Petr Pavel ve středu večer ve Vladislavském sále počtvrté předá státní vyznamenání. Od roku 1995 udělili čeští prezidenti 1 370 vyznamenání a každý z nich k tomu přistupoval jinak. Václav Havel vyznamenával po desítkách, Václav Klaus nejméně. Klaus oceňoval hlavně politické vězně a účastníky odboje proti komunismu, Miloš Zeman podnikatele a lidi ze svého okolí. Jak se mezi vyznamenanými za jednotlivých prezidentů měnil podíl žen, popisujeme v samostatném článku.
Vycházíme z oficiálních seznamů vyznamenaných, které Kancelář prezidenta republiky zveřejňuje zvlášť pro Řád Bílého lva, Řád T. G. Masaryka, medaili Za hrdinství a medaili Za zásluhy. Od prvního předávání v roce 1995 do loňska obsahují 1 370 vyznamenání. Ke každému jsme dohledali, kdo dotyčný je, za jakou oblast ocenění dostal a zda jde o muže, nebo ženu. Seznamy nerozlišují, jestli prezident vyznamenání předal 28. října, nebo třeba při státní návštěvě, proto v číslech jsou i zahraniční hlavy států.
🔻🔻🔻
Miloš Zeman začínal na 30 vyznamenáních ročně a skončil na 78, nejvíc od Havlova roku 2002. Rok 2022 byl jeho poslední ve funkci a zároveň první po třech letech, kdy se vyznamenání předávala v tradičním termínu. Z 78 vyznamenání bylo 32 in memoriam. Medaili Za hrdinství dostalo devět studentských funkcionářů, které nacisté popravili 17. listopadu 1939. Ocenění získali také hasiči ze zásahů po výbuchu v Koryčanech, po tornádu na jižní Moravě a při požáru v Českém Švýcarsku. Za deset ročníků a jedno vyznamenání z 1. ledna 2023 jich udělil 420. Ročník 2020 Zeman ohlásil 28. října 2020, ceremonii ale kvůli covidu zrušil. V roce 2021 ležel v den svátku v nemocnici a obě skupiny dostaly vyznamenání až 7. března 2022. Hrad je proto vede společně pod rokem 2021, my je v grafech rozdělujeme podle roku ohlášení. Petr Pavel uděluje v průměru 58 vyznamenání ročně, nejvíc od Havla.
Počet sám o sobě nic neříká o kvalitě výběru. Zákon o státních vyznamenáních u každého řádu a medaile jen obecně popisuje, za jaké zásluhy se uděluje. Prezident vybírá z návrhů vlády, Sněmovny, Senátu i veřejnosti a na doporučení nemusí brát ohled. O tom, koho chtěl prezident ocenit, proto víc řekne složení vyznamenaných než jejich počet.
Klaus oceňoval politické vězně, Zeman podnikatele
Za co prezidenti vyznamenávali, seznamy Hradu neuvádějí. Oblast jsme proto určili podle životopisu každého vyznamenaného, u Pavla a části Zemanových ročníků podle zdůvodnění, které Hrad zveřejnil. Nejčastěji se ve všech obdobích vyznamenává kultura a umění, od pětiny do čtvrtiny všech ocenění. V dalších oborech se prezidenti liší víc.
Václav Klaus udělil 32 vyznamenání za protikomunistický odboj, za odpor proti režimu nebo za utrpení v komunistických věznicích, tedy 14 % všech svých ocenění. Šlo hlavně o Řád T. G. Masaryka, který v posledních letech funkce udělil desítkám bývalých politických vězňů a účastníků třetího odboje. Miloš Zeman za deset ročníků ocenil z této skupiny dva lidi, oba in memoriam: disidenta Pavla Wonku, který zemřel ve vězení, a ruskou disidentku Natalju Gorbaněvskou, jednu z osmi lidí, kteří v srpnu 1968 protestovali na Rudém náměstí proti okupaci Československa. Konfederace politických vězňů Zemanovi kandidáty nenavrhla už v roce 2013.
Zeman zato udělil 33 vyznamenání podnikatelům a manažerům, 8 % všech svých ocenění. Václav Havel za celé své působení vyznamenal za podnikání jediného člověka, a to in memoriam průmyslníka Jindřicha Waldese, zakladatele firmy Koh-i-noor Waldes vyrábějící patentky (2000). U Klause to byli čtyři, u Pavla zatím pět. Mezi Zemanovými oceněnými podnikateli jsou majitelé Preciosy, Madety, Jablotronu nebo Agrostroje, ale také lidé, kteří s ním byli spojení politicky. František Čuba, bývalý předseda JZD Slušovice, byl krajským zastupitelem Zemanovy strany SPOZ a členem prezidentova poradního sboru. Miroslav Toman starší byl ministrem zemědělství v komunistické vládě Lubomíra Štrougala. Jaroslav Třešňák patřil podle Seznam Zpráv k největším sponzorům Zemanovy kampaně v roce 2018, kdy zaplatil tisk letáků za 3,2 milionu korun. Petr Kellner, zakladatel PPF, dostal in memoriam Řád Bílého lva.
Zeman také vyznamenával častěji než ostatní posmrtně. In memoriam dostalo vyznamenání 26 % jeho oceněných, za Havla 22 %, za Pavla 18 % a za Klause 9 %. U Zemana šlo hlavně o letce RAF, legionáře a odbojáře z doby druhé světové války.
Nejvyšší řády: politickým vězňům, nebo státníkům
Řád Bílého lva a Řád T. G. Masaryka tvoří víc než čtvrtinu všech vyznamenání. U nich jsou rozdíly mezi prezidenty nejostřejší.
Klaus udělil 30 ze svých 72 řádů lidem, kteří odporovali komunistickému režimu, tedy 42 %. Dalších 26 řádů dostali účastníci odboje proti nacistům a vojáci z druhé světové války. Zeman dal skoro třetinu řádů, 26 z 86, zahraničním státníkům a diplomatům. Vedle hlav států jako Joachim Gauck nebo Andrzej Duda je dostali bývalý rakouský kancléř Franz Vranitzky, slovenský premiér Robert Fico, bývalý německý kancléř Gerhard Schröder nebo srbský prezident Aleksandar Vučić. U Pavla připadá na zahraniční státníky sedm ze 40 řádů, většinou panovníkům a prezidentům při státních návštěvách.
Zeman zároveň skoro přestal udělovat Řád T. G. Masaryka, který zákon určuje lidem s vynikajícími zásluhami o demokracii, humanitu a lidská práva. Tvořil 7 % jeho vyznamenání, u Havla a Klause přes pětinu, u Pavla 11 %.
Kontroverze přibývaly se Zemanem
Sporná rozhodnutí měl každý prezident. Václav Havel v roce 1998 na poslední chvíli vyškrtl ze seznamu bývalého vídeňského starostu Helmuta Zilka kvůli podezření ze spolupráce s StB. Tehdy ho potvrdil senátor Václav Benda, bývalý šéf Úřadu dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu, Zilk ho odmítal. Řád Bílého lva mu in memoriam udělil až Zeman v roce 2019. Havel ani Klaus nevyznamenali bratry Mašíny. Ty ani architekta Jana Kaplického Klausovi v roce 2010 nedoporučili poslanci. Kaplického vyznamenal in memoriam až Pavel v roce 2025.
S Milošem Zemanem se ale spory staly pravidelnou součástí každého 28. října. Hned v prvním roce vyznamenal několik lidí ze svého politického okolí, mezi nimi bývalého místopředsedu své vlády Miroslava Grégra a Františka Čubu. Rodina Philippa Janýra tehdy pohrozila, že vrátí otcův Řád T. G. Masaryka, kdyby ho dostal i Čuba. V roce 2014 ocenil medailí Za zásluhy režiséra Filipa Renče, který natočil klip jeho prezidentské kampaně, a Roberta Sedláčka, autora dokumentu o něm. Režisér Jan Němec na protest vrátil medaili od Havla a Zemanův krok nazval „aktem arogantní politické zvůle“.
V roce 2016 Sněmovna navrhla na vyznamenání přeživšího holocaustu Jiřího Bradyho, strýce tehdejšího ministra kultury Daniela Hermana. Na seznamu nakonec nebyl. Herman tvrdil, že mu Zeman vyznamenání podmínil tím, že se nesetká s dalajlámou. Hrad to popřel a dva ministři, kteří byli u rozhovoru, podle svých slov nic takového neslyšeli. Doložená je SMS ředitele protokolu Jindřicha Forejta, podle níž byl návrh pro letošní rok odložen. Ceremonii pak bojkotovala řada politiků, mimo jiné z ODS, TOP 09 a KDU-ČSL.
V roce 2017 dostal medaili Za zásluhy publicista Petr Žantovský. Píše hlavně pro Parlamentní listy. Když tento server žaloval Forum 24 kvůli titulku „ruská žumpa“, soud v roce 2019 nepravomocně žalobu zamítl. Mezi příklady dezinformací, které Forum 24 předložilo, byly i Žantovského texty. Hnutí ANO ho později prosadilo do Rady ČTK, letos v květnu ho Sněmovna zvolila do Rady Českého rozhlasu. Při posledním předávání v roce 2022 Zeman ocenil kromě sponzora Třešňáka i své lékaře Miloslava Kalaše a Miroslava Zavorala a Borise Šťastného, jehož pečovatelská služba se o něj starala.
Někteří vyznamenání od Zemana nepřevzali. Vladimír Mišík v roce 2013 napsal, že ho odmítá „z důvodu rostoucí nevole“ z prezidentových rozhodnutí, zpěvačka Hana Zagorová vyznamenání od Zemana za života odmítla. Podle jejího manažera nechtěla ocenění od úřadujícího prezidenta, Zeman to spojil s výročím Jakešova projevu o „hodné holce“. In memoriam jí ho udělil v roce 2022. Syn Věry Špinarové nepřevzal posmrtné vyznamenání své matky. Předsedovi Ústavního soudu Pavlu Rychetskému Zeman v roce 2020 ohlásil Řád T. G. Masaryka. Po rozhodnutí soudu o volebním zákoně Hrad uvedl, že mu ho prezident neudělí. V oficiálním seznamu vyznamenaných z té doby Rychetský není. Rychetský dostal v roce 2023 od Pavla Řád Bílého lva.
Letos koalice navrhla Zemana
Pavlův výběr kritizovalo hlavně hnutí ANO, tehdy v opozici, dnes ve vládě. Andrej Babiš v roce 2023 zpochybnil, že Martu Kubišovou vyznamenává bývalý člen KSČ, slovy „Žijeme v pohádce Císařovy nové šaty“. Sněmovna opakovaně navrhla na Řád Bílého lva spisovatele Milana Kunderu, Pavel ho zatím neudělil.
Letos Sněmovna 4. června poslala na Hrad 131 návrhů. Hlasy poslanců ANO, SPD a Motoristů mezi ně zařadila i exprezidenta Miloše Zemana na Řád Bílého lva. Hrad se k návrhu veřejně nevyjádřil. Seznam letošních vyznamenaných zveřejní Kancelář prezidenta až při ceremonii, analýzu po ní doplníme o letošní ročník.
Jak jsme počítali: Základem jsou čtyři oficiální seznamy vyznamenaných na hrad.cz ve stavu k 27. 10. 2026 (stažené přes Internet Archive a ověřené proti živé verzi webu). Obsahují 1 377 záznamů, z toho dva zdvojené a tři z letošního roku (prezidenti pobaltských států při státní návštěvě). Vynechali jsme také dva řády Václava Havla z roku 2003, které mu po odchodu z funkce propůjčil parlament, ne prezident. Analyzujeme 1 370 vyznamenání z let 1995–2025. Seznamy Hradu uvádějí jen rok, ne datum. Seznamy zahrnují i vyznamenání předaná mimo 28. říjen, například při státních návštěvách, proto jsou naše počty o něco vyšší než počty z říjnových ceremonií, které uvádějí média. Například Zeman podle ČTK vyznamenal 394 osobností, v našich datech má 420 vyznamenání. Pavel v roce 2023 ocenil na ceremonii 62 lidí, v seznamu Hradu je pod tímto rokem 65 vyznamenání, z toho jedno ještě od Zemana. Vyznamenání z roku 2003 jsme rozdělili mezi Havla a Klause podle seznamů na archivovaném webu Havlovy kanceláře. Počítáme udělená vyznamenání, ne osoby: jeden člověk může být v datech víckrát, pokud dostal víc vyznamenání. Společnou medaili manželů Rosnerových (2005) počítáme jako jedno vyznamenání a v grafech podle pohlaví ji vynecháváme, stejně jako jedno vyznamenání, u kterého se nepodařilo zjistit, zda šlo o muže, nebo ženu. Data začínají rokem 1995: vlastní zákon o státních vyznamenáních (č. 157/1994 Sb.) má Česká republika až od 29. července 1994 a první česká vyznamenání podle něj předal Václav Havel 28. října 1995. Oblast ocenění a pohlaví jsme určili ručně podle životopisů, dobových seznamů vyznamenaných v médiích a zdůvodnění Hradu. U 42 vyznamenání, hlavně z let 1995–2002, se oblast dohledat nepodařilo, v grafech jsou jako „nezjištěno“. Rozdělení do oblastí je redakční: disident oceněný za literaturu je v kultuře, politický vězeň oceněný za odpor proti režimu v protikomunistickém odboji. Data a skripty jsou u článku o ženách mezi vyznamenanými.
