Digitalizace a inovace: 50 miliard za portály nad shnilými základy
Stát dal v letech 2020–2024 přes 50 miliard korun na digitalizaci, přesto zákonný cíl plné digitalizace služeb k únoru 2025 nesplnil. Nové portály vznikají nad starými resortními databázemi, bez sdílené architektury.
audio doplníme
Suverenita roku 2030 nestojí na počtu aplikací, ale na hloubce datové integrace a na tom, jestli stát dokáže z domácího inženýrského talentu vyrobit globální produkty. Bez vyřešení technologického dluhu zůstane Česko neefektivním hybridem.
Iluze digitálního tygra
Stát dal v letech 2020–2024 na digitalizaci veřejné správy přes 50 miliard korun, a přesto zákonný cíl plné digitalizace služeb k únoru 2025 podle NKÚ nesplnil. Symbolem není jedna kauza, ale vzorec: nové portály vznikají nad starými resortními databázemi, bez sdílené architektury a měřitelných standardů. Digitální fasáda stojí na základech technologického dluhu, který požírá většinu rozpočtů na údržbu.
Chybí optika, ne dovednosti
5G pokrytí je v Česku špičkové (99 %), ale fixní optika (FTTP) dosahuje jen 41 % proti 69 % v EU. Bez tvrdé infrastruktury zůstává digitalizace firem v regionech a cloud teoretickým konceptem – mobilní sítě kapacitu optiky fyzicky nenahradí. Talent přitom není problém: 69 % Čechů má základní nebo vyšší digitální dovednosti (EU 55 %). Brzdí trh – v globálním inovačním indexu propadá Česko v kategorii vyspělosti trhu (75. místo): chybí scale-up kapitál a rozvinuté kapitálové trhy.
Skrytá síla i skrytá zranitelnost
Navzdory obrazu „montovny" vyprodukovalo Česko 6 unicornů (Mews, Rohlik, Productboard) a je 4. největším startupovým trhem regionu – převážně bez státních dotací. A 65 % Čechů preferuje digitální komunikaci se státem; problém není neochota občanů, ale nespolehlivost systémů v kritických chvílích. Estonsko digitalizací ušetří 2 % HDP ročně (cca 750 milionů eur, 1 400 let pracovní doby). Kybernetických incidentů přitom podle NÚKIB přibylo ze 146 (2022) na 268 (2024), o 84 %.
Datová suverenita
Dvě třetiny světového cloudu ovládají tři americké firmy a americký CLOUD Act umožňuje přístup i k datům v EU. Kritické agendy proto potřebují jurisdikci a kontrolu řídicí roviny v Evropě – digitalizace bez kyberbezpečnosti je hazard.
Dvě páky a mezinárodní zrcadlo
Uzákonit a technicky vynutit princip once-only (stát se občana neptá na to, co už ví) a nakupovat gov-tech po menších celcích, kam se dostanou agilní české firmy, ne jen velcí integrátoři. Dánsko dává na výzkum 3 % HDP a e-ID používá 97 % populace; Estonsko staví na architektuře X-Road; Izrael žene inovace obranou a kapitálem (6,3 % HDP na výzkum). Česko je na 1,8 % HDP a adopci e-ID kolem 10 %.