Švédsko dnes volí nový Riksdag – od 8:00 do 20:00 místního času, který je shodný se středoevropským. Volí se všech 349 poslaneckých mandátů na čtyři roky dopředu (Next Swedish general election, Wikipedia). Poslední průzkumy z týdne před volbami se shodují jen v jednom: je to nerozhodnuto. Nejtěsnější z nich, agentura Ipsos (sběr 7.–10. 9.), odhaduje 175 mandátů pro opoziční červeno-zelený blok proti 174 pro vládní blok Tidö – rozdíl jediného křesla (Opinion polling for the next Swedish general election, Wikipedia).
Klíčová čísla
175 : 174
Nejtěsnější odhad mandátůPodle průzkumu Ipsos (7.–10. 9.) dělí opoziční červeno-zelený blok a vládní blok Tidö jediný mandát ze 349.
0
Křesel SD ve vládě dosudOd vstupu do Riksdagu v roce 2010 stáli nacionalističtí Švédští demokraté vždy mimo kabinet. Letos by se to poprvé mohlo změnit, pokud zvítězí blok Tidö.
0,5 p. b.
Rezerva Liberálů nad prahemV posledních pěti průzkumech se Liberálové pohybují od 4,5 do 5,5 procenta – nejtěsněji u agentury Infostat, jen půl bodu nad čtyřprocentní hranicí pro vstup do Riksdagu.
Text vzniká před zveřejněním výsledků voleb, uvedená čísla jsou tedy odhady z průzkumů, ne fakta o skutečném výsledku.
Pět posledních průzkumů, pět různých odhadů mandátů
| Agentura (sběr dat) | S | SD | M | L | Červeno-zelení | Tidö | Odhad mandátů (opozice : vláda) |
|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Verian (4.–10. 9.) | 27,6 % | 18,1 % | 15,8 % | 5,5 % | 51,5 % | 45,9 % | 185 : 164 |
| Infostat (5.–11. 9.) | 26,3 % | 20,2 % | 17,3 % | 4,5 % | 49,6 % | 48,8 % | 176 : 173 |
| Demoskop (7.–11. 9.) | 29,7 % | 19,0 % | 16,7 % | 4,7 % | 50,5 % | 48,0 % | 179 : 170 |
| Ipsos (7.–10. 9.) | 27,4 % | 18,8 % | 18,3 % | 5,0 % | 49,3 % | 49,0 % | 175 : 174 |
| Novus (9.–11. 9.) | 28,6 % | 19,5 % | 18,1 % | 4,7 % | 50,8 % | 47,8 % | 180 : 169 |
Zdroj: agregace pěti posledních průzkumů podle Opinion polling for the next Swedish general election, Wikipedia, stav k 11. 9. 2026. Červeno-zelený blok tvoří Sociální demokraté (S), Levice (V), Centristé (C) a Zelení (MP); blok Tidö Umírnění (M), nacionalističtí Švédští demokraté (SD), Křesťanští demokraté (KD) a Liberálové (L).
Ve všech pěti průzkumech má červeno-zelený blok mírný náskok, ale rozpětí mandátů – od 164 do 185 pro vládní blok – je široké na to, aby samo o sobě nic nerozhodlo. Sociální demokraté zůstávají nejsilnější jednotlivou stranou (26–30 %), druzí skončí Švédští demokraté (18–20 %), třetí vládní Umírnění (16–18 %).
Poprvé v historii by mohli Švédští demokraté usednout ve vládě
Švédští demokraté (SD), dnes nacionalistická a protiimigrační strana, vznikli v roce 1988 jako nástupce Švédské strany. Podle výzkumu protirasistického serveru Expo mělo kolem 60 procent zakladatelů a raných členů strany vazby na švédská i zahraniční neofašistická a bělošsky nacionalistická hnutí – mezi nimi i první předseda SD, dřív spojený s neonacistickým hnutím, a první auditor strany, veterán jednotek Waffen-SS. Od poloviny devadesátých let strana pod novým vedením zakázala uniformy a fašistickou symboliku a začala z vlastních řad vylučovat otevřené extremisty; obrat vedený reformní frakcí kolem budoucího předsedy Jimmieho Åkessona vyvrcholil po roce 2005 změnou loga i rétoriky (Sweden Democrats, Wikipedia).
Kvůli tomuto původu na SD zbytek politického spektra od jejich vstupu do Riksdagu v roce 2010 uplatňoval takzvaný cordon sanitaire – politiku odmítání jakékoli spolupráce. Ten se začal drolit až koncem desetiletí: po volbách 2018 oznámili ochotu vyjednávat Křesťanští demokraté, o rok později se s vedením SD poprvé oficiálně sešel i tehdejší předseda Umírněných Ulf Kristersson. Liberálové jako poslední ze čtyř stran bloku Tidö oznámili, že vůči SD nemají už žádné „červené linie", až letos (Sweden Democrats, Wikipedia).
Po volbách 2022, kdy SD skončili druzí se ziskem 20,54 procenta (73 mandátů) před samotnými Umírněnými (19,10 procenta, 68 mandátů), se dohoda z hradu Tidö postarala jen o jejich podporu vládě zvenčí: kabinet Ulfa Kristerssona tvořily formálně jen Umírnění, Křesťanští demokraté a Liberálové, SD zůstali bez ministerstev (2022 Swedish general election, Wikipedia).
Ulf Kristersson (M), úřadující premiér, dnes usiluje o druhé funkční období v čele bloku Tidö. Foto: Lowe Lilliehorn, Wikimedia Commons (CC BY 4.0).
Letos se to může poprvé změnit. Liberálové a Švédští demokraté 13. března 2026 podepsali dohodu nazvanou „The Sweden Promise": pokud blok Tidö získá většinu, SD dostanou vládní křesla poprvé v historii strany. Součástí dohody je i závazek uspořádat referendum o přijetí eura, a to souběžně s volbami 2030 (Next Swedish general election, Wikipedia).
Dohoda ale zatěžuje právě Liberály, kteří se v žádném z pěti posledních průzkumů nedostali nad 5,5 procenta a nejtěsněji nad čtyřprocentním prahem skončili u agentury Infostat – jen 0,5 procentního bodu nad hranicí. Ve všech pěti průzkumech ji tedy zatím překračují, ale s rezervou tak malou, že by ji samotná statistická odchylka průzkumu mohla smazat. Pokud by ji Liberálové v reálném hlasování nepřekonali, jejich hlasy by v přepočtu na mandáty propadly a blok Tidö by o ně fakticky přišel. Předseda SD Jimmie Åkesson k tomu voličům vzkázal, ať Liberálům svůj hlas nepůjčují, pokud se v průzkumech k 3. září nedostanou aspoň na 3,5 procenta.
Jimmie Åkesson, předseda nacionalistických Švédských demokratů (SD) od roku 2005 – letošní dohoda s Liberály by jeho straně poprvé v historii mohla přinést vládní křesla. Foto: Tommy Winterskiöld Vestlie, Wikimedia Commons (CC BY 2.0).
Červeno-zelení mají kandidátku na premiérku, ne dohodu o vládě
Magdalena Andersson (S), kandidátka červeno-zeleného bloku na premiérku – úřad krátce vedla už v letech 2021–2022. Foto: Axadem, Wikimedia Commons (CC BY 4.0).
Na druhé straně má červeno-zelený blok jasnou kandidátku na premiérku, ale žádnou shodu na tom, jak by koalice měla vypadat. Strana Levice prohlásila, že bude hlasovat proti jakékoli vládě, ve které nedostane vlastní ministerstva – to je oproti minulým volbám posun, kdy socialdemokratickou menšinovou vládu podporovala zvenčí bez nároku na křesla. Centristé naopak chtějí vládu s S, Zelenými a Křesťanskými demokraty, ale odmítají v ní sedět společně s Levicí. Podle Wikipedie by k sestavení vlády byly potřeba hlasy všech čtyř opozičních stran, jejich požadavky se ale přímo vylučují (Next Swedish general election, Wikipedia).
I proto se komentátoři citovaní na Wikipedii shodují, že ani jasné vítězství červeno-zelených ve volbách samo o sobě neznamená rychlé sestavení vlády.
Co je jinak než v roce 2022
Volby jsou v mnohém odvetou souboje z roku 2022: znovu proti sobě stojí Kristersson a Andersson, znovu rozhoduje pár procentních bodů. Mezitím ale Švédsko v březnu 2024 vstoupilo do NATO – jde o první parlamentní volby po vstupu – a vládní koalice za podpory SD zpřísnila migrační politiku až k historicky nejnižšímu počtu udělených povolení k pobytu. Otázka, kterou tyto volby nově otevírají, není jen kdo vyhraje, ale jestli SD po šestnácti letech v Riksdagu poprvé usednou přímo ve vládě.
Oficiální ani průběžné výsledky v čase publikace tohoto textu ještě nejsou k dispozici – volební místnosti se zavírají ve 20:00 SELČ. Číslo v titulku je odhad z posledního předvolebního průzkumu, ne výsledek; až budou k dispozici skutečná data, doplníme je.