Spolu s komunálními volbami se ve 21 obcích hlasovalo o větrných elektrárnách. Ve 20 lidé výstavbu odmítli, jen v Dětřichově na Svitavsku prošla o osm hlasů. Ještě loni přitom dopadala referenda o větrnících napůl, letos odpůrci vyhráli ve 30 z 32. Do konce listopadu budou hlasovat další tři obce.
23. 10. 2026
Česká elektřina se vyrábí z uhlí a jádra, přesto se její cena odvíjí od ceny plynu v Německu. Vysvětlení se skrývá v principu zvaném merit order – a má přímé důsledky pro každý účet za elektřinu.
18. 6. 2026
Německo investovalo od roku 2000 přes 500 miliard eur do transformace energetiky. Obnovitelné zdroje dnes pokrývají přes 60 % spotřeby elektřiny. Cena elektřiny pro domácnosti je přitom nejvyšší v EU. Co se povedlo a co ne?
18. 6. 2026
Politický slib o odchodu z burzy zní skvěle, dokud nenarazí na fyziku, zájmy akcionářů a cenu emisní povolenky.
1. 6. 2026
Strach ze „zastavění Česka” solárními panely je největší brzdou suverenity. Data ale ukazují, že jsme v krajině obětovali násobně víc místa pro auta i průmyslové zemědělství než kolik potřebujeme pro čistou energii.
1. 6. 2026
Proč nové jádro nevyřeší dnešní problémy a co nás udrží v mrazu v kritickém mezidobí.
1. 6. 2026
Invaze na Ukrajinu donutila celou Evropu přehodnotit energetiku. Francie vsadila na jádro, Polsko na rychlý nástup offshore větru, Finsko na zrychlenou jadernou výstavbu. Co z toho je relevantní pro Česko?
1. 6. 2026
Číslo 350 km² koluje v energetické debatě jako munice pro obě strany – zastánci i odpůrci solární energie ho citují bez kontextu. Přepočítali jsme metodiku od základu.
1. 6. 2026
České povolování větrných elektráren trvá až 15 let. Polsko od roku 2022 staví obří offshore parky v Baltském moři v řádu jednotek let. Rozdíl není v penězích, ale v pravidlech.
1. 6. 2026