DataTimes.cz🔻🔻🔻
Devět míst, před a po
Tall as-Sultán, Rafáh – květen 2024. Uprchlický tábor na jihu Pásma Gazy, pár kilometrů od hranice s Egyptem. Ulice se sbíhají do půlkruhu, domy stojí jeden vedle druhého. Takhle čtvrť vypadala na předchozím snímku, který Google pro toto místo měl.
Únor 2026. Půdorys ulic zůstal, domy zmizely. Podle analýzy deníku El País tu stojí sotva deset budov. Zbytek je suť, do které z okrajů prorůstá zeleň.
Švédská vesnice – srpen 2023. Malá rybářská osada Al-Karja as-Suwajdíja na pobřeží u egyptské hranice. Pár desítek domů mezi dunami a mořem, dva měsíce před 7. říjnem.
Únor 2026. Vesnice na snímku už není. Z domů zbylo několik skeletů, písek rozrývají stopy těžké techniky a nové cesty.
Centrum Gazy – srpen 2023. Ulice Umara Muchtára je hlavní třída metropole, kde před válkou žilo asi 650 000 lidí. Vede od Palestinského stadionu k nemocnici aš-Šifá a dál k moři.
Červenec 2025. Mezi domy, které ještě stojí, se otevřely plochy trosek. Na volných místech vyrostly stany. Podle předběžné analýzy satelitního centra OSN (UNOSAT) bylo do konce září 2025 poškozeno 83 procent budov ve městě Gaza.
Nemocnice aš-Šifá – říjen 2023. Největší nemocniční komplex v Gaze. Na nádvoří stojí stany a auta lidí, kteří se sem v prvních týdnech války uchýlili.
Červenec 2025. Izraelská armáda nemocnici dvakrát obléhala – v listopadu 2023 a v březnu 2024. Tvrdila, že pod ní má Hamás velitelské centrum. Útoky si vyžádaly stovky mrtvých. Z komplexu zbyly vyhořelé budovy a prázdné, rozrušené nádvoří.
Rimál – prosinec 2024. Čtvrť podél pobřeží platila za nejbohatší část Gazy. Sídlily tu úřady a banky, stály tu nejvyšší domy. Už na snímku z konce roku 2024 jsou vidět první velké škody.
Červenec 2025. Velká část severního i jižního Rimálu leží v troskách. Věž Muštaha, se čtrnácti patry nejvyšší budova v Gaze, ještě na snímku stojí. Izraelská armáda ji srovnala se zemí 5. září 2025 – podle ní ji využíval Hamás.
Přístav Gaza – prosinec 2024. Molo, rozježděná pláž a několik rozbitých budov. Místo, kam lidé chodili rybařit a na procházky.
Červenec 2025. Každý volný metr pokrývají stany. Vyhnané rodiny se tlačí na pláži a kolem zbytků budov, protože jinde místo není.
Velká Omarova mešita – listopad 2023. Nejstarší a největší mešita v Gaze, v historickém jádru města. Na místě stál ve středověku křižácký kostel, ještě dřív byzantský chrám.
Prosinec 2024. Ze střechy mešity zbyly obvodové zdi, uvnitř je suť. Poškozené jsou i domy kolem.
Bajt Hánún – srpen 2023. Město na severu Pásma, hned u izraelské hranice. Domy obklopují sady a zahrady – Bajt Hánún byl díky úrodné půdě zemědělským centrem.
Leden 2024. Tři měsíce po začátku pozemní operace. Zeleň zmizela, celé bloky domů jsou zničené a krajinou se táhnou nové široké cesty pro armádní techniku.
Uprchlický tábor Džabálijá – listopad 2023. Největší z osmi táborů v Pásmu Gazy. Na zhruba jednom a půl kilometru čtverečním tu žilo přes sto tisíc lidí.
Prosinec 2024. Celé čtvrti jsou v troskách. Přes tábor vedou světlé pruhy – průseky, které armáda vyhrnula, aby oblast rozdělila, zpřístupnila, nebo prostě srovnala.
