Průměrná čistá mzda 2 504 Kčs koupila v prosinci 1989 83 kilogramů kuchaných kuřat. Loňská průměrná čistá mzda 38 288 korun jich koupí 537 kilogramů, víc než šestkrát tolik. Vyplývá to z publikace ČSÚ Česko od roku 1989 v číslech, ve které statistici od roku 1989 sledují průměrné ceny desítek výrobků a služeb. Spočítali jsme, kolik čeho koupí jedna průměrná výplata tehdy a dnes: jídla a průmyslového zboží víc, služeb méně.
Kuře zlevnilo nejvíc, chleba koupíme skoro stejně
Mzdy od roku 1989 vzrostly v korunách zhruba patnáctkrát, ceny podle ročních měr inflace ČSÚ asi osmkrát, každý výrobek ale zdražoval jinak. Kilogram kuřete stál v prosinci 1989 30 Kčs, loni 71 korun, necelé dva a půl krát víc, proto ho výplata dnes koupí šestkrát víc. Kmínový chleba zdražil šestnáctkrát, o něco víc než mzdy, a výplata ho koupí skoro stejně jako před revolucí: 848 kilogramů místo 894.
Srovnání má své meze. Pod stejným názvem dnes ČSÚ sleduje jiné výrobky než v roce 1989 a ceny tehdy neurčoval trh, ale stát. Většinu jich uvolnil až v roce 1991, jak popisuje ČNB v rozboru cenové deregulace.
Kadeřník, kino a opravna bot zdražily víc než mzdy
Pánské stříhání stálo v roce 1989 7 Kčs, loni 381 korun, takže průměrná čistá mzda zaplatí 101 stříhání místo 358 (do roku 2010 sledoval ČSÚ stříhání na sucho, od roku 2011 s mytím). Nejpravděpodobnější vysvětlení je, že cenu služby tvoří hlavně práce kadeřnice, promítače nebo obuvníka a ta zdražuje zhruba stejně rychle jako mzdy. Potraviny a průmyslové zboží naopak zlevňuje výroba ve velkém, technologie a dovoz. Domácnosti proto za služby utrácejí víc: podle statistiky rodinných účtů na ně v roce 1989 šlo 17,8 % jejich čistých peněžních vydání, v roce 2015, kdy ČSÚ tuto řadu ukončil, 33,7 %.
Reálná mzda je skoro dvojnásobná, i když dvakrát spadla
Po očištění o růst cen koupí dnešní průměrná hrubá mzda 1,89krát víc než v roce 1989. V roce 1991, kdy ceny po deregulaci vzrostly o 56,6 %, klesla reálná mzda meziročně o 26,3 % a na úroveň roku 1989 se vrátila až v roce 1996. Inflace let 2022 a 2023 ji srazila o 12,3 % a loni byla podle předběžných údajů pořád asi o 5 % pod úrovní roku 2021.
Důchody rostly pomaleji než mzdy
Průměrný starobní důchod dělal v roce 1989 50,4 % průměrné hrubé mzdy, loni 43,4 %, tedy 21 134 korun. Po odečtení inflace je o 26 % vyšší než v roce 1989, mzda o 89 %. Minimální mzda začínala v únoru 1991 na 52,7 % průměrné mzdy, v roce 1998 dělala 22,7 % a loni 42,7 %.
Domácnosti důchodců si polepšily víc než rodiny s dětmi
Domácnosti nepracujících důchodců měly v roce 1989 na osobu 80 % čistého příjmu domácností zaměstnanců, ukazuje statistika rodinných účtů ČSÚ za roky 1989–2003. Podle šetření ČSÚ Příjmy a životní podmínky domácností 2025 to v roce 2024 bylo 90 % a na osobu měly o 15 % víc než domácnosti s dětmi. Obě šetření vybírají domácnosti jinak a počítají na hlavu, i když dítě stojí méně než dospělý, srovnání je proto přibližné.
Ohrožení chudobou, které spotřebu dětí zohledňuje, dnes víc dopadá na děti a mladé než na seniory. Podle Eurostatu měl v šetření 2025 příjem pod hranicí ohrožení 13,7 % dětí, 13,8 % lidí ve věku 18–24 let a 8,4 % lidí nad 65 let. U mladých dospělých je to nejvíc za dvacet let měření.
Průměrnou mzdu bere menšina zaměstnanců
Průměr táhnou nahoru nejvyšší výdělky. Prostřední zaměstnanec (medián) bral loni podle našeho odhadu z mzdových pásem strukturálního šetření ČSÚ asi 44 700 korun hrubého, o necelou desetinu méně než průměr 48 670 korun, a pod průměrem je asi 59 % zaměstnanců. Desetina nejlépe placených brala víc než 82 900 korun, 3,2krát víc, než je hranice nejhůř placené desetiny (25 800 korun). V roce 2010, od kterého ČSÚ používá dnešní metodiku, byl tento poměr 3,5.
Ženy berou o necelou pětinu méně než muži, v roce 1988 o 29 %
Průměrná mzda žen dělala v roce 1988 70,6 % mzdy mužů (2 801 proti 3 968 Kčs hrubého), uvádí ČSÚ v rozboru Vývoj mezd v letech 1993–2003. Loni to bylo podle šetření Struktura mezd zaměstnanců 2025 81,5 % (46 545 proti 57 142 korunám), u mediánu 86,2 %. Eurostat, který porovnává hodinové výdělky, uvádí pro Česko v roce 2024 rozdíl 18,5 %, druhý nejvyšší v Evropské unii po Estonsku.
Důchody rozdíl přenášejí do stáří, jen menší. Průměrný starobní důchod žen bez vdovského dělal v roce 1996 81,9 % důchodu mužů, loni 88,9 %. Nejvíc poměr vyskočil v roce 2023, kdy ČSSZ začala vyplácet výchovné, 500 korun měsíčně za každé vychované dítě. Ženám, které už důchod pobíraly, ho přidala automaticky, muži o ně musejí žádat.
Jak to počítáme
Všechna čísla počítá skript z tabulek publikace ČSÚ Česko od roku 1989 v číslech (aktualizace 27. 8. 2026): mzdy a důchody Tab. 13.07, indexy reálné mzdy a důchodu Tab. 13.08, minimální mzda Tab. 13.11, rozdělení mezd Tab. 05.04, výdaje domácností Tab. 03.01, ceny a inflace Tab. 03.04. „Dnes“ je rok 2025, údaje za něj jsou zčásti předběžné. Košík z jedné výplaty je podíl průměrné čisté měsíční mzdy a průměrné ceny výrobku v prosinci daného roku. Reálnou mzdu a důchod počítáme jako součin meziročních indexů ČSÚ s rokem 1989 jako 100; do roku 1993 jde o mzdy v civilním sektoru, do roku 2000 na fyzickou osobu, potom na přepočtený plný úvazek. Minimální mzda je výše platná na konci roku. Medián, hranice spodní a horní desetiny (decily) a podíl zaměstnanců pod průměrem odhadujeme z podílů zaměstnanců v mzdových pásmech tak, že uvnitř pásma bereme výdělky jako rovnoměrně rozložené. Průměrná mzda pochází z jiného zdroje (Tab. 13.07) než pásma (strukturální šetření), srovnání je proto přibližné. Rozdělení mezd sleduje ČSÚ v této řadě od roku 1996, s rokem 1989 se srovnat nedá. Mzdy žen a mužů pocházejí ze strukturálních šetření mezd: rok 1988 z rozboru ČSÚ Vývoj mezd v letech 1993–2003 (tab. 5), rok 2025 ze šetření Struktura mezd zaměstnanců (tab. A1). Šetření se od roku 1988 změnilo, srovnání je proto přibližné. Porovnáváme průměr všech zaměstnankyň s průměrem všech zaměstnanců, ne mzdy za stejnou práci. Důchody žen a mužů jsou z Tab. 13.05, starobní důchody vyplácené samostatně (bez souběhu s vdovským či vdoveckým) v prosinci. Příjmy domácností podle typu jsou čisté peněžní příjmy na osobu: rok 1989 ze statistiky rodinných účtů (Tab. 2/2, 5/2 a 8/2, domácnosti důchodců bez ekonomicky aktivních členů, kvótní výběr), rok 2024 z šetření Životní podmínky 2025 (Tab. 1a podle postavení osoby v čele a Tab. 7a domácnosti s dětmi, náhodný výběr). Ohrožení chudobou je podíl lidí s ekvivalizovaným příjmem pod 60 % mediánu (Eurostat ilc_li02); šetření daného roku pracuje s příjmy roku předchozího.






