Bez arabských stran nemá v izraelském parlamentu většinu Netanjahu ani Eisenkot

Benjamin Netanjahu a jeho spojenci přišli ve volbách 27. října 2026 o většinu v Knesetu, izraelském jednokomorovém parlamentu se 120 poslanci. Pět stran jeho dosavadní koalice má podle předběžných výsledků Ústřední volební komise dohromady 53 ze 120 mandátů, o jedenáct méně než v roce 2022. Opozice vedená bývalým náčelníkem generálního štábu Gadim Eisenkotem ale většinu nemá také: čtyři strany jejího bloku získaly 48 křesel.
Zbylých 19 mandátů připadlo dvěma arabským stranám, Společné kandidátce a straně Ra'am. Tolik křesel arabské strany v izraelském parlamentu nikdy neměly, dosavadní maximum bylo 15 v roce 2020. Bez nich nesestaví většinu ani jeden z bloků. Většina židovských stran přitom s nimi vládnout odmítá.
Čísla jsou zatím předběžná. Komise do čtvrtka sčítala přes půl milionu takzvaných dvojitých obálek, v nichž hlasují vojáci, diplomaté nebo lidé v nemocnicích, a definitivní výsledky vyhlásí do 4. listopadu. Pohnout se může jeden nebo dva mandáty a mezi arabskými stranami se už jeden posunul. Na tom, že žádný blok nemá většinu, by to změnit nemělo: Netanjahuovi chybí osm křesel, Eisenkotovi třináct.

Obě cesty k vládě končí na šedesáti hlasech

K většině je potřeba 61 poslanců. Eisenkotův blok, tedy jeho strana Jašar (21 mandátů), Bejachad (Spolu) Naftaliho Bennetta a Jaira Lapida (12), Demokraté Jaira Golana (8) a Jisra'el bejtenu Avigdora Liebermana (7), by s oběma arabskými stranami měl 67 hlasů. Lieberman ale s arabskými stranami spolupracovat odmítá a Eisenkot slibuje vládu opřenou o „sionistickou většinu“. Bez Liebermana a s arabskými stranami má opozice 60 hlasů.

🔻🔻🔻

Netanjahuovi chybí osm hlasů. Kdyby k jeho bloku přešel Lieberman, který mu v letech 2016–2018 dělal ministra obrany, měl by také 60. Matematicky by mu stačilo získat Bennetta, s nímž by měl 65 hlasů, opoziční strany ale vstup do vlády pod Netanjahuem vyloučily. Velká koalice dvou nejsilnějších stran, Likudu (26) a Jašaru (21), by dala dohromady 47 hlasů, a Eisenkot navíc pod Netanjahuem sloužit odmítá, a to ani v rotační vládě.
Vlastní přepočet oficiálních hlasů na mandáty používá uzavírací klauzuli 3,25 % platných hlasů, D'Hondtovu metodu, kterou Izrael nazývá metodou Bader-Ofer, a dohody stran o přebytkových hlasech. Pro výsledky z volební noci výpočet seděl s rozdělením, které zveřejnila média.
Pod klauzulí skončilo 5,2 % platných hlasů, přes čtvrt milionu. Nejblíž měla strana záložníků Jo'aze Hendela a Jarona Zelichy s 2,64 % a strana bývalého generála Ofera Wintera s 1,61 %.

Arabské strany mají nejvíc mandátů v historii

Arabové tvoří podle izraelského statistického úřadu 21 % obyvatel, ale jen 18 % voličů žijících v zemi, protože jsou v průměru mladší a část z nich, zejména obyvatelé východního Jeruzaléma, izraelské občanství nemá. Arabské strany přesto v Knesetu dlouhodobě měly osm až patnáct poslanců, protože arabští voliči chodili k urnám méně než židovští. V arabských a drúzských obcích klesla účast v roce 2021 na 44,6 %, zatímco celostátně volilo 67,4 % oprávněných, ukazuje řada Arika Rudnitzkého z Telavivské univerzity.
Letos je obraz jiný. Společná kandidátka, kterou tvoří arabsko-židovská strana Chadaš, Ta'al Ahmada Tíbího a nacionalistický Balad, získala 9,2 % hlasů a 11 mandátů. Islamistická Ra'am Mansúra Abbáse, která kandidovala samostatně, má 6,1 % a 8 mandátů. Ve výsledcích z 28. října to bylo ještě 12 ku 7. Obě strany mají dohodu o přebytkových hlasech a o tom, které z nich připadne devatenácté křeslo, teď rozhoduje necelých 500 hlasů. Naše predikce, která dopočítává zbývající obálky, čeká návrat na 12 ku 7. Společná kandidátka sama získala víc hlasů než Bennettův a Lapidův Bejachad.
Účast tentokrát byla jiná. V 111 arabských obcích a mezi voliči 20 beduínských kmenů v Negevu přišlo podle výsledků po obcích od Ústřední volební komise k urnám 80 % zapsaných voličů. Když se k nim přičtou drúzské obce, jako to dělá Rudnitzkého řada, vychází 78 %. Stejný výpočet z výsledků voleb 2022 dává 53 %. Arabské strany dostaly v arabských obcích o 64 % hlasů víc než před čtyřmi lety, 689 tisíc místo 420 tisíc. Rozdělení obcí vychází z číselníku izraelského statistického úřadu, ne z toho, jak obce volily.
Arabské obce volily arabské strany téměř jednotně: Společná kandidátka tam dostala 56 % hlasů a Ra'am 37 %. Ra'am drží beduínský jih, v největším beduínském městě Rahatu má 85 % hlasů. Společná kandidátka vede na severu, v Umm al-Fahmu má 90 %. Obce s arabskou většinou daly oběma arabským stranám 87 % všech jejich hlasů. Smíšená města přidala většinu zbytku. V Akku, kde Arabové tvoří třetinu obyvatel, dostaly arabské strany 35 % hlasů, v Lodu 25 %.
Drúzové volí jinak. V patnácti obcích s drúzskou většinou dostaly arabské strany dohromady 7 % hlasů. Nejsilnější tam byl Eisenkotův Jašar s 38 % a Liebermanův Jisra'el bejtenu s 25 %. Drúzští muži na rozdíl od ostatních Arabů slouží v armádě a drúzské obce volí sionistické strany dlouhodobě.
V židovských obcích přišlo k urnám 72 % voličů. Toto číslo ale zatím nejde s arabskými obcemi srovnat. Chybí v něm dvojité obálky, hlavně hlasy vojáků. Ty pocházejí převážně ze židovských obcí a komise je obcím nepřičítá, vede je zvlášť. Do rána 29. října jich měla sečtených 29 tisíc, v roce 2022 jich bylo 463 tisíc. Celostátně zatím odevzdalo hlas 71,3 % oprávněných. Do počtu oprávněných se v Izraeli započítávají i občané žijící v zahraničí, kteří hlasovat nemohou, takže skutečná účast mezi lidmi v zemi je vyšší.
Malé překrývání obou světů zůstává. Část arabských voličů volí sionistické strany a malá část židovských voličů dává hlas Chadaši. Americko-izraelská expertka na průzkumy veřejného mínění Dahlia Scheindlin ale v reportáži Deníku N popsala, že v posledních letech arabské hlasy výrazně míří k arabským stranám a židovské k židovským.

Arabští voliči šli k urnám kvůli kriminalitě a Ben Gvirovi

Proč tentokrát přišli, popisuje předvolební reportáž Dominiky Píhové z Haify pro Deník N. Lidé, s nimiž mluvila, nemluví o nadějích na změnu izraelské politiky. Hlasování berou jako sebeobranu: proti organizovanému zločinu v arabských městech a proti vládě, v níž za policii odpovídá ministr národní bezpečnosti Itamar Ben Gvir. Haifská zastupitelka Sally Abed z arabsko-židovského hnutí Standing Together volební právo popsala jako „jediné rovné právo, které de facto máme“.
Čísla jim dávají za pravdu. Podle organizace Abraham Initiatives zemřelo při násilných trestných činech v roce 2022 přes sto arabských občanů Izraele, v roce 2023 už 244 a v roce 2025 252, nejvíc od začátku jejích záznamů. Letos jich bylo do poloviny října nejméně 185. Policie podle stejné organizace objasní zhruba každou desátou z těchto vražd. Výzkumné centrum Knesetu pro výbor státního kontrolora spočítalo, že v roce 2025 skončilo v nemocnici nebo zemřelo kvůli kriminálnímu násilí 1 874 lidí, zhruba dvě třetiny z nich byli Arabové a mezi postřelenými jich bylo 90 %.
Netanjahu vedl kampaň s heslem „Pravice, nebo Palestina“, uvedl Ynet. Jeho blok ve srovnání s rokem 2022 ztratil jedenáct mandátů. Likud klesl z 32 na 26 křesel a ultraortodoxní Šas z 11 na 7. Ben Gvirova Ocma jehudit, která v roce 2022 kandidovala společně se Smotričovým Náboženským sionismem, má samostatně sedm mandátů.

Průzkumy čekaly náskok Eisenkota

Poslední průzkumy tří hlavních televizí z pátku 23. října viděly jako nejsilnější stranu Eisenkotův Jašar s 22 až 23 mandáty a Likud na druhém místě s 19 až 21. Eisenkotův blok v nich měl 52 až 56 mandátů, Netanjahuův 50, shrnul deník Haaretz. Dopadlo to obráceně. Likud má 26 mandátů a Netanjahuův blok vede o pět. Arabským stranám průzkumy přisuzovaly 14 až 16 mandátů, dostaly 19.
Naše predikce od první hodiny sčítání ukazovala, že většinu nezíská žádný blok. Průběh volební noci a odhad konečného výsledku popisujeme v článku o predikci.

Ra'am chce do vlády, Společná kandidátka jen zvenčí

Arabské strany nejsou jeden blok. Mansúr Abbás už jednou ukázal, že se umí dohodnout s pravicí. V červnu 2021 se Ra'am stala první samostatnou arabskou stranou v izraelské koalici, vládě Naftaliho Bennetta a Jaira Lapida pomohla k většině 61 hlasů a výměnou si vyjednala plán investic do arabských obcí za 30 miliard šekelů a peníze na boj s kriminalitou. Abbás ministrem nebyl, předsedal zvláštnímu výboru Knesetu pro záležitosti arabské společnosti. Vláda vydržela rok, v červnu 2022 se rozpadla mimo jiné kvůli sporu o prodloužení nařízení, jimiž se izraelské právo vztahuje na osadníky na okupovaném Západním břehu.
Letos Abbás židovské voliče i strany přesvědčuje, že s ním vládnout jde. Na druhé místo kandidátky postavil bývalého šéfa policejní kriminálky a poslance Ješ Atid Joava Segaloviče, prvního Žida na kandidátce Ra'am.
Společná kandidátka, kterou vede předseda Chadaše Júsuf Džabarín, do vlády nechce. Nabízí opozici podporu při sesazení Netanjahua, ale bez účasti v kabinetu. Má pro to precedens: v letech 1992–1995 podporovaly menšinovou vládu Jicchaka Rabina zvenčí dvě arabské strany s pěti poslanci a vláda díky tomu přežila i odchod strany Šas. Za Rabina Izrael podepsal dohody z Osla.
Varianta menšinové vlády s arabskou podporou zvenčí je teď nejschůdnější cestou, jak opozice může dosáhnout 61 hlasů. Naráží ale na židovské partnery Eisenkota, kteří se na arabské hlasy spoléhat odmítají.

Další volby už na jaře, pokud se strany nedohodnou

Prezident Jicchak Herzog dostane definitivní výsledky příští týden od předsedy volební komise, soudce Nejvyššího soudu Noama Sohlberga. Pak se zeptá všech stran, které prošly do Knesetu, koho doporučují za premiéra, a sestavením vlády pověří toho, kdo má největší šanci získat 61 hlasů. Na to má 28 dní s možností prodloužení o 14. Když neuspěje, prezident může pověřit dalšího kandidáta, a nakonec má 21 dní Kneset. Pokud se většina nenajde ani tak, parlament se rozpustí a nové volby se konají do 90 dní. Do té doby vládne Netanjahu jako úřadující premiér.
Herzog den po volbách strany vyzval, aby přišly na konzultace „s otevřenou myslí“ a udělaly vše pro to, aby se dalším volbám vyhnuly, informoval Times of Israel. Izrael volil mezi lety 2019 a 2022 pětkrát.
Na počtu arabských poslanců teď záleží víc než kdykoli předtím. Jestli se jejich hlasy promění ve vliv, rozhodnou židovské strany: zda vezmou podporu, kterou jim Ra'am i Společná kandidátka nabízejí, nebo půjdou za několik měsíců znovu k urnám se stejnou aritmetikou.
Jak jsme počítali
Přepočet mandátů vychází z hlasů, které zveřejnila Ústřední volební komise pro volby do 26. Knesetu (stav 29. 10. 2026 v 7:37, sečteno 11 920 volebních místností, z dvojitých obálek zatím 29 tisíc hlasů). Účast a hlasy po obcích pocházejí z výsledků komise po obcích za roky 2026 a 2022. Rozdělení obcí na židovské, arabské, beduínské kmeny v Negevu a smíšená města vychází z číselníku izraelského statistického úřadu; patnáct obcí s drúzskou většinou tvoří samostatnou skupinu. Účast v obcích nezahrnuje dvojité obálky, protože je komise obcím nepřičítá. Netanjahuův blok tvoří Likud, Šas, Sjednocený judaismus Tóry, Ocma jehudit a Náboženský sionismus, Eisenkotův blok Jašar, Bejachad, Demokraté a Jisra'el bejtenu.

🔻🔻🔻

Volby v Izraeli: Netanjahu většinu nezíská, ukazuje predikce
Analýza

Volby v Izraeli: Netanjahu většinu nezíská, ukazuje predikce

Průzkumy před volbami viděly v čele Eisenkotův Jašar a průběžné sčítání v noci nadsazovalo Likud. Predikce DataTimes.cz od první hodiny sčítání ukazovala pat: Netanjahuův blok skončí na 53 mandátech, opozice Gadiho Eisenkota na 48 a o většině rozhodne 19 poslanců arabských stran.

27. 10. 2026

Rukojmí se vrátili, Hamás zůstal ozbrojený. Proč příměří v Gaze neukončilo izraelsko-palestinský konflikt
Analýza

Rukojmí se vrátili, Hamás zůstal ozbrojený. Proč příměří v Gaze neukončilo izraelsko-palestinský konflikt

V říjnu 2025 se z Gazy vrátili poslední živí rukojmí, Hamás rozpustil svou vládu a zbraně z velké části utichly. Válka o Gazu tím ale neskončila. Zůstaly otevřené tytéž otázky, které konflikt živí desítky let: kdo bude Gazu spravovat, zda Hamás odzbrojí, kdy se stáhne izraelská armáda a jestli vůbec může vzniknout palestinský stát. Průvodce sporem od plánu OSN z roku 1947 po srpen 2026.

10. 8. 2026

Vyšetřovatelé OSN viní Izrael z vyhlazování Palestinců na Západním břehu
Kontext

Vyšetřovatelé OSN viní Izrael z vyhlazování Palestinců na Západním břehu

Nezávislá vyšetřovací komise OSN zveřejnila den před izraelskými volbami zprávu, podle níž izraelské úřady a síly spáchaly na okupovaném Západním břehu zločiny proti lidskosti, včetně vyhlazování, mučení a znásilňování. V Gaze podle ní genocida pokračuje i po loňském příměří. Izrael zprávu odmítá jako propagandu. Co v ní stojí, z čeho vychází a jak o ní psala světová média.

27. 10. 2026

Mapy ukazují, jak se proměnila Gaza: celé čtvrti zmizely, na jejich místě stojí stany
Analýza

Mapy ukazují, jak se proměnila Gaza: celé čtvrti zmizely, na jejich místě stojí stany

Google Maps po více než roce aktualizovaly satelitní snímky velké části Pásma Gazy. Každý si tak může prohlédnout, jak se území za téměř tři roky války proměnilo. Devět míst, před a po: od uprchlického tábora v Rafáhu po historické centrum města Gaza.

29. 9. 2026

Nenávistné výroky vůči Palestincům i vůči Izraelcům končívají u soudu. Je zásadní, zda jsou adresované státu, nebo lidem
Analýza

Nenávistné výroky vůči Palestincům i vůči Izraelcům končívají u soudu. Je zásadní, zda jsou adresované státu, nebo lidem

Po 7. říjnu 2023 rozhodly evropské soudy desítky sporů o hranici mezi svobodou projevu a nenávistí. Trestají kolektivní nenávist k Palestincům i k Izraelcům – a hranici vedou podle jediného kritéria: zda výrok míří na stát a jeho politiku, nebo na lidi podle původu. Srovnání Rakouska, Německa, Švédska a Polska ukazuje, čím je český případ ministra Dvořáka výjimečný.

25. 8. 2026

Soud nařídil státu omluvu za výroky ministra o Palestincích
Kontext

Soud nařídil státu omluvu za výroky ministra o Palestincích

Pražský soud rozhodl, že výrok bývalého ministra Martina Dvořáka o „genetické výbavě“ Palestinců byl protiprávní a stát se za něj musí veřejně omluvit; přirovnání ke Goebbelsovi označil za přiléhavé. Ve zpravodajství velkých redakcí rozsudek zapadl. Podobné spory přitom soudy vedou po celé Evropě – v Německu, Rakousku, Švédsku i Polsku – a rozhodují je na obě strany.

16. 6. 2026

Hitlerismus, trumpismus, netanjahuismus, lepenismus, macronismus
Kontext

Hitlerismus, trumpismus, netanjahuismus, lepenismus, macronismus

Srovnávací a expresionistický přístup. Francouzský historik a antropolog staví vedle sebe pět politických jevů a ptá se, zda dnešní „krajní pravice“ opravdu připomíná tu z třicátých let. Podle něj se srovnání vzpírá tam, kde ho čekáme – a sedí tam, kde bychom ho nehledali.

25. 10. 2025

Proč vyhrál Lula: ve druhém kole přišly k volbám tři miliony lidí navíc
Analýza

Proč vyhrál Lula: ve druhém kole přišly k volbám tři miliony lidí navíc

Flávio Bolsonaro vyhrál první kolo, dostal podporu tří poražených kandidátů a průzkumy ho viděly v čele. Prezidentem přesto zůstává Lula. Mezi koly přidal 10,4 milionu hlasů, víc, než kolik jich v prvním kole dostali všichni vyřazení kandidáti dohromady. Rozhodli lidé, kteří poprvé nevolili nebo hlasovali neplatně.

26. 10. 2026

Prezidentské volby v Brazílii: Druhé kolo vyhrává Lula, ukazuje predikce
Analýza

Prezidentské volby v Brazílii: Druhé kolo vyhrává Lula, ukazuje predikce

Průzkumy před druhým kolem viděly mírně v čele Flávia Bolsonara a průběžné sčítání ho v noci na chvíli postavilo před Lulu. Predikce DataTimes.cz ale od prvních minut sčítání ukazuje vítězství úřadujícího prezidenta: Lula skončí na 51,8 procenta a porazí syna svého předchůdce o víc než čtyři miliony hlasů.

25. 10. 2026

Bylo to pro vás přínosné?

Newsletter

To hlavní z našich článků přímo do vašeho emailu.