Ekonomická nerovnost: rovná na papíře, zadlužená v realitě
Česko má druhou nejnižší příjmovou nerovnost v EU. Pokud bychom místo českého mediánu použili jednotný evropský příjmový práh, přes 40 % domácností by pod něj spadlo. Obě čísla jsou pravdivá – měří ale jinou věc.
audio doplníme
Nízký Gini neznamená vysokou kupní síla
Český Giniho koeficient (příjmová nerovnost) patří k nejnižším v EU. Toto číslo měří rozptyl příjmů kolem českého mediánu – neříká nic o tom, jak vysoký je samotný medián v evropském srovnání. Pokud se na české domácnosti použije jednotný evropský příjmový práh místo národního, přes 40 % z nich by se ocitlo pod ním. Nízká relativní nerovnost a nízká absolutní příjmová hladina mohou existovat současně.
Majetek je jiná metrika než příjem
Měsíční příjem a čisté jmění (nemovitosti, úspory, dluhy, dědictví) se vyvíjejí různě. ČSÚ ve šetření finanční situace domácností opakovaně ukazuje, že medián čistého jmění je nižší než průměr – což signalizuje koncentraci majetku nad středem, podobně jako ve většině evropských zemí. Diskuse o nerovnosti, která se opírá jen o příjmová data, tuto vrstvu nevidí.
Past exekučních srážek
Přibližně 600 000 lidí v Česku je v exekuci, přes tři čtvrtiny z nich má exekucí víc než jednu. Současné nastavení srážek z mzdy efektivně "zdaňuje" každou další legálně vydělanou korunu tak drasticky, že se řadě dlužníků nevyplatí navyšovat legální příjem. Jde o strukturální past, ne o individuální selhání.
Vzdělání nerovnost nesmazává, ale konzervuje
Česko patří v rámci OECD k zemím s nejsilnějším vztahem mezi vzděláním rodičů a budoucím příjmem dětí. Školní systém socioekonomické rozdíly mezi rodinami v praxi spíš zakonzervuje, než vyrovná – což omezuje mezigenerační mobilitu nezávisle na tom, jak nízký je celostátní Gini koeficient.