Data pro budoucí premiérku · Digitalizace a inovace
Digitalizace a inovační pasti
Kateřina Mahdalová & Michal Škop · 12. června 2026
Stav: DRAFT / STRATEGICKÝ Datum: 2026-06-12 Určení: Decision-makers, Vláda ČR, Digitální rada
STOP-INDICATOR: „ILIUZE DIGITÁLNÍHO TYGRA“
Česká republika utratila za digitalizaci VS v letech 2020–2024 přes 50 miliard Kč, přesto zákonný cíl úplné digitalizace služeb k únoru 2025 nebyl naplněn (NKÚ). Symbolem selhání není jedna politická kauza, ale opakující se vzorec: nové portály vznikají nad starými resortními databázemi, bez sdílené architektury, produktových týmů a měřitelných provozních standardů. Stát staví digitální služby na „shnilých“ základech legacy IT dluhu, který požírá většinu rozpočtů na údržbu.
3 NEPOHODLNÉ PRAVDY (MATERIÁLNÍ REALITA)
1. Optika jako „fyzika“ digitalizace: Česko na chvostu
Zatímco 5G pokrytí je v ČR špičkové (99 %), fixní optická infrastruktura (FTTP) dosahuje jen 41 % oproti průměru EU 69 %. Bez „tvrdého hardware“ v zemi zůstane digitalizace firem v regionech (Industry 4.0) a cloudové služby pouze teoretickým konceptem. Mobilní sítě fyzikálně nenahradí stabilitu a kapacitu optiky.
2. Talent máme, ale trh nás brzdí (Market Sophistication)
Češi mají nadprůměrné digitální dovednosti (69 % populace vs. 55 % EU), ale v globálním inovačním indexu propadáme v kategorii „vyspělost trhu“ (75. místo na světě). Máme inženýry, ale chybí nám scale-up kapitál, rozvinuté kapitálové trhy a odvaha k riziku. Produkujeme talenty pro globální hráče, ale neumíme je zhodnotit doma.
3. Legacy Debt: Údržba muzea místo inovací
Většina státních IT výdajů směřuje do udržování zastaralých, nekompatibilních systémů (legacy). NKÚ potvrzuje, že i přes masivní investice stát neví, kde přesně sedí největší rizika vendor lock-inu. Každý nový portál (eDoklady) bez modernizace základních registrů zvyšuje komplexitu a zranitelnost systému.
3 PŘEKVAPIVÁ FAKTA (MĚŘÍTKO VĚCÍ)
1. Skrytá síla startupů: 6 unicornů
Navzdory narativu o „montovně“ ČR vyprodukovala 6 unicornů (Mews, Rohlik, Productboard atd.), což nás řadí na 4. místo v regionu CEE. Tento high-tech sektor vznikl převážně bez státních dotací, což ukazuje na obrovský vnitřní potenciál ekonomiky.
2. Digitální hlad: 65 % Čechů chce digitál
Mýtus o odporu k digitalizaci boří data: 65 % Čechů preferuje digitální komunikaci se státem. Problémem není neochota občanů, ale nízká uživatelská kvalita a nespolehlivost státních systémů v kritických momentech (volby).
3. Efektivita Estonska: 2 % HDP
Estonsko digitalizací ušetří ročně 2 % HDP (cca 750 mil. EUR). To není jen úspora papíru, ale masivní úspora času (1 400 let pracovní doby ročně). V českém měřítku by to znamenalo uvolnění tisíců lidí z byrokracie do produktivní sféry.
ZOSTŘENÁ BEZPEČNOST: DIGITAL SOVEREIGNTY
Kritická závislost: 2/3 světového cloudového trhu ovládají 3 US firmy (AWS, Azure, Google). US CLOUD Act umožňuje přístup US úřadů k datům i v EU. Strategické řešení:
- Sovereign Cloud: Definice kritických agend, které nesmí běžet na globálních cloudech bez evropské jurisdikce a kontroly řídicí roviny.
- Kybernetická odolnost: NÚKIB eviduje nárůst z 146 incidentů v roce 2022 na 268 v roce 2024, tedy zhruba +84 %. Digitalizace bez kyberbezpečnosti je bezpečnostním hazardem.
2 PÁKY PRO ZMĚNU (POLICY)
- Princip „Once-Only“ (Zákaz obtěžování): Uzákonění a technické vynucení sdílení dat mezi úřady. Stát se nesmí občana ptát na to, co už ví. Digitalizace bez interoperability je jen „elektronický papír“.
- Gov-Tech Procurement: Stát jako první zákazník pro inovativní české firmy. Místo vypisování obřích zakázek pro systémové integrátory rozbít projekty na menší celky a umožnit vstup agilním českým startupům (model Izrael).
MEZINÁRODNÍ ZRCADLO
- ČR: VaV 1,8 % HDP; e-ID zatím nízká adopce (~10 %). Stagnace v montovnové pasti.
- Dánsko: VaV 3 % HDP; e-ID používá 97 % populace. Světový lídr v adopci a důvěře.
- Estonsko: VaV kolem 1,8 % HDP; digitální identita téměř univerzální. Architektonický vzor díky X-Road.
- Izrael: VaV 6,3 % HDP; inovační stroj poháněný obranou, kapitálem a talentem.
ZÁVĚR: Suverenita roku 2030 nestojí na počtu aplikací, ale na hloubce datové integrace a schopnosti transformovat inženýrský talent v globální produkty. Bez vyřešení technologického dluhu zůstaneme neefektivním hybridem.