Osadníci na Západním břehu letos do září zaútočili na Palestince víc než za celý loňský rok a dvě třetiny jejich outpostů vznikly od roku 2023. Radikálové, kteří chtějí celou zemi od moře k řece, mají vliv ve vládě a tresty za útoky téměř nedostávají. Izrael po volbách hledá vládu a palestinský stát v ní nechce ani Netanjahu, ani jeho vyzyvatel Gadi Eisenkot.
Po sítích koluje graf: v Kambodži, ve Rwandě i u Židů za holokaustu počet obyvatel spadl, v Gaze rostl, takže tam genocida být nemůže. Úmluva o genocidě se ale na počet obyvatel neptá, Jezídům, Rohingům ani Ixilům křivka nespadla a čísla za Gazu v grafu jsou předválečná projekce. Podle palestinských statistiků lidí v Gaze ubylo. Vysvětlujeme, co genocidu definuje a kde spor o Gazu skutečně stojí.
Izraelské volby skončily patem. Netanjahuův blok má podle předběžných výsledků 53 mandátů, opozice Gadiho Eisenkota 48. Arabské strany získaly 19 křesel, nejvíc v historii. Bez nich většinu nesestaví nikdo, s nimi skoro nikdo vládnout nechce. Rozebíráme, kdo jak volil, proč arabští voliči přišli k urnám a co čeká Izrael dál.
Izrael podle nezávislé vyšetřovací komise OSN pokračuje v Gaze v genocidě i po loňském příměří. Na okupovaném Západním břehu podle její zprávy, zveřejněné den před izraelskými volbami, izraelské úřady a síly spáchaly zločiny proti lidskosti, včetně vyhlazování, mučení a znásilňování. Izrael zprávu odmítá jako propagandu. Co v ní stojí, z čeho vychází a jak o ní psala světová média.
V říjnu 2025 se z Gazy vrátili poslední živí rukojmí, Hamás rozpustil svou vládu a zbraně z velké části utichly. Válka o Gazu tím ale neskončila. Zůstaly otevřené tytéž otázky, které konflikt živí desítky let: kdo bude Gazu spravovat, zda Hamás odzbrojí, kdy se stáhne izraelská armáda a jestli vůbec může vzniknout palestinský stát. Průvodce sporem od plánu OSN z roku 1947 po srpen 2026.




