Karlovy Vary v datech · Země
Odkud přijíždějí filmy
Vary jsou evropský festival se silnou koprodukční sítí – a s mapou, kterou lze přehrát celou historií 1992–2026.
produkční země
koprodukce
regiony
soutěžní sekce
Jedna mapa nestačí
Letošní katalog je silně evropský, ale ne jen evropský: po Francii, USA, Česku, Německu a Británii následuje široká vrstva koprodukčních zemí od Latinské Ameriky po Blízký východ. Koprodukční film započítáváme každé uvedené produkční zemi, takže součet záznamů zemí je vyšší než počet filmů.
Aktuální mapa katalogu 2026 je jen jeden snímek v čase. Animovaná historická mapa vedle ní přehrává vývoj od roku 1992 dodnes: bublina jednotlivé země zůstává na stejném místě po celou dobu, mění se jen její velikost podle toho, kolikrát se země v katalogu daného ročníku objevila.
Co se v čase mění
Evropa zůstává jádrem katalogu ve všech obdobích, ale roste podíl koprodukcí – to je čitelnější posun než prosté stěhování festivalu z jednoho kontinentu na druhý. Předlistopadové ročníky zatím do stejné film-level mapy nepočítáme: šlo o jinou institucionální logiku výběru a přesné srovnání by vyžadovalo doplnit kompletní katalog film po filmu.
ročník
2026
zemí celkem
65
koprodukčních filmů
87
filmů v roce 2026
179
kliknutím vybrat rok
2026
Kontinenty v roce 2026
Evropa
140
Severní Amerika
31
Latinská Amerika
19
Asie
14
Blízký východ
8
Afrika
2
Austrálie
1
Stejná data jako podíl na katalogu (100 %)
Celkový souhrn 1992-2026
V datech je 9 890 záznamů produkčních zemí. Koprodukční film se započítá každé uvedené zemi, proto je součet vyšší než počet filmů.
USA
1 106
Francie
1 021
Česko
811
Německo
677
Británie
528
Itálie
357
Rusko
264
Španělsko
254
Belgie
226
Kanada
223
Co je dobré číst z mapy
Evropa (zejména střední) zůstává každoročně jádrem festivalu, ale je možné vysledovat i programové vlny mimo evropský střed: Jižní Koreu, Austrálii, Brazílii nebo USA.
Od roku 2018 je nabídka filmů menší než v první dekádě po roce 1994, ale koprodukční síť je hustší: průměrný počet produkčních zemí na film je v úplných rozpadech 2018-2025 zhruba 1,8 oproti 1,2 v letech 1994-2003. V úplných rozpadech 2018-2025 má katalog průměrně 181 filmů ročně.
V prvních dvanácti ročnících po roce 1992 tvořil Blízký východ jen 2,1 % všech účastí produkčních zemí v katalogu. V období 2004–2017 to bylo už 4,7 % a v posledních ročnících 2018–2026 6,7 % – podíl se tedy za tři období víc než ztrojnásobil, i když celkový katalog byl v posledním období menší než v tom prvním.
Nejde o to, že by Blízký východ najednou dodával desítky filmů ročně – v absolutních číslech pořád jde o menší kinematografie než evropská nebo severoamerická produkce. Roste ale jeho stabilní přítomnost v programu napříč ročníky, na rozdíl třeba od jednorázových vln typu Jižní Koreje 2001 nebo Austrálie 1997. To je čitelnější jako dlouhodobý posun v koprodukční síti a programové dramaturgii než jako náhodný výkyv jednoho ročníku.
1992–2003
2,1 %
2004–2017
4,7 %
2018–2026
6,7 %
Podíl počítáme z účastí produkčních zemí (koprodukce se do kontinentu započítá jednou, i když má víc zemí ze stejného kontinentu), ne z počtu filmů – jde o vnitřní trend KVIFF, ne o srovnání s jinými festivaly nebo se světovou filmovou produkcí.
Nejvíc filmů v dostupné řadě má rok 2003: 304 titulů. Uzavřený rok 2025 má 175 filmů, ale 465 projekcí. Jeden film tak dnes připadá zhruba na 2,66 projekce; v roce 1996 to bylo 1,36.
Samotný počet filmů měří šířku katalogu. Počet projekcí naopak ukazuje, kolik prostoru dostane jeden vybraný titul v programu a jak reálně dostupný může být pro diváky.
1995-2003
267
2004-2017
231
2018-2025
181
Sloupce ukazují průměrný počet filmů v období. Projekce držíme odděleně, protože jedna země může mít méně titulů, ale výraznější festivalovou přítomnost.
Co to znamená pro země
Země v čase nepůjde férově číst jen jako mapa všech vlaječek. Koprodukce budeme počítat dvěma způsoby: presence count řekne, kde se země objevila, fractional count rozdělí jeden film mezi všechny produkční země. Teprve rozdíl ukáže, jestli festival otevíral prostor novým regionům, nebo jen častěji uváděl mezinárodní koprodukce.
304
filmů v maximu 2003
175
filmů v roce 2025
2,66
projekce na film v roce 2025
2x
metoda pro koprodukce
Program není práce poroty. Porota až hodnotí.
Mapa zemí musí vycházet z programového výběru, ne z cen. Filmy do programu skládá festivalové programové oddělení pod uměleckým vedením. Poroty vstupují až potom: hodnotí soutěžní filmy a rozhodují o cenách.
V novodobé historii je klíčová Eva Zaoralová: po roce 1994 spolu s Jiřím Bartoškou festival znovu postavila na mezinárodní prestiži. Podle oficiální historie KVIFF v roce 2011 předala umělecké vedení Karlu Ochovi a dál přispívala jako umělecká poradkyně až do roku 2022.
Dnes
Karel Och je umělecký ředitel. Programové oddělení uvádí programátory, koordinaci programu, přidružené programátory a mezinárodní konzultanty.
Co přesně vybírají
KVIFF uvádí zhruba dvě stovky filmů ročně, často jako české, evropské, mezinárodní nebo světové premiéry. Soutěž Crystal Globe má zvláštní pravidla: jde o celovečerní filmy z předchozí sezony, které nebyly v mezinárodní soutěži jiného festivalu.
95
96
97
98
99
00
01
02
03
04
05
06
07
08
09
10
11
12
13
14
15
16
17
18
19
21
22
23
24
25
Levá osa (filmy, projekce) i pravá osa (projekce/film) začínají na nule a mají nezávislé měřítko – graf srovnává tvar vývoje, ne přímou velikost mezi osami.
Čtení grafu: tyrkysové sloupce ukazují počet filmů, oranžové počet projekcí a crimson linka poměr projekcí na jeden film. Po roce 2003 klesá šířka katalogu, ale hustota projekcí neklesá stejným tempem. To samo o sobě není důkaz poklesu prestiže festivalu.
Přesnější interpretace je střídmější: Vary se posunuly od obřího katalogu k užšímu výběru, kterému dávají víc projekčního prostoru. Pro publikum to může znamenat lepší dostupnost programu, protože vybraný film se častěji nepromítne jen jednou nebo dvakrát.
Prestiž proto neměříme samotným počtem titulů. Korektnější bude sledovat také premiérový status, soutěžní sekce, hosty, účast filmového průmyslu, kritickou odezvu a další cestu filmů po festivalu. Teprve tyto vrstvy ukážou, zda menší katalog znamená silnější kurátorský výběr, nebo zúžení prostoru pro objev a menší kinematografie.
Historickou řadu držíme jako kontext od roku 1995. Barevně rozkládáme jen roky, kde máme bezpečně oddělené kategorie hraných celovečerních filmů, dokumentárních celovečerních filmů a krátkých filmů.
Celá dostupná řada: kolik filmů festival uváděl
má členění
jen celkový počet
95
96
97
98
99
00
01
02
03
04
05
06
07
08
09
10
11
12
13
14
15
16
17
18
19
21
22
23
24
25
236
2018
143 hraných · 35 dok. · 58 krát.
170
2022
108 hraných · 24 dok. · 38 krát.
185
2023
116 hraných · 28 dok. · 41 krát.
177
2024
109 hraných · 27 dok. · 41 krát.
175
2025
108 hraných · 23 dok. · 44 krát.
Co je vidět hned
V letech s úplným členěním tvoří hrané celovečerní filmy pokaždé zhruba šest desetin programu.
Co se mění
Krátké filmy jsou v roce 2025 početnější než dokumentární celovečerní filmy a drží programovou pestrost menšího katalogu.
Co zatím nevíme
Starší roky neumíme touto skladbou poctivě dovybarvit. Kdybychom to udělali, tvářili bychom se přesněji, než dovolují zdroje.
Další kapitoly
Zpět na landing pagePracovní zdroje
• Oficiální festivalový archiv KVIFF
• Archiv filmů KVIFF
• Finální tiskové zprávy festivalu
• Stránka cen KVIFF
• Historické ročníkové stránky KVIFF a finální tiskové zprávy
• AP / festivalové zprávy k oznámeným poctám 60. ročníku 2026
• Oficiální stránky partnerů KVIFF a stránka Proč podporujeme festival
• Wikidata, IMDb, TMDb, The Numbers a Box Office Mojo
• Filmová kritika a publicistika, včetně textů Kamila Fily