Hybridní hrozby se od roku 2014 staly standardní součástí bezpečnostního slovníku. Přesná definice se ale liší stát od státu, dokument od dokumentu. Co termín skutečně označuje a proč na přesnosti záleží?
Finsko vstoupilo do NATO v dubnu 2023 po více než sedmdesáti letech vojenské neutrality. Bylo to největší rozšíření Aliance od přijetí pobaltských států v roce 2004. Co přineslo Finsku a co Alianci?
Lekce z Rudého moře a Izraele 2025. Proč poměr 1 : 200 (útok vs. obrana) znamená, že Západu dojdou peníze i munice dříve než nepříteli drony.
Jak se v roce 2026 propojily zbrojovky Ruska, Číny, Íránu a KLDR do autoritářské výrobní osy a proč roztříštěná Evropa nedokáže držet krok.
Budoucí premiérka před problémem „1,78 % HDP“ a 3 % civilní ochrany. Proč nás drahá letadla neochrání, pokud se jako společnost nenaučíme ukrajinskou lekci o odolnosti.
S 1,3 milionu obyvatel a 300 kilometry hranice s Ruskem patří Estonsko mezi nejvíc zbrojící země NATO v přepočtu na HDP. Jeho zkušenost s kybernetickým útokem z roku 2007 formovala celou bezpečnostní doktrínu.
Politici citují různá čísla obranných výdajů ČR – někdy nad 2 % HDP cíle NATO, jinde pod 1,8 %. Rozdíl není ve lžích, ale v tom, co se do výdajů na obranu vlastně počítá.
Zatímco česká kapacita civilní ochrany pokrývá jen malou část populace, finský a baltský model „totální obrany“ počítá s ochranou většiny obyvatelstva. Rozdíl je v dekádách kontinuální investice, ne v jednom rozpočtu.