DataTimes.czOtec, jehož nejmladšímu dítěti ještě nebylo šest let, je v Česku zaměstnaný s pravděpodobností 97,6 procenta. Nikde v Evropské unii to není víc. Matka ve stejné situaci má placenou práci s pravděpodobností 51,5 procenta. Stejně málo je to jen v Rumunsku. Rozdíl 46 procentních bodů je podle dat Eurostatu za rok 2025 největší v celé unii. Druhá Itálie má 35 bodů, průměr EU je 22. Méně přitom matky malých dětí nepracují – doma odvádějí péči, kterou statistika zaměstnanosti nezachytí. Do placeného zaměstnání je ale česká společnost pouští nejhůř z celé unie.
🔻🔻🔻
Ženy v politice? Čím výše, tím méně žen.
8. 3. 2025
Vláda Andreje Babiše mezitím prosadila jiné opatření. Od ledna 2027 zvyšuje rodičovský příspěvek z 350 na 400 tisíc korun.
Z čeho vycházíme: průběh kulatého stolu známe ze záznamu Poslanecké sněmovny a z jeho strojového přepisu a souhrnu v Sněmovna Digest. Výroky řečníků jsme porovnali s daty Eurostatu, Českého statistického úřadu a s Mumdoo Reportem 2026. Kde se výrok od dat liší, uvádíme obojí.
Slaďování práce a rodiny v Česku a v EU (2025)
51,5 %
matek předškoláků je zaměstnanýchNejméně v EU spolu s Rumunskem. Průměr unie je 70,1 procenta.
7,9 %
dětí do tří let chodí do jeslí či školkyV EU je to 40,5 procenta. Méně má jen Slovensko.
13,1 %
zaměstnaných žen má zkrácený úvazekPrůměr EU je 28,2 procenta, v Německu a Rakousku skoro polovina.
Česko má v Evropě největší propast mezi matkami a otci malých dětí
Jana Paloncyová z Nadace Sirius to na kulatém stole shrnula jednou větou: Česko je premiantem v zaměstnanosti mužů a outsiderem v zaměstnanosti žen ve věku 30 až 34 let. Data jí dávají za pravdu. Muži v tomto věku jsou v Česku zaměstnaní v 95,6 procenta případů, nejčastěji v EU. Ženy v 66,5 procenta, méně je to jen v Rumunsku a Itálii. Právě kolem třicítky přitom české ženy nejčastěji rodí.
Graf ukazuje, jak daleko od sebe jsou v jednotlivých zemích matky a otcové dětí mladších šesti let.
Zaměstnanost otců se v celé unii drží zhruba mezi 85 a 98 procenty, rozdíly mezi zeměmi jsou malé. O pořadí rozhodují matky. Ve Slovinsku, Portugalsku nebo Chorvatsku má placenou práci přes 84 procent matek předškoláků, ve Švédsku a Dánsku přes 80 procent. Z postkomunistických zemí je na tom podobně jako Česko jen Rumunsko. Slovensko, Bulharsko i Polsko mají o 18 až 22 bodů víc.
Když jde dítě do školy, české matky Evropu předběhnou
Sama o sobě by nízká zaměstnanost matek mohla znamenat, že Češky o zaměstnání nestojí. Druhý graf tu interpretaci vyvrací. Jakmile je nejmladšímu dítěti šest let, je zaměstnaných 93,3 procenta českých matek – o patnáct bodů víc, než je evropský průměr. Podobně vysoko jsou Češky bez dětí.
Česká propast se tedy otevírá na přesně vymezené období: od porodu do nástupu dítěte do školy, nejostřeji do jeho třetích narozenin. Paloncyová označila za kritické hlavně roky mezi druhými a třetími narozeninami dítěte. Kdo by se tehdy chtěl vrátit do práce, naráží na dvě překážky zároveň: málo zkrácených úvazků a málo míst pro děti mladší tří let.
Jak se tomu říká – a co to neznamená
Mateřská penalizace. Tak ekonomové nazývají to, o co žena po narození dítěte přijde v práci: zaměstnání, výdělek, kariérní postup. Trestem tu není dítě. Penalizace je cena, kterou za péči o dítě na trhu práce platí jen jeden z rodičů – otec se stejným dítětem obvykle nepřijde o nic. Radost z dětí a ztráta v práci se navzájem nevylučují, statistika měří jen tu druhou. Ekonomové Henrik Kleven, Camille Landais a Gabriel Leite-Mariante ji v Atlasu mateřské penalizace změřili ve 134 zemích. Ze zemí Evropy, které v textu porovnávají, vyšla nejvyšší v Česku: po prvním dítěti klesne zaměstnanost žen oproti mužům v průměru o 50 procent, v Dánsku o 14 procent. V prvních letech péče je propad v Česku téměř úplný, po deseti letech zbývá zhruba pětina.
Familialismus. Rodinná politika, která péči o malé děti svěřuje rodině – v praxi skoro vždy matce. Stát platí dlouhou rodičovskou, jesle a zkrácené úvazky ale nerozvíjí. Socioložka Sigrid Leitner tento typ v roce 2003 nazvala explicitním familialismem. Česko k němu zamířilo po roce 1989, kdy jeslí rychle ubývalo a rodičovská se prodlužovala. Sociologové Steven Saxonberg a Tomáš Sirovátka tomu říkají refamilializace.
Dopadá to i na důchod. Kratší a hůř placená kariéra znamená nižší důchod. Český důchodový vzorec nízké příjmy zvýhodňuje, takže rozdíl je menší než jinde: ženy ve věku 65–74 let mají podle Eurostatu důchod v průměru o 8 procent nižší než muži, v EU o 23 procent. Často slýchaný argument, že ženy to dohánějí delším životem, platí obráceně. Pětašedesátiletá Češka má před sebou v průměru 20,6 roku života, muž 16,9. Nižší důchod tedy musí vystačit na víc let, po ovdovění často jako jediný příjem domácnosti. Pod hranicí chudoby proto žije 11,1 procenta Češek nad 65 let a 4,6 procenta mužů.
Stát platí péči doma, jesle skoro neexistují
Rodičovský příspěvek je nastavený tak, aby ho rodiče čerpali nejdéle do tří let věku dítěte. Nárok na místo v mateřské škole vzniká také ve třech letech – obce ho musí zajistit, připomněla na jednání zástupkyně ministerstva práce a sociálních věcí. Pro mladší děti žádná taková povinnost neplatí.
Výsledek je vidět v evropském srovnání. Do jeslí, dětských skupin nebo mateřských škol chodí v Česku 7,9 procenta dětí mladších tří let. V Dánsku 67 procent, ve Francii a Švédsku 60 procent, v Maďarsku a Polsku 21 procent.
Evropská unie si v roce 2022 dala cíl, aby do roku 2030 chodilo do některé formy předškolní péče 45 procent dětí mladších tří let. Česko je od něj vzdálené víc než pětinásobně. Ministerstvo práce na kulatém stole zdůraznilo rozvoj dětských skupin, kterých je podle jeho zástupkyně zhruba 2 400. V evropské statistice se zatím výrazně neprojevily: v roce 2024 chodilo do nějaké formy péče 7,3 procenta českých dětí do tří let, o rok později 7,9 procenta.
Vláda přidává peníze, výzkum doporučuje jesle
Speciál Data pro budoucí premiérkuVymíráme?Proč se v Česku rodí nejméně dětí za 240 let, co slibují politici a co podle dat opravdu funguje.Kapitola Demografie →Kulatý stůl se konal v době, kdy se v Česku rodí nejméně dětí od začátku statistického zjišťování. Za loňský rok to bylo 77 636 živě narozených, úhrnná plodnost klesla na 1,28 dítěte na ženu. V prvním pololetí 2026 se narodilo 36,5 tisíce dětí, o pět procent méně než před rokem. Porodnost klesá pátý rok v řadě.
Andrej Babiš v předvolební kampani sliboval návrat plodnosti na 2,1 dítěte na ženu. Spočítali jsme, že by to vyžadovalo téměř dvojnásobek největšího vzestupu, jakého kdy dosáhlo Švédsko. Do programového prohlášení vlády se číslo 2,1 nedostalo. Hlavním rodinným opatřením vlády je zatím vyšší rodičovský příspěvek: 400 tisíc korun pro děti narozené od 1. ledna 2027. Novela podle ministerstva práce mění jen výši dávky – podmínky, dobu čerpání ani způsob vyplácení nechává beze změny.
Mezinárodní výzkum ukazuje jinam. Systematický přehled 57 studií rodinných politik od roku 1970, který zpracovaly Janna Bergsvik, Agnes Fauske a Rannveig Kaldager Hart, našel nejkonzistentnější kladný vliv na porodnost u dostupné péče o děti. Jednorázové peněžní pobídky podle něj spíš posunou načasování porodu, než aby zvýšily počet dětí. Co z toho české strany slibují, jsme rozebrali v textu Školky, byty, dávky.
Demografka Anna Šťastná z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy nám pro seriál o demografii řekla, že mladí lidé dál chtějí většinou dvě děti a že porodnost srážejí reálné bariéry, s nimiž se při tom potkávají. Na kulatém stole zazněla stejná teze z úst Andrey Bohačíkové z organizace M.arter: porodnost podle ní klesá kvůli nejistotě v bydlení, financích a v práci. Pružnou práci označila za „nutnou infrastrukturu“ pro porodnost v Česku a odmítla ji brát jako firemní benefit. Zaměstnavatelé ji přitom většinou jako benefit berou – zákoník práce ji ponechává na dohodě se zaměstnancem.
Že by právě pružná práce byla hlavní pákou na porodnost, data přímo neprokazují. Sociologové tu souvislost zkoumají desítky let a shoda na ní není. Doložené je, že země s dostupnou péčí o nejmenší děti mají výrazně vyšší zaměstnanost matek. Plodnost mají vyšší také, ale jen mírně: Eurostat za rok 2024 uvádí Francii 1,61, Slovinsko 1,52, Dánsko 1,47 a Česko 1,36. Proč ani švédský model plodnost na 2,1 nevrátil, vysvětlujeme v textu Skandinávská past.
Marie Oujezdská z Rodinného svazu ČR navrhla změnit rodičovský příspěvek z pevné částky na náhradu ušlé mzdy, jak to znají Německo nebo severské země. Rodina by tak dostávala víc peněz v kratším čase a návrat do práce by se dal lépe naplánovat.
Zkrácený úvazek má 13 procent Češek, v EU 28 procent
Druhou chybějící součástí jsou zkrácené a pružné úvazky. Podle Eurostatu pracuje na částečný úvazek 13,1 procenta zaměstnaných Češek. Průměr EU je 28,2 procenta, v Německu 48,6 a v Rakousku 49,2 procenta.
Kristýna Cejnarová z platformy Mumdoo představila na jednání čerstvý Mumdoo Report 2026, založený na průzkumu mezi zhruba 18 tisíci rodiči a 323 firmami. Podle něj chce 84 procent rodičů dětí do osmi let pracovat méně než 40 hodin týdně, daří se to méně než polovině. Během rodičovské nemá se zaměstnavatelem žádný kontakt 45 procent rodičů, přibližně 158 tisíc lidí. Před dvěma lety to bylo 37 procent. Cejnarová o nich mluvila jako o rodičích „ve tmě“: firma se jim po odchodu na rodičovskou neozve ani jednou.
Report také odhaduje, že kdyby rodiče předškoláků mohli pracovat v rozsahu, jaký si přejí, přiteklo by do veřejných rozpočtů 16 miliard korun ročně. Jde o modelový výpočet, který závisí na předpokladech o mzdách, zdanění a ochotě rodičů nastoupit. Pro srovnání: navýšení rodičovského příspěvku o 50 tisíc korun na dítě znamená při zhruba 75 tisících narozených ročně podle našeho hrubého propočtu výdaje kolem 3,75 miliardy korun na jeden ročník dětí, rozložené do let čerpání.
Jak to vypadá, když se to daří, ukázaly na jednání dvě zaměstnavatelky. Katarína Andrašovská, personální ředitelka Generali České pojišťovny, popsala udržování kontaktu s lidmi na rodičovské a úvazky, které se mění podle životní situace. Magistrát města Ostravy provozuje firemní školku a upravuje práci zaměstnancům v různých životních etapách. Irena Přibylová, ředitelka Sítě pro rodinu, která uděluje certifikát Společnost přátelská rodině, k tomu dodala, že prorodinná firma potřebuje psaná a průhledná pravidla. Vstřícnost jednoho vedoucího skončí s jeho odchodem.
Otcovská trvá dva týdny, rodičovskou s partnerem vystřídají tři procenta matek
Lenka Formánková z Univerzity Karlovy označila za klíč otce. Navrhla delší otcovskou dovolenou, placenou ve výši 80 až 100 procent mzdy a nepřenosnou na matku. Česká otcovská trvá od roku 2022 čtrnáct dní. Švédsko vyhrazuje každému z rodičů tři měsíce placené rodičovské, které nejde převést na druhého. Demografové Ann-Zofie Duvander a Gunnar Andersson zjistili, že švédské páry, v nichž se o péči dělí rovnoměrněji, mají statisticky častěji další dítě.
Poslanec Pláteník upozornil na podobnou souvislost: rodiny, v nichž se otec zapojuje do péče, jsou ochotnější mít další dítě. Pro Česko to má konkrétní význam. Ženy tu první dítě rodí kolem třicítky a na druhé jim zbývá méně let – rozebírali jsme to podrobně. Každý rok, který matka stráví mimo práci bez jistoty návratu, zvyšuje cenu dalšího dítěte.
Mumdoo Report 2026 se zeptal i na to, jak by rodiče chtěli péči dělit. Rodičovskou by se svým partnerem chtělo střídat 54 procent matek. Podaří se to třem procentům.
