Petr Pavel ve středu večer ve Vladislavském sále počtvrté předá státní vyznamenání. Za první tři ročníky jich udělil 174 a 49 dostaly ženy, tedy 28 %. Jeho předchůdci Václav Havel, Václav Klaus a Miloš Zeman dohromady udělili 1 194 vyznamenání lidem, u kterých známe pohlaví, z toho 172 ženám, tedy 14 %. Ženám tak za Pavla připadá dvakrát větší podíl vyznamenání než za jeho předchůdců. U dvou nejvyšších řádů je rozdíl ještě výraznější: z 40 řádů Bílého lva a Tomáše Garrigua Masaryka, které Pavel udělil, jich 11 dostaly ženy (28 %), u předchůdců 35 z 338 (10 %). Za Zemana to bylo osm z 86.
🔻🔻🔻
Ženy byly mezi vyznamenanými sedminou, za Pavla čtvrtinou
Podíl žen se za třicet let skoro neměnil. Za Havla byl 13 %, za Klause 16 %, za Zemana 15 %. Výkyvy mezi jednotlivými roky jsou velké, protože v malém ročníku stačí dvě tři ženy navíc. V roce 2005 dostaly ženy dvě z 22 vyznamenání, u kterých známe pohlaví, v roce 2021 dvě z 29. V posledních třech ročnících se podíl žen držel kolem čtvrtiny a výš: 16 z 65, 20 z 59 a 13 z 51.
Rozdíl je vidět i u nejvyšších řádů. Za Havla dostaly ženy 16 ze 180 řádů, za Zemana osm z 86. Pavel udělil řád 11 ženám ze 40. Patří mezi ně architektka Eva Jiřičná, tenistka Martina Navrátilová a in memoriam jaderná inženýrka a dlouholetá šéfka Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Dana Drábová (Řád Bílého lva), a také zpěvačka a mluvčí Charty 77 Marta Kubišová, disidentka a bývalá ombudsmanka Anna Šabatová a politická vězenkyně Jarmila Stibicová (Řád T. G. Masaryka). Dvě z jedenácti jsou zahraniční: slovenská prezidentka Zuzana Čaputová a nizozemská královna Máxima, která řád dostala spolu s králem Vilémem-Alexandrem.
Část rozdílu vysvětluje, koho prezidenti vyznamenávají. Legionáři, letci RAF, odbojáři z druhé světové války, vojáci, policisté a hasiči tvoří 297 z 1 370 vyznamenání, tedy pětinu, a ženy mezi nimi jsou výjimkou: 12 z 297. Havel jim věnoval víc než čtvrtinu svých ocenění, Pavel šestinu. Ani v civilních oborech ale nejsou ženy vyrovnaně zastoupené. V kultuře a umění dostaly 60 z 289 vyznamenání, ve vědě 23 ze 151, v medicíně 13 ze 70.
Nejvíc žen je mezi oceněnými za práci v občanské společnosti (30 ze 74), ve sportu (20 z 64) a za odpor proti komunistickému režimu (24 z 84). Nejméně v politice a státní správě (5 z 66), v podnikání (2 ze 43) a v církvi (3 z 56).
Prezident vybírá z toho, co mu navrhnou vláda, poslanci, senátoři a veřejnost. Senát letos 27. května schválil 110 návrhů pro 113 osobností, Sněmovna jich poslala 131. Kolik žen bylo v návrzích v minulých letech, Hrad ani parlament souhrnně nezveřejňují, takže nevíme, nakolik se změnila nabídka a nakolik výběr samotného prezidenta.
Kolik vyznamenání jednotliví prezidenti rozdali, za jaké zásluhy a jaké spory jejich výběr provázely, rozebíráme v samostatném článku.
Jak jsme počítali: Základem jsou čtyři oficiální seznamy vyznamenaných na hrad.cz ve stavu k 27. 10. 2026 (stažené přes Internet Archive a ověřené proti živé verzi webu). Obsahují 1 377 záznamů, z toho dva zdvojené a tři z letošního roku (prezidenti pobaltských států při státní návštěvě). Vynechali jsme také dva řády Václava Havla z roku 2003, které mu po odchodu z funkce propůjčil parlament, ne prezident. Analyzujeme 1 370 vyznamenání z let 1995–2025. Seznamy Hradu uvádějí jen rok, ne datum. Seznamy zahrnují i vyznamenání předaná mimo 28. říjen, například při státních návštěvách, proto jsou naše počty o něco vyšší než počty z říjnových ceremonií, které uvádějí média. Například Zeman podle ČTK vyznamenal 394 osobností, v našich datech má 420 vyznamenání. Pavel v roce 2023 ocenil na ceremonii 62 lidí, v seznamu Hradu je pod tímto rokem 65 vyznamenání, z toho jedno ještě od Zemana. Vyznamenání z roku 2003 jsme rozdělili mezi Havla a Klause podle seznamů na archivovaném webu Havlovy kanceláře. Počítáme udělená vyznamenání, ne osoby: jeden člověk může být v datech víckrát, pokud dostal víc vyznamenání. Společnou medaili manželů Rosnerových (2005) počítáme jako jedno vyznamenání a v grafech podle pohlaví ji vynecháváme, stejně jako jedno vyznamenání, u kterého se nepodařilo zjistit, zda šlo o muže, nebo ženu. Data začínají rokem 1995: vlastní zákon o státních vyznamenáních (č. 157/1994 Sb.) má Česká republika až od 29. července 1994 a první česká vyznamenání podle něj předal Václav Havel 28. října 1995. Oblast ocenění a pohlaví jsme určili ručně podle životopisů, dobových seznamů vyznamenaných v médiích a zdůvodnění Hradu. U 42 vyznamenání, hlavně z let 1995–2002, se oblast dohledat nepodařilo, v grafech jsou jako „nezjištěno“. Rozdělení do oblastí je redakční: disident oceněný za literaturu je v kultuře, politický vězeň oceněný za odpor proti režimu v protikomunistickém odboji. Data a skripty jsou u článku.
