Americký případ Jane Doe z Cornellovy univerzity ukazuje, kolik se toho může ztratit mezi oznámením a soudem. V Česku jde na policii zhruba desetina obětí, objasněnost znásilnění za patnáct let klesla ze 75 na 53 procent a polovina odsouzených odchází s podmínkou.
Po 7. říjnu 2023 rozhodly evropské soudy desítky sporů o hranici mezi svobodou projevu a nenávistí. Trestají kolektivní nenávist k Palestincům i k Izraelcům – a hranici vedou podle jediného kritéria: zda výrok míří na stát a jeho politiku, nebo na lidi podle původu. Srovnání Rakouska, Německa, Švédska a Polska ukazuje, čím je český případ ministra Dvořáka výjimečný.
Pražský soud rozhodl, že výrok bývalého ministra Martina Dvořáka o „genetické výbavě“ Palestinců byl protiprávní a stát se za něj musí veřejně omluvit; přirovnání ke Goebbelsovi označil za přiléhavé. Ve zpravodajství velkých redakcí rozsudek zapadl. Podobné spory přitom soudy vedou po celé Evropě – v Německu, Rakousku, Švédsku i Polsku – a rozhodují je na obě strany.


