Poprvé od roku 1949 vypadla CDU ze zemského sněmu. Náš model to ukázal od prvního sčítání

Meklenbursko‑Přední Pomořansko zvolilo nový zemský sněm. Vyhrála AfD, SPD vedená Manuelou Schwesig ubránila druhé místo – a CDU (Křesťanskodemokratická unie) se poprvé v dějinách Spolkové republiky nedostala do žádného zemského parlamentu. Že strana skončí pod pěti procenty, ukazovala datová predikce od dvojice novinářů Mahdalová & Škop už od chvíle, kdy volební noc sotva začala. Veřejnoprávní projekce přitom držely CDU nad čarou ještě po desáté večer.

Je to výsledek, který se zapíše do učebnic politologie: křesťanští demokraté skončili na 4,9 procenta – a poprvé od vzniku Spolkové republiky vypadla některá z tradičních „lidových stran“ ze zemského parlamentu.

V neděli 20. září zvítězila v Meklenbursku‑Předním Pomořansku Alternativa pro Německo s 38,2 procenta hlasů a poprvé se stala nejsilnější frakcí zemského sněmu ve Schwerinu. SPD vedená Manuelou Schwesig získala 35,5 procenta a uhájila druhé místo; do sněmu prošly ještě Levice (6,5 %) a Zelení (5,7 %).

Přesně před rokem předala premiérka Schwesig ve Stralsundu Angele Merkel řád za zásluhy o tuto zemi. Šlo o poctu lidovecké političce, která tu měla svůj volební obvod. Ovšem tatáž země měla v letech 2006 až 2016 v zemském sněmu neonacistickou stranu NPD. A nyní právě sem, do „volebního domova“ Angele Merkel a staré bašty krajní pravice, dopadl výsledek, který otřásl celou republikou.

Šok pochopitelně není z těsného, leč nepřekvapivého vítězství AfD, ale z toho, že strana bývalé kancléřky nebude zastoupena v zemském sněmu, kam spadá její domovský obvod.

Predikce CDU zůstávala pod pětiprocentní hranicí – podíl druhých hlasů (%) • 20.–21. září 2026 • CEST • autoři: Kateřina Mahdalová & Michal Škop • data: archiv Mahdalová & Škop; Landeswahlleitung M‑V

Právě v tom je rozdíl mezi datovou predikcí a tím, co v tu chvíli viděli diváci a divačky. Prognóza i projekce veřejnoprávních stanic dlouho nechávaly otázku otevřenou – a agenturní titulek „Sečteno: CDU vypadla“ přišel až ve chvíli, kdy oficiální sčítání doběhlo. Model DataTimes odpovídal na otázku „postoupí, nebo ne?“ už krátce po sedmé, a to jednoznačně: CDU nepostoupí.

Proč nestačilo dívat se prostě na průběžné číslo? Protože okrsky odevzdávají výsledky postupně. Když jsou mezi prvními místa, kde má některá strana silnější podporu, vypadá v průběžném součtu úspěšněji, než jaká nakonec bude po celé zemi – u jiné strany to může být naopak. Model využívá výsledky spolkových voleb 2025 k hledání podobných jednotek a podle právě sečtených výsledků průběžně upravuje odhad stranického posunu; z nahlášené části tak dopočítává i tu dosud nesečtenou.

Ve Schwerinu propukl na volební party AfD hlasitý jásot dvakrát, popsal deník T‑online. Poprvé v 18 hodin, když v první prognóze sloupec AfD přeskočil sloupec sociální demokracie. Podruhé kolem deváté večer, když se v projekcích propadla pod pět procent CDU. „Jsme lidová strana Meklenburska‑Předního Pomořanska,“ volal ze pódia kandidát na premiéra Leif‑Erik Holm a dodal, že CDU byla „rozprášena“. Spolupředseda Tino Chrupalla mluvil o tom, že premiérku Schwesig strana „sesadila z trůnu“.

Jenže samotné vítězství nestačí na vládnutí. Holm sám do zemského sněmu nezasedne: ve svém obvodu Schwerin I podlehl Schwesig poměrem 28,2 ku 54,4 procenta prvních hlasů a na zemské kandidátce nefiguroval, upozornil web Junge Freiheit. A i uvnitř strany zaznělo střízlivé slovo – parlamentní manažer frakce Thore Stein řekl t‑online na okraj party jen: „Nemůžeme být spokojení.“ Ať totiž Holm mluvil o „mandátu sestavit vládu“ jakkoli, s omezenými možnostmi spolupráce většinu nesestaví. Žádná ze tří dalších stran ve sněmu s AfD spolupracovat nechce a Schwesig může dál vládnout s Levicí a Zelenými – společně budou mít 39 ze 71 křesel.

Sama Schwesig na volební party nešetřila úlevou. „To byla stíhací jízda,“ řekla deníku Tagesspiegel s odkazem na to, že její strana byla před rokem v průzkumech na devatenácti procentech. Zdůraznila, že AfD – zčásti pravicově extremistická – vládu sestavit nedokáže, a že „většina se jednoznačně rozhodla pro demokratické strany“. Na otázku v ZDF heute journal, zda chce zůstat premiérkou, odpověděla jediným slovem: „Ano!“

Ve Schwerinu zatím zemský šéf CDU Daniel Peters do poslední chvíle bojoval o holé přežití. „Tahle země CDU potřebuje,“ řekl svým příznivcům podle portálu web.de, mluvil o „mizerných podmínkách“ a „boji o existenci“ a vítězům Schwesig i Holmovi pogratuloval.

Skutečné rozhodování se ale odehrávalo o pár set kilometrů dál, v berlínské centrále CDU. Třináct minut po prvních číslech vyšel Friedrich Merz v Helmut‑Kohl‑Saalu před kamery. Na snímcích Reuters z toho večera působí skleslým dojmem – hlava mírně skloněná, pohled k zemi, koutky úst stažené dolů. Muž, který právě prohrál, i když to slovy nepřipustí. Nedalo se prý nic přikrášlovat, „je to debakl“, řekl, když CDU visela mezi pěti a pěti a půl procenty; a my v naší predikci už věděli, že za pár hodin to bude pro CDU ještě horší. A přišel dvojí zásah – k porážce v Meklenbursku se přidal propad v Berlíně, kde CDU skončila až za vítěznou Levicí. Merz na večer záměrně svolal celé předsednictvo do Domu Konrada Adenauera, aby se situace nevymkla kontrole; podle webu T‑online se podávaly lasagne a chlebíčky a většina účastníků odešla už kolem osmé, „většinou beze slova“. Rychlým vystoupením chtěl podle deníku předběhnout vlnu – udržet výklad výsledku ve svých rukou a předejít debatě o odstoupení. Oznámil, že zůstává kancléřem i předsedou strany a že reformní kurz vlády musí pokračovat. Slova mluvila o boji, tvář o porážce.

Kritika přišla obratem. Politolog Karl‑Rudolf Korte mluvil v ZDF o „ruinách lidovců“ a o tom, že prohrává celý politický střed. Šéfka frakce Levice Heidi Reichinnek označila Merzovo vystoupení za mediální číslo bez obsahu a vytkla mu, že politiku, kterou voliči opakovaně odmítli, znovu vydává za řešení.

Vraťme se na začátek, do Stralsundu. Když tam loni v září Manuela Schwesig předávala Angele Merkel řád země, připomněla zemská vláda její podíl na stavbě dálnice A20, mostu na Rujánu i na podpoře stralsundských muzeí. Byla to pocta konkrétní političce – a mimoděk i připomínka doby, kdy CDU tenhle kraj spoluutvářela. V roce 1990 byla s 38,3 procenta nejsilnější stranou zemského sněmu. V roce 2021 měla 13,3 procenta a dvanáct mandátů. Podle předběžných výsledků letošních voleb nemá ani jeden.

Volební večer se přitom pro CDU průběžně zlepšoval; číslo pomalu rostlo. Podstatné bylo odhadnout, zda zbývající hlasy budou stačit na pět procent. Právě na tuto otázku odpovídala datová predikce dřív, než se dopočítal poslední okrsek – a odpověď zněla ne.