Porota u londýnského korunního soudu v Southwarku uznala 5. listopadu 2026 komika a moderátora Russella Branda vinným z jednoho znásilnění a tří sexuálních napadení čtyř žen v letech 2004–2009. Ze dvou dalších obvinění ze znásilnění a jednoho pokusu o nemravné napadení ho zprostila. Soudce Joel Bennathan ho vzal do vazby a upozornil ho, ať počítá s dlouhým trestem odnětí svobody (RTÉ, 9. 11. 2026). Jednání o trestu začalo 9. listopadu; soud trest vyhlásí po prohlášeních obětí a návrzích obžaloby a obhajoby (tamtéž). Brand všechna obvinění popíral.
Den před vyhlášením trestu řekla britská ministryně kultury, médií a sportu Lisa Nandy v pořadu BBC Sunday with Laura Kuenssberg, že s rukou na srdci nemůže říct, že se to dnes neděje: „Kdybych měla sázet, řekla bych, že ano.“ Od nástupu do vlády se jí podle jejích slov ozvala řada lidí z branže s tím, že se jim podobné věci staly. Instituce v médiích podle ní na ženy, které zneužívání ohlásí, reagují pořád stejně, a kdo promluví, často nemá ochranu a zaplatí za to vysokou cenu, mimo jiné kvůli krátkým smlouvám (BBC, převzato na Yahoo News, 9. 11. 2026).
🔻🔻🔻
Případ, který odkryli novináři, ne zaměstnavatelé
Branda nezačala vyšetřovat policie na základě oznámení z pracoviště. V září 2023 zveřejnily společnou investigaci televize Channel 4 (pořad Dispatches) a deníky The Times a The Sunday Times. Teprve potom se policii ozvaly další ženy. Vyšetřovatelé podle policie mluvili s více než stovkou svědků a shromáždili stovky výpovědí (IBTimes UK, 6. 11. 2026). Ženy, o nichž rozhodoval soud, nebyly totožné s ženami, které promluvily v investigaci z roku 2023.
Všichni tři velcí zaměstnavatelé, pro které Brand v letech 2004–2009 pracoval, si dali udělat vnitřní prověrku. Žádná nenašla doklad, že by vedení vědělo o znásilnění. Všechny ale našly stížnosti, které nikdo neřešil:
- BBC v lednu 2025 posoudila osm stížností na Brandovo chování z let 2006–2008; jen dvě z nich zazněly v době, kdy pro BBC pracoval. BBC se omluvila zaměstnancům, kteří se necítili bezpečně, aby obavy ozvali. Nandy tehdy zjištění označila za „otřesná“.
- Channel 4 v březnu 2024 nenašla doklady, že by její zaměstnanci věděli o obviněních z investigace Dispatches. Zjistila ale, že vážnou stížnost bývalé zaměstnankyně z roku 2009 nikdo nepředal vedení ani nevyšetřil. Tehdejší ředitelka Alex Mahon se jí omluvila; stěžovatelka prověrku označila za „zametení pod koberec“. (Souhrnná zpráva Channel 4, četli jsme jen úryvek z vyhledávání.)
- Banijay UK, produkční společnost Brandových pořadů pro Channel 4, v červnu 2024 uvedla, že neformální obavy z jeho chování na natáčení nebyly „dostatečně řešeny“ a nedostaly se výš.
Rozdíl je podstatný: nevyřešená stížnost na nevhodné chování neznamená, že firma věděla o trestném činu. Ukazuje ale, kde se informace zastavila.
Šest z deseti dotázaných nenahlásilo, protože se báli o práci
Britský odborový svaz zaměstnanců médií a zábavy Bectu se v květnu 2024 zeptal 225 lidí z kreativních odvětví (film, televize, divadlo, živé akce, vysílání a kina) na jejich zkušenosti (Bectu, 30. 5. 2024; počet dotázaných uvádí Screen Global Production, 3. 6. 2024). Devět z deseti zažilo nebo vidělo šikanu či obtěžování kvůli pohlaví, šest z deseti zažilo nechtěné nebo nevhodné dotyky, objetí či polibky a každý pátý vážné sexuální napadení v práci. Přes 60 % incident nenahlásilo, protože se bálo, že mu to uškodí v kariéře. Že odvětví proti tomu účinně jedná, věří 13 % dotázaných.
Průzkum není reprezentativní: odpovídali ti, kdo se ho sami zúčastnili, a lidé se zkušeností s obtěžováním mají k odpovědi silnější důvod. Čísla proto neříkají, kolik lidí v celé britské branži obtěžování zažilo. Ukazují ale, proč ti, kdo ho zažili, mlčí. Z těch, kdo incident zaměstnavateli nahlásili, považovalo vyřízení za přiměřené 9 %.
Proč lidé mlčí, vysvětluje struktura odvětví. Na volné noze pracuje skoro polovina lidí v britském filmu a televizi (University of Reading, Screen Industry Voices, 29. 4. 2025), většinou na krátkých smlouvách na jeden projekt. Kdo si stěžuje na hvězdu pořadu, riskuje, že ho produkce příště nezavolá. V průzkumu Bectu uvedlo obavu o kariéru jako důvod mlčení 71 % lidí na volné noze, ale 30 % zaměstnanců na plný úvazek.
Desítky tisíc oznámení, jednotky tisíc obvinění
Policie v Anglii a Walesu zaznamenala v roce do března 2026 celkem 74 727 znásilnění, o 4 % víc než o rok dřív (ONS, Crime in England and Wales: year ending March 2026). Z případů zaznamenaných v tom roce se zatím 2 533 dočkalo obvinění, tedy 3,4 %. O rok dřív to bylo 2,8 % (Home Office, Crime outcomes in England and Wales 2025 to 2026). Podíl ještě poroste, protože část vyšetřování se uzavře později: od zaznamenání k obvinění to u znásilnění trvá v průměru 438 dní.
Státní zastupitelství (CPS) měří něco jiného: kolik z případů, které mu policie postoupí a o kterých rozhodne, skončí obviněním. V prvním čtvrtletí 2026 to bylo 79,5 %, tedy 1 466 obviněných podezřelých (CPS, data summary Quarter 4 2025–2026). Rozdíl mezi oběma čísly ukazuje, že většina případů se zastaví už u policie, dřív než se o nich rozhoduje u státního zástupce.
Česko: tisícovka oznámení a nová definice
Česká policie evidovala v roce 2025 celkem 1 086 znásilnění, o 19 víc než rok předtím a o 82 % víc než v roce 2015. Mravnostní kriminalita vzrostla o 8,8 %, nejvíc ze všech druhů trestné činnosti, zatímco kriminalita celkem klesla o 1,9 % (ČSÚ, Kriminalita – data za rok 2025, 23. 6. 2026). Podle ČSÚ může růst vedle častějších činů odrážet i to, že se oběti méně bojí případy oznamovat. Kolik obětí na policii vůbec dojde a kolik případů skončí u soudu, jsme rozebírali v říjnu.
Od 1. ledna 2025 platí nová definice znásilnění postavená na nesouhlasu a nový trestný čin sexuálního útoku. Policie od roku 2025 eviduje mravnostní činy podle nových kategorií, souhrnný počet znásilnění je ale podle ČSÚ s dřívějšími lety srovnatelný. S britskými čísly srovnatelný není: jiná definice, jiný způsob evidence a jiná velikost populace. Česká data tu slouží jako měřítko, ne jako žebříček.
Co se mění v britské branži
Britská kreativní odvětví chystají od roku 2021 nezávislý úřad pro standardy chování CIISA (Creative Industries Independent Standards Authority). Hlášení od lidí z hudby, filmu, televize a divadla přijímá od června 2026, oficiálně spustil oznamovací službu v říjnu; do 1. října dostal kolem třiceti hlášení (Screen Daily, 13. 10. 2026). Úřad financuje samo odvětví. Nandy v neděli označila BBC, která se k CIISA připojila, za vzor a vyzvala další firmy, aby se přidaly.
Případ Russella Branda se k soudu dostal po dvaceti letech a díky novinářům, ne díky systému oznamování v televizích. Průzkum Bectu naznačuje, proč se to u dalších případů v branži nestane: kdo pracuje od zakázky k zakázce, má k mlčení silnější důvod než ke stížnosti.
