Afrika je čtrnáctkrát větší než Grónsko. Podle běžných map byste to nepoznali – a OSN teď vyzvala ke změně

Valné shromáždění OSN v pátek 4. září přijalo rezoluci, která vyzývá k přesnějšímu a vyváženějšímu zobrazování světa na mapách. Návrh s názvem „Correct the Map“ (dokument A/80/L.104) předložilo Togo jménem africké skupiny; navazuje na kampaň podporovanou Africkou unií. Pro hlasovalo 164 zemí, šest se zdrželo a jedinou zemí, která byla proti, byly Spojené státy.

Česko hlasovalo pro. Zdržely se Estonsko, Gruzie, Litva, Moldavsko, Srbsko a Ukrajina – a jak uvidíte níže, ne vždy z důvodu, který by se dal čekat.

Na první pohled to může vypadat jako okrajová debata pro kartografy. Jenže mapa není nikdy jen technický obrázek zemského povrchu. Určuje, co považujeme za velké a malé, důležité a okrajové. A právě o to ve sporu jde.

Nejznámější zobrazení světa – Mercatorova projekce z roku 1569 a její digitální varianty – kreslí oblasti blízko rovníku menší, než ve skutečnosti jsou, zatímco území ve vyšších zeměpisných šířkách vizuálně nafukuje. Afrika pak ve veřejné představě často vypadá srovnatelně velká jako Grónsko.

Přitom má Afrika zhruba 30,4 milionu km², Grónsko asi 2,2 milionu km². Afrika je tedy přibližně čtrnáctkrát větší – a je také téměř třikrát větší než celá Evropa. Petice kampaně #CorrectTheMap to shrnuje jednou větou: do Afriky byste vešli Spojené státy, Čínu, Indii, Japonsko, Mexiko i velkou část Evropy – a ještě by zbylo místo.

Togo před hlasováním připomnělo, že takové zkreslení není neškodné. Podle jeho ministra zahraničí Roberta Dusseyho mapy „vedou vzdělávání, živí představivost a ovlivňují kolektivní vnímání“ – a od školních let tak mohou upevňovat obraz, který neodpovídá geografické realitě.

Kolem hlasování se rychle objevily zkratky a memy o „nové jediné správné mapě světa“. Nic takového se ale nestalo. Rezoluce je nezávazná, Mercatorovu projekci nezakazuje a nepřikazuje používat jeden konkrétní typ mapy.

Vyzývá vlády, školy, mezinárodní organizace, média a technologické firmy, aby tam, kde záleží na správném poměru velikostí území, používaly plochojevná (equal-area) zobrazení jako Equal Earth – a aby zároveň lépe vysvětlovaly, co jednotlivé projekce zkreslují. Přesnější shrnutí tedy zní: OSN podpořila diverzifikaci projekcí a širší používání plochojevných map, nikoli schválení jediné mapy světa.

Sám togský ministr Dussey formuloval cíl umírněně: nejde o to prosadit jedinou povolenou mapu, ale vysvětlovat omezení projekcí a používat takovou mapu, která odpovídá danému účelu. „Spravedlivý svět začíná spravedlivou mapou,“ řekl agentuře Reuters. Togo zároveň oznámilo, že jako první země přepíše do konce roku své školní zeměpisné materiály.

Gerardus Mercator vytvořil své zobrazení v roce 1569 pro navigaci. Jeho velká výhoda je, že zachovává úhly a směry: loxodroma, tedy trasa vedená stále stejným kompasovým kurzem, se na něm zobrazuje jako přímka. Pro námořníky to byla zásadní vlastnost a v tomto ohledu měla mapa obrovskou historickou hodnotu.

Cena za to je ale velmi nerovnoměrné měřítko. Čím dál od rovníku, tím víc Mercator plochy zvětšuje. Přesnější než říkat, že „smršťuje Afriku“, je proto formulace, že Afriku relativně zmenšuje vůči severněji ležícím územím. Nebo, jak to hezky shrnula OSN: plochojevné projekce Afriku „neudělají větší“ – jen odstraní nadměrné zvětšení, které Mercator dopřává vyšším zeměpisným šířkám.

A tady je klíčová kartografická pointa: dokonalá plochá mapa Země neexistuje. Z povrchu koule nelze udělat rovinu bez zkreslení. Můžete chránit plochu, úhly, vzdálenosti nebo směry – ale všechno zároveň ne. Volba projekce je proto vždy volbou toho, co je pro daný účel nejdůležitější. I samotná rezoluce to uznává.

Equal Earth navrhli v roce 2018 kartografové Bojan Šavrič, Tom Patterson a Bernhard Jenny. Je to plochojevné zobrazení inspirované právě Robinsonem: má působit podobně příjemně, ale na rozdíl od něj zachovává správné poměry ploch.

Drobnost, která se vyplatí hlídat: řada „srovnávacích“ obrázků, které v těchto dnech kolují, ve skutečnosti neukazuje Mercator, ale právě Robinsona. Je to legitimní srovnání, protože Equal Earth z Robinsona vychází – není to ale doklad toho, jak dramaticky Mercator nafukuje Grónsko, Kanadu nebo Rusko.

Americká delegace označila rezoluci za zbytečnou a spojila ji se širším ideologickým rámcem – zejména s formulacemi o „kognitivní spravedlnosti“ a reparacích. Podle jejího vyjádření je iniciativa součástí „mnohem většího a radikálnějšího ideologického projektu“ a OSN se místo skutečných problémů míru a prosperity zabývá mapami ze 16. století.

Americký nesouhlas ale zapadá do širší politiky symbolické suverenity. Washington už v lednu 2025 nařídil přejmenovat Gulf of Mexico na Gulf of America v amerických federálních databázích, mapách a dokumentech. Koncem srpna 2026 pak přišel další příkaz, který v americkém úředním prostředí míří na přejmenování Lake Ontario na Lake America.

Spor o mapy se tak v americkém podání netýká jen toho, jak zobrazit Afriku. Souvisí s mnohem širší snahou vtisknout do map a názvosloví politický výklad prostoru: kdo má právo pojmenovávat, nastavuje oficiální terminologii a tím ovlivňuje školy, média i digitální platformy. To už není drobná kartografická úprava, ale kulturní a geopolitické gesto.

Za kampaní Correct the Map stojí mimo jiné organizace Africa No Filter a Speak Up Africa. Africká unie projekt následně politicky převzala: na summitu v únoru 2026 formálně podpořila Equal Earth a Togo dostalo hlavní diplomatickou roli při prosazování tématu v OSN. Na první čtvrtletí příštího roku Togo plánuje v Lomé setkání s UNESCO, Africkou unií i technologickými firmami včetně Google Maps, kde se má dohodnout, jak rezoluci naplňovat.

Ve stejný den, kdy se v New Yorku hlasovalo, oznámila Francie, že ve své oficiální komunikaci přestane používat Mercator jako univerzální mapu světa a přejde k projekci Eckert IV, která je rovněž plochojevná. Znamená to mimochodem, že Francie – stejně jako USA a Rusko – bude na nových mapách vypadat o něco menší. „Změna mapy pochopitelně nezmění svět. Ale opravit zobrazení, které ho zkresluje, je už samo o sobě aktem pravdy,“ napsal po hlasování francouzský ministr zahraničí Jean-Noël Barrot (Le Monde).

Ani jeden z nejviditelnějších podporovatelů rezoluce tedy neříká „odteď všichni jen Equal Earth“ – jde o volbu mapy podle účelu.

Ne každá abstence byla protestem proti myšlence správných poměrů ploch. Ukrajina vysvětlila, že jádro iniciativy i přesnější zobrazování Afriky podporuje, vadilo jí ale konkrétní provedení některých map Equal Earth, které podle ní problematicky zobrazovaly Ruskem okupovaná ukrajinská území. Evropská unie v reakci výslovně zdůraznila, že rezoluce nijak nemění otázky svrchovanosti, hranic ani územního statusu a že její podpora není schválením žádné konkrétní politické mapy.

Debata o mapách míří dál než k zeměpisu. Je spojená s koloniální historií i s tím, jak se po desetiletí utvářela symbolická hierarchie regionů. Když je Afrika soustavně zobrazovaná jako menší a okrajovější, posiluje to rámec, v němž je i vnímána jako periferní. Právě proto Togo v OSN mluvilo o přesnějším a férovějším obrazu světa, ne jen o kartografické opravě.

Mapa totiž nevysvětluje jen prostor. Vytváří i představu o pořadí věcí. A jak nejlépe pochopit, jak moc nás běžná mapa klame? Zkusit si to. Chystáme k tomu interaktivní nástroj, ve kterém uvidíte, o kolik která projekce jednotlivé země zvětší – a jak je na tom vaše vlastní představa o velikosti světa.