Ve 21 obcích dostali voliči 9. a 10. října k lístkům do zastupitelstva ještě jednu obálku: místní referendum o větrných elektrárnách. Ve 20 z nich lidé výstavbu odmítli. Jedinou výjimkou je Dětřichov na Svitavsku, kde 104 hlasujících souhlasilo, aby obec dál spolupracovala s ČEZ na přípravě větrného parku, a 96 bylo proti. Vyplývá to ze zápisů místních komisí, které obce zveřejnily na úředních deskách, například výsledku referenda v Dětřichově. Všechny výsledky jsme porovnali s tabulkou místních referend ministerstva vnitra ze 16. října.
K referendům přišlo 7 925 z 13 912 oprávněných, tedy 57,0 %, v jednotlivých obcích od 42 % v Horním Benešově po 85 % v Bystré nad Jizerou. Pro odpověď, která větrníky odmítala, padlo 5 509 hlasů, pro výstavbu 2 210. Hlasovalo se v malých obcích: jedenáct z 21 má méně než 500 obyvatel, největší jsou Kralovice na Plzeňsku s 3 450 obyvateli a dohromady v těchto obcích žije 17 371 lidí.
🔻🔻🔻
Výsledek 20 : 1 neznamená, že lidé zastavili dvacet hotových větrných parků. Konkrétní projekt se známým investorem nebo s uzavřenou smlouvou mělo dvanáct obcí. Nejčastěji jde o ČEZ, který chce stavět v Dětřichově, Skleném, Žihli a Zátoru, dál o firmy NOHO Energy (Kačice, Bystrá nad Jizerou), meridian Nová Energie (Kožlany, Cítoliby), SmartTech (Kralovice) a podle ministerstva obrany a médií S&M (Mikuleč, Kamenná Horka). V Petrovicích na Rakovnicku zastupitelstvo schválilo pronájem pozemku, investora obec nejmenuje.
Zbylých devět obcí žádný projekt na stole nemělo. V Měčíně, Radeníně, Starých Heřminovech nebo Maršově u Úpice šlo o nabídky firem nebo o záměr v sousední obci. V Šebířově na Táborsku vyhlásilo zastupitelstvo referendum na doporučení jednoho z občanů, ačkoli obec žádný záměr neeviduje. Petroupim, Soběhrdy a Teplýšovice na Benešovsku a Horní Benešov na Bruntálsku hlasovaly ve chvíli, kdy jim stát navrhl takzvanou akcelerační oblast.
Akcelerační oblasti zavedl zákon o urychlení využívání obnovitelných zdrojů energie, který platí od srpna 2025 a přebírá evropskou směrnici. Jsou to území, kde má být povolování větrných a solárních elektráren rychlejší a jednodušší. Nesmějí ležet v chráněných územích ani v soustavě Natura 2000. Návrh oblasti u Petroupimi zasahuje i Soběhrdy a Teplýšovice a v Teplýšovicích dopadlo referendum nejjednoznačněji ze všech: 258 hlasů proti, 19 pro. „Situaci zhruba poslední rok ovlivnilo nešťastné pojetí akceleračních oblastí, které vyvolalo nárůst odporu,“ řekl TN.cz Štěpán Chalupa, předseda Komory obnovitelných zdrojů energie, která zastupuje firmy stavějící obnovitelné zdroje.
Ještě loni dopadala referenda napůl
Říjnová referenda jsou vrcholem vlny, která se zvedá od roku 2023. Ministerstvo vnitra eviduje od roku 2006 celkem 105 místních referend o větrných elektrárnách. Do roku 2023 jich za osmnáct let proběhlo 34, v roce 2024 třináct, loni 25 a letos už 33. Před rokem 2026 se výsledky dělily: loni převážili odpůrci ve 13 referendech a příznivci ve 12. Letos převážili odpůrci ve 30 z 32 platných referend. Kromě Dětřichova podpořily větrníky jen Životice na Plzeňsku, v dubnu poměrem 24 : 16.
Petr Vidomus z Asociace pro mezinárodní otázky v rozboru referend z let 2019–2025 napsal, že se postoj lidí v čase nemění a výstavbu odmítlo zhruba 62 % referend. Na stejném období nám vychází 60 %. S letošním rokem ale tenhle závěr přestává platit. Data samotná neříkají proč. V čase se ale potkává víc věcí: zákon o akceleračních oblastech, první návrhy těchto oblastí a propojování spolků odpůrců. V deseti z 21 říjnových obcí navíc referendum nevyhlásilo zastupitelstvo samo, návrh podal přípravný výbor občanů. Termín voleb rozdíl nevysvětluje: z jedenácti platných letošních referend konaných mimo volby skončilo deset odmítnutím.
Kde obec dřív dělala anketu, přišli k urnám hlavně odpůrci
Kačice na Kladensku se na větrníky ptala dvakrát. V červnu 2024 rozdala obec 986 anketních lístků, vrátilo se 377 a 209 lidí souhlasilo se záměrem firmy NOHO Energy postavit u obce větrné elektrárny. Proti bylo 168. V letošním referendu hlasovalo 661 lidí. Pro výstavbu bylo 262, o 53 víc než v anketě, proti 377, tedy víc než dvakrát tolik. Referendum tak k urnám přivedlo hlavně lidi, kteří větrníky nechtějí.
Podobně to vypadalo v Kralovicích. Ve městské anketě z jara 2025 se vyslovilo pro záměr 52 % hlasujících, lístek ale tehdy odevzdalo 21 % oprávněných. Do referenda přišlo 51 % oprávněných, 980 hlasovalo proti výstavbě a 408 pro. V Bystré nad Jizerou podpořilo projekt v anketě v roce 2023 podle oEnergetice.cz 44 z 55 hlasujících, letos v referendu bylo 50 proti a 43 pro.
Ankety a referenda nejsou totéž. Anketa obvykle nemá pevný seznam voličů, hlasuje se v ní několik dní na úřadě a nic závazného z ní neplyne. Z čísel proto nejde vyčíst, že by lidé názor změnili. Ukazují ale, že výsledek ankety s nízkou účastí nic neříká o tom, jak dopadne závazné hlasování, na které se odpůrci i příznivci mohou připravit.
Totéž platí pro čísla, kterými se ohánějí investoři. Firma NOHO Energy uvádí, že ve Vojtěchově na Chrudimsku, kde žádné referendum nebylo, podpořilo její projekt v anketě 95 % hlasujících. Kolik lidí hlasovalo, nezveřejnila. Obec má podle firmy dostat jednorázově 15 milionů korun a 32 let nejméně 3,5 milionu ročně, obyvatelé elektřinu za 0,90 Kč za kilowatthodinu bez DPH.
Odmítnutí nebylo všude jednoznačné
Ve čtyřech obcích dělilo obě odpovědi méně než dvacet hlasů. V Bystré nad Jizerou, kde je 111 oprávněných, rozhodlo sedm hlasů, v Dětřichově osm, ve Starých Heřminovech na Bruntálsku jedenáct a v Petrovicích osmnáct. Nejjednoznačněji odmítly větrníky obce bez konkrétního projektu: v devíti takových obcích dostala odpověď proti 77 % hlasů, ve dvanácti obcích s projektem 68 %.
Graf ukazuje podíl hlasů pro jednu ze dvou odpovědí, bez neplatných a prázdných lístků. V jedenácti obcích byla otázka položená tak, že ANO znamenalo nesouhlas s větrníky, například v Kralovicích „Souhlasíte s tím, aby město Kralovice … neposkytlo žádným způsobem součinnost k realizaci větrných elektráren“. Lidi takové obrácené otázky nezmatou: Vidomus ve zmíněném rozboru nenašel mezi výsledky obou typů otázek průkazný rozdíl.
Obcí, které hlasovaly, není mnoho, ale leží ve shlucích. Čtyři jsou na Svitavsku, tři na Benešovsku a tři na Plzeňsku kolem Kralovic, další tři na Bruntálsku. Sousední obce často řeší stejný záměr, jako Zátor a Staré Heřminovy, nebo stejnou akcelerační oblast.
Odpůrci se propojují, ruskou stopu v nich zatím nikdo nedoložil
Odpor proti větrníkům dlouho vypadal jako čistě místní věc. Podle zmíněné studie Asociace pro mezinárodní otázky z února 2026, která rozebrala přes třicet facebookových profilů českých spolků proti větrníkům, se spolky začaly propojovat na podzim 2025. Na setkání v Kobylé nad Vidnavkou v září 2025 vystoupila slovenská aktivistka Katarína Ondrušová ze spolku Pokojný vietor, později mluvila i na besedách ve Velké Skrovnici, v Milíně a v Mimoni. V lednu 2026 spolky spustily celostátní petici za změnu zákona o akceleračních oblastech a podle studie ji kromě spolků šířily i dezinformační kanály. Asociace pro mezinárodní otázky přitom v debatě nestojí stranou: podle registru smluv dostala v roce 2023 za 572 000 Kč bez DPH zakázku „Obnovitelné zdroje v ČR – plochy“ od Výzkumného ústavu Silva Taroucy pro krajinu, který pro stát připravoval projekt akceleračních zón.
Studie připomíná, že Rusko podle NATO a výzkumů z Polska, Bulharska nebo Lotyšska šíří dezinformace o větrné energii. Zároveň píše, že konkrétních rozborů ruského vlivu na nové hnutí proti větrníkům je zatím málo, a pro Česko takovou vazbu nedokládá. Seznam Zprávy v únoru popsaly, že příspěvky jednoho z řečníků protivětrníkových besed pravidelně zveřejňují proruské dezinformační weby. Že jde o organizované aktivity koordinované z Ruska, tvrdí v článku s odkazem na dokument NATO předseda komory Chalupa. Doklad o finančních nebo organizačních vazbách na Rusko text nepřináší.
Kampaň vedou obě strany. Investoři nabízejí obcím peníze a levnější elektřinu, svolávají besedy a zveřejňují vlastní ankety, oborové svazy vedou své kampaně na sítích. Jestli a jak do 21 říjnových referend zasáhli lidé zvenčí, slovenští aktivisté nebo dezinformační weby, teď obec po obci prověřujeme.
Další obce budou hlasovat do konce listopadu
Podle tabulky ministerstva vnitra se o větrnících bude hlasovat ještě ve třech obcích. V Břidličné na Bruntálsku 30. října, v Úpici na Trutnovsku 7. listopadu, tedy hned vedle Maršova u Úpice, a v Tatcích na Kolínsku 27. listopadu. Otázka v Úpici zní: „Souhlasíte s tím, aby obec Úpice učinila veškeré možné kroky ve své působnosti k zabránění výstavby větrných elektráren na celém svém území, pro ochranu krajiny, místní přírody a zdraví obyvatel?“ Důvod, proč by lidé měli hlasovat ANO, je tu rovnou součástí otázky.
Kdo bude o větrnících rozhodovat, by si měl ohlídat tři věci. Co v otázce znamená ANO, protože v jedenácti z letošních 21 referend znamenalo nesouhlas. Kdo na besedách mluví, za koho a odkud přijel. A zda se čísla, která kolují, dají ověřit: kolik hlasovalo v anketě, kolik obec od investora skutečně dostane a ve smlouvě, ne jen ve slibu.
Výsledky všech 21 referend jsme opsali ze zápisů místních komisí na webech obcí a porovnali je s tabulkou ministerstva vnitra. Čísla sedí až na Teplýšovice, kde má ministerstvo u odpovědi NE překlep (9,71 místo 6,71 %), a na Měčín, který zveřejnil jen zaokrouhlená procenta, takže počty hlasů bereme z tabulky ministerstva. Některá média psala o Radeníně a Šebířově jako o obcích, kde proti hlasovalo 57, respektive 62 % lidí. Ve skutečnosti jde o účast.
