Odkud přijíždějí filmy

V prvních dvanácti ročnících po roce 1992 tvořil Blízký východ jen 2,1 % všech účastí produkčních zemí v katalogu. V období 2004–2017 to bylo už 4,7 % a v posledních ročnících 2018–2026 6,7 % – podíl se tedy za tři období víc než ztrojnásobil, i když celkový katalog byl v posledním období menší než v tom prvním.

Nejde o to, že by Blízký východ najednou dodával desítky filmů ročně – v absolutních číslech pořád jde o menší kinematografie než evropská nebo severoamerická produkce. Roste ale jeho stabilní přítomnost v programu napříč ročníky, na rozdíl třeba od jednorázových vln typu Jižní Koreje 2001 nebo Austrálie 1997. To je čitelnější jako dlouhodobý posun v koprodukční síti a programové dramaturgii než jako náhodný výkyv jednoho ročníku.

Podíl počítáme z účastí produkčních zemí (koprodukce se do kontinentu započítá jednou, i když má víc zemí ze stejného kontinentu), ne z počtu filmů – jde o vnitřní trend KVIFF, ne o srovnání s jinými festivaly nebo se světovou filmovou produkcí.

Nejvíc filmů v dostupné řadě má rok 2003: 304 titulů. Uzavřený rok 2025 má 175 filmů, ale 465 projekcí. Jeden film tak dnes připadá zhruba na 2,66 projekce; v roce 1996 to bylo 1,36.

Samotný počet filmů měří šířku katalogu. Počet projekcí naopak ukazuje, kolik prostoru dostane jeden vybraný titul v programu a jak reálně dostupný může být pro diváky.

Sloupce ukazují průměrný počet filmů v období. Projekce držíme odděleně, protože jedna země může mít méně titulů, ale výraznější festivalovou přítomnost.

Čtení grafu: tyrkysové sloupce ukazují počet filmů, oranžové počet projekcí a crimson linka poměr projekcí na jeden film. Po roce 2003 klesá šířka katalogu, ale hustota projekcí neklesá stejným tempem. To samo o sobě není důkaz poklesu prestiže festivalu.

Přesnější interpretace je střídmější: Vary se posunuly od obřího katalogu k užšímu výběru, kterému dávají víc projekčního prostoru. Pro publikum to může znamenat lepší dostupnost programu, protože vybraný film se častěji nepromítne jen jednou nebo dvakrát.

Prestiž proto neměříme samotným počtem titulů. Korektnější bude sledovat také premiérový status, soutěžní sekce, hosty, účast filmového průmyslu, kritickou odezvu a další cestu filmů po festivalu. Teprve tyto vrstvy ukážou, zda menší katalog znamená silnější kurátorský výběr, nebo zúžení prostoru pro objev a menší kinematografie.

Historickou řadu držíme jako kontext od roku 1995. Barevně rozkládáme jen roky, kde máme bezpečně oddělené kategorie hraných celovečerních filmů, dokumentárních celovečerních filmů a krátkých filmů.