Ve Sněmovně zasedá třetina žen, prezidentkou ani premiérkou se žádná dosud nestala

Do Sněmovny zvolili voliči loni v říjnu 67 žen z 200 poslanců, tedy 33,5 %, víc než kdykoli od revoluce. Po prvních svobodných volbách do České národní rady v červnu 1990 jich bylo 26, tedy 13 %, ukazují časové řady volební statistiky ČSÚ. Po změnách v obsazení mandátů v ní dnes podle otevřených dat Sněmovny zasedá 66 poslankyň. Do čela státu ani vlády se za 37 let žádná žena nedostala.

V nejvyšších funkcích se vystřídalo 31 lidí, ženy byly čtyři

Od prosince 1989 vedli stát, vládu a obě komory parlamentu čtyři prezidenti, 14 předsedů vlády, 12 předsedů České národní rady a Sněmovny a šest předsedů Senátu, podle rejstříku předsedů vlád, otevřených dat Sněmovny a almanachu k 30 letům Senátu. Je to 31 lidí, protože Václav Klaus a Miloš Zeman vedli vládu, Sněmovnu i stát a Petr Pithart vládu i Senát. Ženy byly čtyři a všechny řídily parlament: Dagmar Burešová Českou národní radu, Libuše Benešová Senát, Miroslava Němcová a Markéta Pekarová Adamová Sněmovnu.
Dnes je prezidentem Petr Pavel, premiérem Andrej Babiš z ANO, předsedou Sněmovny Tomio Okamura z SPD a předsedou Senátu Miloš Vystrčil z ODS.

Kdo vedl stát, vládu a parlament

Prezidenti, předsedové české vlády, České národní rady, Sněmovny a Senátu od prosince 1989

29. 12. 1989

Havel prezidentem, ČNR s novým předsedou

Federální shromáždění zvolilo Václava Havla prezidentem Československa (stenoprotokol). Česká národní rada, zvolená ještě v roce 1986 na jednotné kandidátce Národní fronty, už 18. prosince odvolala předsedu Josefa Kempného a zvolila Jaroslava Šafaříka (stenoprotokol).

6. 2. 1990

Petr Pithart v čele české vlády

Českou vládu převzal od Františka Pitry signatář Charty 77 a představitel Koordinačního centra Občanského fóra Petr Pithart. Ve stejný den složilo v České národní radě slib 64 nových poslanců, které rada bez voleb kooptovala.

26. 6. 1990

Dagmar Burešová první předsedkyní ČNR

Po prvních svobodných volbách získalo Občanské fórum 127 z 200 křesel. Do čela České národní rady zvolili poslanci právničku Dagmar Burešovou (stenoprotokol). Žena pak vedla dolní komoru znovu až za dvacet let.

2. 7. 1992

Klaus premiérem, Havel odchází

Po volbách 1992 vedl českou vládu Václav Klaus z ODS, Českou národní radu spisovatel Milan Uhde. Václav Havel se 20. července 1992 vzdal funkce prezidenta federace, když ho Federální shromáždění po volbách znovu nezvolilo (ČT24).

26. 1. 1993

První prezident samostatného Česka

Poslanecká sněmovna, v kterou se proměnila Česká národní rada, zvolila Václava Havla prvním prezidentem České republiky (stenoprotokol). Funkci zastával do února 2003.

1996

Vzniká Senát, Zeman vede Sněmovnu

V roce 1996 se poprvé volilo všech 81 senátorů. Prvním předsedou Senátu se stal Petr Pithart. Předsedou Sněmovny byl po volbách 1996 Miloš Zeman z ČSSD.

1998

Zeman premiérem, Klaus předsedou Sněmovny

Po pádu Klausovy vlády vedl do července 1998 vládu Josef Tošovský. Po volbách se premiérem stal Miloš Zeman a předsedou Sněmovny Václav Klaus. V čele Senátu stála v letech 1998–2000 Libuše Benešová, zatím jediná žena v této funkci.

24. 6. 2010

Miroslava Němcová první předsedkyní Sněmovny

Po Dagmar Burešové vedla dolní komoru znovu žena: Miroslava Němcová z ODS. Vládu převzal Petr Nečas, Senát v letech 2010–2018 Milan Štěch z ČSSD.

8. 3. 2013

Zeman prvním přímo zvoleným prezidentem

Prezidenta poprvé nevolil parlament, ale voliči. Miloš Zeman tak zastával všechny tři nejvyšší funkce: vedl Sněmovnu, vládu i stát. Stejně Václav Klaus, kterého parlament zvolil prezidentem v letech 2003 a 2008.

10. 11. 2021

Druhá předsedkyně Sněmovny

Sněmovnu vedla Markéta Pekarová Adamová z TOP 09, vládu od 28. listopadu Petr Fiala z ODS. Senát od roku 2020 vede Miloš Vystrčil z ODS.

9. 3. 2023

Petr Pavel prezidentem

Petr Pavel vyhrál přímou volbu a stal se čtvrtým prezidentem České republiky. Ženám za něj připadá dvakrát větší podíl státních vyznamenání než za jeho předchůdců.

9. 12. 2025

Babiš znovu premiérem, Okamura v čele Sněmovny

Po volbách 2025 vede Sněmovnu od 5. listopadu Tomio Okamura z SPD, vládu od prosince Andrej Babiš z ANO. Senát po říjnových volbách poprvé zasedne 19. listopadu 2026, do té doby ho vede Miloš Vystrčil.

Nesvobodná Česká národní rada měla víc žen než první svobodná

V České národní radě, kterou v roce 1986 zvolili voliči z jediné kandidátky Národní fronty, sedělo v den sametové revoluce 55 žen ze 198 poslanců, 27,8 %. Po volbách v roce 1990 klesl podíl žen na 13 %, v roce 1992 na 10,5 % a do roku 2021 nepřesáhl 25 %. Úroveň nesvobodné rady Sněmovna překonala až loni. Rada ale jen schvalovala, o čem rozhodlo vedení komunistické strany, takže víc žen v ní neznamenalo víc vlivu.

Sněmovna zestárla, poslanců do 40 let ubylo

Poslancům zvoleným v roce 1990 bylo v den voleb v průměru 44,1 roku, loňským 48,8. Mladších 40 let je ve Sněmovně 39 místo 71. Senát je starší od začátku: senátorům zvoleným v roce 1996 bylo v průměru 53,1 roku, letos nově zvoleným 56,1. Část rozdílu dává ústava, poslancem se může stát člověk od 21 let, senátorem od 40.

Do Senátu se letos dostala jedna žena z 27

Z 27 senátorů zvolených letos v říjnu je jediná žena, Zuzana Ceralová Petrofová, kterou v obvodu Hradec Králové navrhla ODS. Tak málo žen nezvolili voliči do Senátu nikdy od roku 1996, dosud se jejich podíl mezi nově zvolenými pohyboval mezi 7,4 % (2018) a 33,3 % (2022), podle ČSÚ. V celém Senátu zasedá 14 žen z 81, tedy 17,3 %, podle seznamu senátorů.

Stran ve Sněmovně je dvakrát víc

V roce 1990 získaly mandáty v České národní radě čtyři strany ze 13 kandidujících, z toho Občanské fórum 127 ze 200, podle výsledků ČSÚ. Loni kandidovalo 26 volebních stran a poslance mají kandidáti osmi stran a hnutí, nejvíc ANO (80). Koalici SPOLU počítáme po stranách, které kandidáty navrhly. Jak se proměnila účast u voleb, ukazuje kapitola Svoboda.

Petr Pavel dává ženám dvakrát větší podíl vyznamenání

Za Václava Havla, Václava Klause a Miloše Zemana připadlo ženám 172 z 1 194 státních vyznamenání, u kterých známe pohlaví, tedy 14 %, za Petra Pavla 65 z 228, tedy 29 %. U dvou nejvyšších řádů, Bílého lva a Tomáše Garrigua Masaryka, udělil Pavel ženám 17 z 54, Zeman osm z 86. Část rozdílu vysvětluje, koho prezidenti oceňovali: legionáři, odbojáři, vojáci, policisté a záchranáři, mezi nimiž jsou ženy výjimkou, dostali za Havla 27 % vyznamenání, za Pavla 15 %. Podrobně to rozebírá naše analýza všech vyznamenání od roku 1995.
Jak to počítáme
Podíl žen a průměrný věk poslanců bereme z časových řad ČSÚ za zvolené poslance ČNR (1990, 1992) a Sněmovny (1996–2025), věk ke dni voleb. U Senátu jde o nově zvolené senátory v každých volbách (ČSÚ 1996–2024), rok 2026 jsme spočítali z registru kandidátů ČSÚ a pohlaví ověřili na stránkách senátorů. Složení České národní rady k 17. 11. 1989 a dnešní Sněmovny je z otevřených dat Sněmovny; počet žen k 14. 11. 2026 (66) je odtud, 67 je počet zvolených podle ČSÚ. Průměrný věk nesvobodné ČNR k 17. 11. 1989 vychází z dat narození na 50,6 roku, dnešní Sněmovny k 14. 11. 2026 na 50,2 roku; ČSÚ počítá věk ke dni voleb, s jeho řadou proto tato dvě čísla nesrovnáváme. U jednoho poslance z roku 1989 a jednoho dnešního chybí platné datum narození. Počet stran ve Sněmovně je počet navrhujících stran s mandátem podle ČSÚ. Lidi v nejvyšších funkcích počítáme od prvních porevolučních změn: předsedy ČNR od 18. 12. 1989, prezidenta od 29. 12. 1989 a předsedu vlády od 6. 2. 1990; jména a data jsme ověřili na webech vlády, Sněmovny a Senátu. U vyznamenání vycházíme z naší analýzy seznamů Hradu: počítáme udělená vyznamenání (ne osoby), podíly ze 1 422 vyznamenání se známým pohlavím, bez společné medaile manželů Rosnerových a jednoho záznamu s neurčeným pohlavím. Prezident vybírá z návrhů vlády, poslanců, senátorů a veřejnosti; kolik žen v nich bylo, Hrad ani parlament souhrnně nezveřejňují, takže nevíme, nakolik se změnila nabídka a nakolik výběr prezidenta. Všechna čísla počítá skript v _data_pipeline/ u článku.

🔻🔻🔻

Žijeme déle, děti máme později a z výplaty si koupíme skoro dvakrát víc než v roce 1989
Analýza

Žijeme déle, děti máme později a z výplaty si koupíme skoro dvakrát víc než v roce 1989

Za 37 let od sametové revoluce se Češi dožívají o osm až devět let déle, do první svatby a k prvnímu dítěti jdou o sedm až devět let později a skoro polovina dětí se rodí mimo manželství. Reálná mzda je skoro dvojnásobná, pračka stojí čtvrtinu výplaty místo dvou a půl. Zdražily ale služby a bydlení. Porovnali jsme rok 1989 s dneškem v datech ČSÚ.

17. 11. 2026

V éře prezidenta Pavla jsou zásluhy žen méně přehlížené
Analýza

V éře prezidenta Pavla jsou zásluhy žen méně přehlížené

Od roku 1995 udělili čeští prezidenti 1 424 státních vyznamenání a ženy dostaly 237 z nich. Za Havla, Klause a Zemana jim připadala zhruba sedmina, za Petra Pavla 29 %. Letos 28. října dostaly ženy tři ze čtyř řádů Bílého lva. Prošli jsme všechny oficiální seznamy Hradu a ke každému vyznamenání dohledali, komu a za co ho prezident udělil.

28. 10. 2026

Komu prezidenti dávají medaile: Klaus politickým vězňům, Zeman podnikatelům
Analýza

Komu prezidenti dávají medaile: Klaus politickým vězňům, Zeman podnikatelům

Od roku 1995 udělili čeští prezidenti 1 424 státních vyznamenání, včetně 51 z letošního 28. října. Havel je rozdával po desítkách, Klaus nejméně. Klaus oceňoval hlavně politické vězně, Zeman podnikatele a lidi ze svého okolí. Prošli jsme všechny oficiální seznamy Hradu, dohledali, za co prezidenti vyznamenávali, a sepsali spory, které jejich výběr provázely.

28. 10. 2026

Ženy v politice? Čím výše, tím méně žen.
Analýza

Ženy v politice? Čím výše, tím méně žen.

Čím výš v politice, tím méně žen. Jak si vedou české kraje a proč jinde mají žen ve vedení víc?

8. 3. 2025

Ženy tvoří třetinu kandidátů do obcí, ale jen čtvrtinu starostů. Ve velkých městech ještě méně
Analýza

Ženy tvoří třetinu kandidátů do obcí, ale jen čtvrtinu starostů. Ve velkých městech ještě méně

Podíl žen na kandidátkách do obecních zastupitelstev roste od roku 1994 a letos dosáhl 35 %. Mezi zvolenými jich je ale pravidelně o čtyři až pět procentních bodů méně a mezi starosty ještě méně. Čím větší obec a čím vyšší funkce, tím méně žen.

2. 10. 2026

Senát jako pojistka: vláda má v horní komoře 15 z 81 hlasů. Bez ní nezmění ústavu ani volební zákon
Analýza

Senát jako pojistka: vláda má v horní komoře 15 z 81 hlasů. Bez ní nezmění ústavu ani volební zákon

Vládní ANO, SPD a Motoristé v letošních senátních volbách nezískali ani jedno z 27 křesel. V Senátu teď mají na své straně 15 z 81 senátorů. Ústavu, volební zákon ani nové ústavní soudce bez horní komory neprosadí. Ani vítězství ve všech obvodech v roce 2028 by jim nedalo ani prostou většinu.

2. 11. 2026

Bylo to pro vás přínosné?

Newsletter

To hlavní z našich článků přímo do vašeho emailu.