DataTimes.czV roce 2025 vystavili lékaři v Česku 2,5 milionu neschopenek. To je o 30 procent víc než v roce 2019, kdy se rušila karenční doba. Prostonaných dnů bylo ve stejném srovnání o 4 procenta méně: 78 milionů místo 81 milionů. Průměrná neschopenka se zkrátila ze 42 na 31 dní. Ukazují to data Českého statistického úřadu.
🔻🔻🔻
Právě rostoucí počet krátkých neschopenek je hlavní argument pro návrat karenční doby. Tak se říká prvním třem pracovním dnům nemoci, za které zaměstnanec nedostane nic. V červenci ji otevřel ministr Boris Šťastný (Motoristé). Ministr práce Aleš Juchelka (ANO) v září řekl, že návrh podpoří. Koalice ho po odporu SPD odložila o rok. Opoziční ODS ale oznámila, že karenční dobu navrhne při projednávání státního rozpočtu na rok 2027. Předseda Motoristů Petr Macinka řekl, že proti hlasovat nebude.
Karenční doba přitom v Česku platila celou dekádu. Zrušila ji v červenci 2019 vláda Andreje Babiše, tehdy ve spojení ANO a ČSSD. Od té doby platí zaměstnavatel náhradu mzdy od prvního dne nemoci, 60 procent redukovaného průměrného výdělku. Od patnáctého dne vyplácí nemocenské Česká správa sociálního zabezpečení.
Odbory proti návratu protestují. Českomoravská konfederace odborových svazů (ČMKOS) ve čtvrtek 24. září zveřejnila analýzu, podle níž návrat karenční doby „nedává smysl“. Její čísla jsme ověřili v primárních datech ČSÚ a ČSSZ. Až na drobnosti sedí.
Z čeho vycházíme: časové řady pracovní neschopnosti za roky 2006–2025 zveřejňuje ČSÚ, rozdělení neschopenek podle délky a hospodaření nemocenského pojištění pochází z otevřených dat ČSSZ. Výchozím bodem byla tisková zpráva ČMKOS z 24. září 2026. Kde se její čísla od primárních dat liší, uvádíme hodnotu ze zdroje.
Pracovní neschopnost a nemocenské pojištění (2025 proti 2019)
−4 %
prostonaných dnůNeschopenek je přitom o 30 procent víc.
31 dní
trvá průměrná neschopenkaV roce 2019 to bylo 42 dní.
23,6 mld. Kč
přebytek nemocenského pojištěníZa roky 2024 a 2025. V letech 2019–2023 bylo ve schodku.
Neschopenek je o 30 procent víc, nemocných v práci chybí méně
Počet neschopenek a počet prostonaných dnů se od roku 2019 rozešly. První ukazatel říká, kolikrát lidé k lékaři kvůli neschopence šli. Druhý, kolik dní v práci kvůli nemoci chyběli dohromady.
Graf ukazuje i to, co s neschopenkami udělala karenční doba. Po jejím zavedení v roce 2009 spadl počet nových případů za dva roky skoro o polovinu. Prostonaných dnů ubylo méně, necelá třetina. Po zrušení v roce 2019 šel počet případů rychle nahoru, prostonané dny se po covidových letech vrátily pod úroveň roku 2019.
V průměrný den roku 2025 bylo v pracovní neschopnosti 213,8 tisíce lidí. V roce 2019 to bylo 222,5 tisíce. Průměrné procento pracovní neschopnosti, tedy podíl pojištěnců, kteří jsou v daný den nemocní, kleslo ze 4,70 na 4,54 procenta. Rok 2022 z řady vybočuje, statistici ho kvůli plošným karanténám považují za nesrovnatelný.
Průměrná nemoc se zkrátila o 11 dní
Přibylo krátkých neschopenek, ubylo dlouhých. V roce 2019 trvala necelá polovina ukončených neschopenek nejvýš dva týdny. V roce 2025 to byly skoro dvě třetiny. Podíl nemocí delších než tři týdny klesl z 38 na 26 procent.
Průměrná délka jedné neschopenky klesla podle ČSÚ ze 42,4 dne v roce 2019 na 31,2 dne v roce 2025. U nemocí dýchacích cest, které tvoří velkou část krátkých neschopenek, se zkrátila z 15,5 na 11,3 dne.
Data odpovídají tomu, že lidé chodí k lékaři dřív a s lehčí nemocí a do práce se vracejí rychleji. Kolik z nových krátkých neschopenek by za karenční doby vůbec nevzniklo, protože by zaměstnanec nemoc přechodil nebo si vzal dovolenou, z těchto čísel vyčíst nejde.
Karenční doba snížila počet neschopenek, lidé ale v práci chyběli stejně
Na tuhle otázku odpověděla v roce 2022 studie Institutu pro demokracii a ekonomickou analýzu (IDEA) při CERGE-EI. Ekonomové Jakub Grossmann a Lucie Zapletalová sledovali, jak zaměstnanci reagovali na chřipkové epidemie před zavedením karenční doby v roce 2008 a po něm.
Před reformou si lidé v týdnu chřipkové epidemie brali v průměru o pět pracovních dní neschopenky víc než mimo epidemii. Po reformě to bylo o 1,7 dne méně. Pokles o 6,7 dne ale podle studie téměř úplně vyrovnala placená dovolená a neplacené volno. Celková absence zůstala prakticky stejná. Nemocní zaměstnanci si první dny nemoci zaplatili sami z dovolené.
Studie se týká chřipkových epidemií, obecné závěry o veškeré absenci z ní nevyplývají. Autoři také nenašli doklady, že by lidé kvůli karenční době ve větší míře přecházeli nemoc v práci. Zda karenční doba omezila zneužívání neschopenek, z dat zjistit nedokázali.
Jak rychle efekt vyprchá, ukazuje historie. V první polovině roku 2008, kdy karenční doba poprvé platila, kleslo podle podkladu ministerstva financí pro tripartitu průměrné procento pracovní neschopnosti o 13 procent proti stejnému období roku 2007. ČMKOS uvádí 15 procent. Ústavní soud karenční dobu v polovině roku 2008 zrušil, od roku 2009 se vrátila v jiné podobě. Nemocnost pak klesala do roku 2012 na 3,45 procenta. Potom začala růst. V roce 2018, posledním celém roce karenční doby, dosáhla 4,47 procenta – skoro stejně jako dnes (4,54 procenta).
Pojištění, na které zaměstnanci znovu platí, vybírá miliardy navíc
Od ledna 2024 odvádějí zaměstnanci na nemocenské pojištění 0,6 procenta z hrubé mzdy. Pojistné pro ně znovu zavedl konsolidační balíček Fialovy vlády, od roku 2009 do konce roku 2023 neplatili nic. Živnostníci, kteří se na nemocenské pojišťují dobrovolně, platí místo 2,1 procenta 2,7 procenta.
V roce 2024 vybralo nemocenské pojištění 57,7 miliardy korun a vyplatilo 47,5 miliardy. V roce 2025 vybralo 62,3 miliardy a vyplatilo 48,8 miliardy. Za dva roky je to přebytek 23,6 miliardy korun. ČMKOS ho zaokrouhluje na 23,7 miliardy. Předtím bylo pojištění pět let ve schodku, v roce 2020 kvůli covidu a ošetřovnému o 21 miliard.
Pro debatu o karenční době má přebytek omezený význam. Nemocenské pojištění nemá vlastní fond, příjmy i výdaje jsou součástí státního rozpočtu. A první dva týdny nemoci z něj nejdou vůbec: náhradu mzdy platí zaměstnavatel ze svého. Karenční doba by tak ušetřila firmám, nemocenskému pojištění téměř nic. Přebytek vyvrací jiný argument: že by systém nemocenského pojištění potřeboval úspory.
Firmy chtějí o prvních dnech nemoci rozhodovat samy
Zaměstnavatelé návrh vítají. „Z našich šetření vyplývá, že řešení krátkodobé pracovní neschopnosti by mělo být ponecháno na firmách,“ řekla podle Zdravotnického deníku Blanka Šefránková ze Svazu průmyslu a dopravy. Asociace malých a středních podniků upozorňuje, že za náhrady od prvního dne dostaly firmy v roce 2019 slevu na pojistném z 2,3 na 2,1 procenta. Ta podle asociace nepokryje ani dva dny náhrady. Malé firmy k tomu platí přesčasy lidí, kteří nemocného kolegu zastoupí.
Ministr Juchelka zmínil odhad ministerstva financí, podle kterého firmy vyplácejí za první tři dny nemoci 8,5 až 9 miliard korun ročně. Kolik by karenční doba skutečně ušetřila, ale závisí na tom, kolik absence by se jen přesunulo do dovolené, jak to popisuje studie IDEA.
Asociace malých a středních podniků také v roce 2023 upozorňovala, že pracovní neschopnost stoupla za tři roky o 88 procent. Srovnání ale končilo rokem 2022, který ČSÚ kvůli karanténám za srovnatelný nepovažuje. Mezi lety 2019 a 2025 přibylo nových neschopenek o 30,5 procenta.
Neplacené první dny nemoci má podle odborů 11 zemí EU
Podle ČMKOS mají první dny nemoci neplacené zaměstnanci v 11 z 27 zemí EU: v devíti tři dny, ve dvou jeden den. Čekací doba ve státním systému nemocenských dávek je v Evropě ve skutečnosti častější. V Rakousku, Finsku nebo Nizozemsku ale po tu dobu platí mzdu zaměstnavatel, takže zaměstnanec o peníze nepřichází. Přehled pravidel v jednotlivých zemích vedou srovnávací tabulky MISSOC.
Pokud by se karenční doba vrátila ve staré podobě, zaměstnanec by za první tři pracovní dny nemoci nedostal nic, u směnného provozu i za víc dní. O pozměňovacím návrhu ODS bude Sněmovna hlasovat při projednávání rozpočtu na rok 2027, které má začít v polovině října.
