou silní bolsonaristé. Severovýchod, Lulova tradiční bašta, se sčítá později (CNBC). Ve chvíli, kdy bylo sečteno 37 procent okrsků, měly Distrito Federal, Paraná a Mato Grosso do Sul za sebou 82 až 95 procent okrsků, zatímco Bahia, Pernambuco a Ceará, kde vede Lula, nanejvýš 29 procent (The Rio Times).

Proto Flávio Bolsonaro v průběžném součtu od začátku večera klesal: při jedenácti procentech sečtených okrsků měl 51,09 procenta, při sedmnácti 51,22, při 37 procentech 50,63 a při 47 procentech 50,20 (CNBC, The Rio Times). Z dosud nesečtených hlasů by podle predikce měl Lula získat zhruba 48 procent, Flávio Bolsonaro 44 procent.

Predikce tak opravuje oba omyly najednou: průběžné sčítání Flávia Bolsonara přeceňuje, předvolební průzkumy ho podcenily. Podle predikce o dva až pět procentních bodů – podobně jako před čtyřmi lety jeho otce. U Luly se průzkumy vešly do své statistické chyby.

Flávio Bolsonaro se narodil v roce 1981 v Resende ve státě Rio de Janeiro. Šestnáct let byl poslancem zákonodárného sboru státu Rio, od roku 2019 je senátorem za Liberální stranu (PL). Kandidaturu na prezidenta oznámil 5. prosince 2025 s tím, že mu ji otec svěřil při návštěvě ve vězení (Wikipedia, Al Jazeera). Finanční trhy tehdy reagovaly propadem: dolar vůči realu posílil o víc než dvě procenta, burza v São Paulu ztratila 4,11 procenta.

Jair Bolsonaro sám kandidovat nemohl. Nejvyšší volební soud mu už v roce 2023 zakázal ucházet se o veřejné funkce až do roku 2030 kvůli zpochybňování volebního systému. V září 2025 ho Nejvyšší federální soud odsoudil k 27 letům a třem měsícům vězení za pokus o státní převrat a další čtyři trestné činy spojené s pokusem udržet se u moci po prohraných volbách 2022. Trest začal vykonávat v listopadu 2025 (Wikipedia).

Kandidatura syna je tak zároveň referendem o otci – a predikce ukazuje, že bolsonarismus bez Bolsonara na kandidátce neztratil, ale posílil. Jair Bolsonaro v prvním kole roku 2022 získal 43,20 procenta, jeho syn podle modelu letos dostane 47,0 procenta (Wikipedia).

V letech 2002, 2006 i 2022 Lula první kolo vyhrál; podle predikce v něm letos poprvé od roku 1998 skončí druhý. Osmdesátiletý prezident vedl Brazílii v letech 2003–2010 a znovu od roku 2023. Druhé kolo se odehraje dva dny předtím, než mu bude 81 let.

Před čtyřmi lety porazil Jaira Bolsonara ve druhém kole poměrem 50,90 ku 49,10 procenta, o 2,14 milionu hlasů – nejtěsněji v brazilské historii (Wikipedia). Letos podle predikce povede po prvním kole Flávio Bolsonaro o 2,14 milionu hlasů, tedy téměř přesně o tentýž rozdíl, jen na druhé straně.

Do druhého kola se v Brazílii šlo ve všech prezidentských volbách od roku 2002 (Latin Times). Letos rozhodnou hlavně voliči zbylých deseti kandidátů, dohromady podle predikce 7,8 procenta platných hlasů.

Zdroj: predikce Mahdalová & Škop ze stavu sčítání 47,26 % okrsků; průběžné výsledky TSE. Podíly na platných hlasech.

Tři z menších kandidátů stojí napravo od Luly: Renan Santos, spoluzakladatel Hnutí za svobodnou Brazílii (MBL), které v letech 2015–2016 organizovalo masové protesty za sesazení Lulovy nástupkyně Dilmy Rousseffové (Wikipedia), bývalý guvernér státu Goiás Ronaldo Caiado a bývalý guvernér Minas Gerais Romeu Zema (The Rio Times). Dohromady mají podle predikce 4,7 procenta. Kdyby se všichni jejich voliči ve druhém kole přidali k Fláviovi Bolsonarovi, měl by 51,7 procenta. Hlasy se ale mezi koly nikdy nepřelévají celé – část voličů zůstane doma, část přejde k soupeři.

Poslední průzkumy pro druhé kolo ukazují vyrovnaný souboj: AtlasIntel naměřil 50 na 50 procent platných hlasů, Datafolha 47 ku 46 pro Lulu, Quaest 44 ku 42 pro Flávia Bolsonara (The Rio Times). Jenže stejné agentury v prvním kole Flávia Bolsonara podcenily.

Náš model počítá i základní odhad druhého kola, který převádí hlasy z prvního kola na souboj dvou kandidátů. Ten dává Fláviovi Bolsonarovi 51,7 procenta platných hlasů a Lulovi 48,3 procenta – tedy náskok zhruba tří a půl bodu. Na rozdíl od prvního kola ale nejde o dopočet už odevzdaných hlasů: do 25. října zbývají tři týdny kampaně a o výsledku rozhodne i to, kolik lidí ve druhém kole přijde.

Druhé kolo prezidentských voleb proběhne v neděli 25. října. Až bude k dispozici konečný oficiální výsledek prvního kola, text doplníme.