Před volbami jsme v článku o ženách na radnicích odhadli, že podíl zastupitelek vzroste zhruba na 30 až 31 %. Odhad vyšel. Mezi 60 767 zastupiteli, u kterých se dá ze jména určit pohlaví, je podle našeho výpočtu 18 635 žen, tedy 30,7 %. Tehdy jsme také napsali, že na kterých místech kandidátek ženy letos stojí, zatím nikdo souhrnně nespočítal. Teď to jde, protože Český statistický úřad zveřejnil registr kandidátů obecních voleb 2026 s pořadím, hlasy a mandáty všech 189 908 kandidátů.
Data ukazují dvě věci zároveň. Voliči dávají ženám o něco méně osobních hlasů než mužům: typická kandidátka dostala zhruba o dvě procenta méně hlasů než muž na téže kandidátce a učitelky, ředitelky škol nebo lékařky zaostávají za mužskými kolegy ještě víc. Na tom, kolik žen v zastupitelstvech usedne, to ale skoro nic nezměnilo. Kdyby se mandáty rozdělily čistě podle pořadí na kandidátkách, bylo by mezi zvolenými 30,6 % žen. O zastoupení žen tedy rozhodli hlavně ti, kdo kandidátky sestavovali.
Žen ubývá už na čele kandidátek
Ženy letos tvořily 35,7 % kandidátů, nejvíc v historii obecních voleb. Na prvních místech ale stály méně často. Z 22 180 lídrů kandidátek bylo 6 151 žen, tedy 27,7 %. Na nevolitelném místě, tedy níž, než kolik mandátů jejich strana nakonec získala, stálo 59,5 % kandidátek a 54,1 % kandidátů.
🔻🔻🔻
Křížky u jednotlivých jmen proto přesouvají mandáty jen mezi lidmi z jedné kandidátky a v součtu jich není mnoho. Letos se z nevolitelného místa dostalo do zastupitelstva 1 959 žen. Zároveň 1 898 žen, které stály na volitelném místě, mandát ztratilo, protože je někdo přeskočil. U mužů se zpod čáry dostalo dovnitř 4 081 kandidátů a 4 101 jich vypadlo.
Stejně to vypadalo i v minulých volbách. V roce 2022 by podle pořadí na kandidátkách bylo zvoleno 29,5 % žen a skutečně jich bylo zvoleno 29,6 %. V roce 2018 to bylo 28,7 % a 28,6 %. Podobný závěr udělalo Fórum 50 % v analýze statutárních měst po volbách 2022: přeskakování tehdy ženám ve velkých městech v součtu ubralo tři mandáty.
Rozdíl mezi 35,7 % kandidátek a 30,7 % zastupitelek tak nevzniká ve volební místnosti. Vzniká dřív, když strany a sdružení rozhodují, kdo bude na kandidátce první, druhý a třetí. Na prvních třech místech stálo 22,7 % všech kandidátek, ale 29,5 % kandidátů.
Typická kandidátka dostane o dvě procenta méně hlasů než muž na téže kandidátce
Porovnat hlasy kandidátky v Praze a kandidáta v obci se třemi sty obyvateli přímo nejde. Proto jsme stejně jako v článku o profesích zastupitelů srovnávali každého kandidáta s kandidáty, kteří stáli na stejném místě stejně dlouhé kandidátky ve stejně velkých obcích. Ženy a muže jsme pak porovnali uvnitř téže kandidátky, aby nehrála roli síla strany ani obec.
Žena dostala typicky o 2,0 % méně hlasů než muž na srovnatelném místě téže kandidátky. Na každých sto hlasů pro muže tedy připadlo zhruba 98 hlasů pro ženu. Rozdíl zůstává i ve chvíli, kdy srovnáme ženy a muže se stejným povoláním, ve stejném věku a se stejnou zkušeností ze zastupitelstva: pak je to 2,1 %.
Jde o průměr, ne o pravidlo. Ze 13 732 kandidátek, na kterých kandidovaly ženy i muži, dostaly ženy víc hlasů navíc než muži na 46 % z nich. A dvě procenta hlasů o mandátu rozhodují zřídka. V obci, kde kandidát dostane kolem padesáti hlasů, jde zhruba o jeden hlas, zatímco na posun dopředu potřebuje o deset procent víc, než je průměr jeho strany.
Na nevolitelných místech je rozdíl vidět víc. Ženy se odtud dostávaly do zastupitelstva o desetinu méně často, než je průměr kandidátů ve stejně velkých obcích, kteří stáli stejně hluboko pod čarou. Muži o šest procent častěji. Muž ze stejné pozice tak uspěl zhruba o šestinu častěji než žena.
Rozdíl se navíc zmenšuje. Ve volbách 2018 dostávaly ženy po zohlednění povolání a věku o 4,3 % méně hlasů než muži na téže kandidátce. V roce 2022 to bylo o 2,7 % a letos o 2,1 %, v obou případech i po zohlednění toho, kdo obhajoval mandát. U roku 2018 to zjistit nejde, protože dřívější výsledky jsme do výpočtu nezahrnuli.
Učitelka dostane zhruba polovinu náskoku, který mají učitelé
Větší rozdíl je uvnitř profesí, kterým voliči v obcích dávají nejvíc hlasů. Pohlaví jsme přitom neurčovali podle toho, jestli kandidát napsal „učitel“, nebo „učitelka“, ale podle jména. Ženy totiž často uvádějí mužský tvar povolání (referent, technik, ekonom): v letošních datech takových kandidátek bylo přes sedm tisíc.
Učitelé dostali o 8,7 % víc hlasů než ostatní kandidáti na stejném místě, učitelky o 4,1 %. Ředitelé škol o 14,2 %, ředitelky o 9,4 %. Lékaři včetně zubařů o 14,3 %, lékařky o 10,2 %. Z nevolitelného místa se ředitelé škol dostávali do zastupitelstva 3,7krát častěji než průměr, ředitelky 1,8krát.
Část rozdílu vysvětluje to, že muži v těchto profesích častěji obhajují mandát a dosavadním zastupitelům dávají voliči víc hlasů. Ze zastupitelstva už znali 32 % kandidujících učitelů, ale 20 % učitelek, u ředitelů škol 50 % proti 36 %. Když ale vezmeme jen nové kandidáty, rozdíl nezmizí: učitelky dostaly o 2,6 % víc hlasů než ostatní na stejném místě, učitelé o 6,6 %. Po zohlednění věku a obhajoby mandátu dostala učitelka o 3,3 % méně hlasů než učitel na téže kandidátce, ředitelka školy o 5,4 % méně než ředitel a lékařka o 3,8 % méně než lékař.
Data neříkají, proč tomu tak je. Jedno z vysvětlení se nabízí: muž je mezi učiteli menšina. Učitelek kandidovalo 5 839, učitelů 2 843, a muž ve sborovně nebo v čele školy je v obci nápadnější. Neplatí to ale všude. Mezi zdravotními sestrami a bratry, kde je mužů ještě méně, je rozdíl opačný a malý: sestry dostaly o 1,0 % víc hlasů, 137 zdravotních bratrů o 0,7 %. U starostů a místostarostů, kteří skoro všichni obhajují mandát a stojí v čele kandidátek, je rozdíl mezi ženami a muži v rámci nejistoty.
Nejméně hlasů dostávají ženy na mateřské
Ze všech velkých skupin kandidátů dostaly nejméně hlasů ženy, které na hlasovací lístek napsaly, že jsou na mateřské nebo rodičovské dovolené nebo v domácnosti. Takových kandidátek bylo 1 556 a dostaly o 11,0 % méně hlasů, než by odpovídalo jejich místu na kandidátce. Ostatní ženy ve věku 25 až 44 let dostaly o 1,4 % méně a muži ve stejném věku o 0,6 % víc. Mužů, kteří uvedli rodičovskou dovolenou nebo domácnost, kandidovalo patnáct, o nich se z dat nic spolehlivého říct nedá.
Postih se soustřeďuje do malých obcí. V obcích do tisíce obyvatel dostaly ženy na mateřské o 14,1 % méně hlasů, ve městech od 20 do 100 tisíc obyvatel o 0,6 % víc. Ve městech nad sto tisíc obyvatel kandidovalo z mateřské 32 žen, tam jsou čísla nejistá.
Výsledek je stabilní: v roce 2018 dostaly ženy na mateřské o 10,4 % méně hlasů a v roce 2022 o 9,9 %. Neznamená to nutně, že voliči trestají mateřství. Podobně na tom jsou i další kandidáti, u kterých na lístku chybí zaměstnání: studenti a studentky dostali o šest až sedm procent méně hlasů, důchodci a důchodkyně o šest až osm procent. Voliči v obcích dávají hlasy hlavně lidem, které znají z práce a z funkce, a u ženy na mateřské lístek žádnou práci neukazuje. Jak dlouho české matky malých dětí zůstávají mimo práci, jsme ukázali v analýze o matkách předškoláků na trhu práce.
Zastupitelky, které voliči znají, o hlasy nepřicházejí
Rozdíl mezi ženami a muži skoro celý připadá na nové kandidáty. Ženy, které už v zastupitelstvu seděly, dostaly letos o 0,4 % méně hlasů než muži, kteří také obhajovali mandát, a to je v rámci nejistoty. Mezi novými kandidáty je rozdíl 2,4 %. Kandidátek, které obhajovaly mandát, je přitom méně: 19,4 % proti 28,8 % u mužů.
Rozdíl mizí také s velikostí obce. V obcích do tisíce obyvatel dostala žena o 2,9 % méně hlasů než muž na téže kandidátce, ve městech od 20 do 100 tisíc obyvatel o 1,0 % a ve městech nad sto tisíc obyvatel žádný rozdíl není. Ve velkých městech volí většina lidí celou stranu a kandidáty osobně nezná, osobní hlasy tam proto rozhodují méně. Sociolog Josef Bernard přitom ve studii o komunálních volbách 2010 v Sociologickém časopise našel znevýhodnění žen při přeskakování hlavně ve velkých městech. V letošních datech to tak není.
Co by to mohlo vysvětlit jinak
Pohlaví neuvádí ani ČSÚ. Odvodili jsme ho z příjmení a jména. U 2 % kandidátů ho nešlo určit spolehlivě, většinou jde o cizí a vzácná jména, a ty jsme ze srovnání vyřadili. Kontrola na kandidátech s ženským tvarem povolání (učitelka, starostka, prodavačka) vyšla: ze 27 701 jsme jako ženu určili 99,6 %. Zbytek tvoří hlavně muži, kteří uvedli povolání „zdravotní sestra“.
Pořadí na kandidátce. Ženy stojí níž, ale náš výpočet srovnává každého kandidáta jen s kandidáty na stejném místě. U lídrů kandidátek i u kandidátů z jejich konce je rozdíl mezi ženami a muži podobný, jeden až dva procentní body.
Věk. Typické kandidátce i typickému kandidátovi bylo 48 let. Největší rozdíl je mezi třiceti a čtyřiceti lety, 3,2 procentního bodu, tedy v letech, kdy jsou ženy nejčastěji na mateřské. U kandidátů do třiceti let je rozdíl nejmenší.
Typ kandidátky. Ženy dostávají méně hlasů navíc než muži u sdružení nezávislých i u většiny stran. Největší rozdíl je na kandidátkách KDU-ČSL a KSČM, kolem čtyř až pěti bodů. Na kandidátkách hnutí ANO je rozdíl nulový a u STAN dostávají ženy o něco víc než muži.
Sdružení nezávislých dávají ženy do čela častěji než strany
Jestli bude v zastupitelstvu víc žen, se tedy rozhoduje hlavně při sestavování kandidátek. A tam se strany a sdružení liší. Sdružení nezávislých kandidátů měla na kandidátkách 35,0 % žen a ženu v čele 30,2 % z nich. Politické strany, hnutí a koalice měly na kandidátkách žen víc, 37,1 %, ale ženu postavily do čela 21,9 % kandidátek. Mezi zvolenými za sdružení nezávislých je 31,7 % žen, za strany 29,1 %.
Jak jsme počítali
Vycházíme z registru kandidátů pro volby do zastupitelstev obcí 2026, který Český statistický úřad zveřejnil 11. října 2026, a ze stejných registrů pro roky 2022 a 2018. Registr uvádí u každého kandidáta jméno, věk, povolání, pořadí na kandidátce, počet hlasů a to, zda byl zvolen. Pohlaví neuvádí.
Pohlaví: příjmení zakončené na -ová nebo -á znamená ženu, na -ý nebo -ský muže. Křestní jména jsme z dat naučili podle toho, jaká příjmení jejich nositelé mají: jméno, které má aspoň v 97 ze sta případů jen jedno pohlaví, rozhoduje i u nepřechýlených příjmení. Když si příjmení a jméno odporují nebo nic nerozhodne, kandidáta jsme vyřadili (2 %).
Hlasy navíc: hlasy kandidáta jsme vydělili průměrem jeho kandidátky a porovnali s tím, kolik obvykle dostává kandidát na stejném místě stejně dlouhé kandidátky ve stejně velkých obcích. Za skupinu uvádíme typickou hodnotu (geometrický průměr).
Ženy proti mužům na téže kandidátce: porovnání žen a mužů uvnitř každé kandidátky, které současně bere v úvahu povolání (27 skupin jako v článku o profesích), věk po desetiletích a to, zda kandidát obhajoval mandát. Uvádíme i 95% interval nejistoty.
Nevolitelné místo: kandidát stál na kandidátce níž, než kolik mandátů jeho strana získala. Šanci, že se přesto dostane do zastupitelstva, jsme srovnali s kandidáty ve stejně velkých obcích, kteří stáli stejně daleko od posledního volitelného místa.
Velikost obce: pět skupin podle počtu obyvatel, v každé žije zhruba pětina obyvatel Česka: do 1 000, 1 000–4 000, 4 000–20 000, 20 000–100 000 a nad 100 000.
Dosavadní zastupitelé: kandidáti se stejným jménem, příjmením a zastupitelstvem, kteří byli zvoleni v předchozích volbách.
Mateřská: povolání obsahuje mateřskou nebo rodičovskou dovolenou nebo domácnost, ne však mateřskou školu.
Výpočty jsou v datech k článku.
