Síra z ovzduší zmizela, kouř z domácích komínů zůstal

V Česku žije 1 031 284 lidí, tedy 9,8 % obyvatel, v místech, kde vzduch obsahuje víc rakovinotvorného benzo[a]pyrenu, než dovoluje limit 1 nanogram na metr krychlový. Vyplývá to z pětiletých průměrů 2021–2025, které zveřejnil Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ). Z toho 851 183 lidí žije v Moravskoslezském kraji. Benzo[a]pyren se do vzduchu dostává hlavně z domácích kotlů a kamen: podle národní emisní inventury ČHMÚ z nich v roce 2023 pocházelo 97 % jeho emisí.
Oxid siřičitý, typické znečištění konce osmdesátých let, přitom z ovzduší skoro zmizel. Jeho emise klesly z 1 754 tisíc tun v roce 1990 na 46,9 tisíce tun v roce 2024, o 97 %, ukazuje řada ČHMÚ v publikaci ČSÚ Česko od roku 1989 v číslech. Pro všech 6 258 obcí jsme spočítali, kolik jejich obyvatel dnes dýchá nadlimitní znečištění.

Oxid siřičitý zmizel hlavně v devadesátých letech

Špatný vzduch patřil k podnětům listopadu 1989: v Teplicích lidé demonstrovali za čistší ovzduší od 11. do 13. listopadu, ještě před pražským 17. listopadem, první den jich podle ČT24 přišlo asi 800. Stanice v Ústeckém kraji tehdy měřily v průměru 69,5 mikrogramu oxidu siřičitého na metr krychlový, loni 3,9, skoro osmnáctkrát méně, ukazují historická data OpenISKO.
Většina poklesu proběhla do roku 2000, kdy z 1 754 tisíc tun oxidu siřičitého zbylo 234 tisíc. Benzo[a]pyrenu ubylo od roku 1990 o 81 %, celý pokles ale přišel do roku 2000 a v roce 2023 se ho vypustilo stejně jako tehdy.

Benzo[a]pyren dnes skoro celý pochází z domácností

Domácnosti vypustily v roce 1990 podle inventury 29,1 tuny benzo[a]pyrenu, 36 % celku, v roce 2023 14,3 tuny, 97 %. Domácí topení tak vypouští polovinu toho co v roce 1990, průmysl, energetika a doprava skoro nic: místo 50,7 tuny 0,5 tuny. U nejjemnějšího prachu PM2,5 klesly emise od roku 2000 o 49 % a domácnosti z nich dnes tvoří 81 %. Stát od roku 2015 platí výměnu starých kotlů, do dubna 2023 se jich podle Státního fondu životního prostředí s dotací vyměnilo 103 tisíc. Od 1. září 2024 je jejich provoz zakázaný.

Nad limitem žije milion lidí, čtyři pětiny z nich v Moravskoslezském kraji

V Moravskoslezském kraji dýchá nadlimitní benzo[a]pyren 73,3 % obyvatel. Všech 20 obcí s nejvyšším průměrem leží v kraji, nejhůř vychází Bohumín (3,24 ng/m³) a Dolní Lutyně (3,20). V Ostravě žije nad limitem 280 946 lidí. Stanice v aglomeraci Ostrava, Karviná a Frýdek-Místek jsou podle ročenky ČHMÚ za rok 2025 dlouhodobě ovlivněné i znečištěním, které sem vítr přináší z Polska.
Nad limitem benzo[a]pyrenu se dýchá hlavně na Ostravsku
Roční koncentrace benzo[a]pyrenu v ng/m³, průměr 2021–2025 vážený počtem obyvatel obce; limit je 1 ng/m³. Kroužky: měřicí stanice, průměr roku 2025. Najeďte na obec nebo ji vyhledejte
DataTimes.cz
Benzo[a]pyren v ng/m³, pod limitem:pod 0,75 (5 863)0,75–1 (285)
nad limitem 1 ng/m³:1–1,5 (85)1,5–2 (15)2–3 (8)nad 3 (2)
V závorce počet obcí.
Načítám mapu obcí…
Model ČHMÚ v síti 1 × 1 km vyhlazuje místní ohniska, proto může stanice v obci ukazovat víc než průměr obce. Čtyři obce vzniklé po roce 2022 mapa nezobrazuje.

Děti z nejšpinavější části Ostravy stonaly nejčastěji, mladí lidé z kraje odcházejí

Tým Ústavu experimentální medicíny AV ČR prošel pro studii z roku 2013 záznamy 1 535 ostravských dětí narozených v letech 2001–2004. Děti z Radvanic a Bartovic, kde stanice měřila 7,9 až 11,7 ng/m³ benzo[a]pyrenu ročně, měly do pěti let opakované pískoty při dýchání v 37,1 % případů, v ostatních částech města v 10,0–13,1 %.
Z Moravskoslezského kraje se od roku 2000 každý rok odstěhuje do jiných krajů víc lidí, než se jich přistěhuje, celkem kraj takto podle ČSÚ ztratil 69 332 lidí, nejvíc ze všech krajů. Z úbytku v letech 2003–2021 připadlo 55 % na lidi ve věku 25–39 let. Důvody stěhování statistika nezjišťuje, v průzkumech pro ostravský projekt CLAIRO z let 2019 a 2020 ale 8–10 % dospělých z aglomerace odpovědělo, že kvůli ovzduší vážně uvažují o přestěhování.

Malé obce s kotli v modelu nevycházejí nejhůř, měření ale ukazuje ohniska

Čekali jsme, že nejhorší vzduch budou mít malé obce, kde se topí uhlím a dřevem. Model to nepotvrzuje: v obcích do 2 000 obyvatel žije nad limitem 1,8 % lidí, ve městech nad 10 000 obyvatel 14,3 %. Nejvíc znečištěná města Ostravska přitom pevnými palivy topí málo, Bohumín v 5 % bytů, a vzduch jim zhoršuje znečištění z okolí.
Model počítá ve čtvercích o straně jednoho kilometru, takže se v něm kouř z několika ulic rozředí. Měřicí stanice taková ohniska zachytí: v roce 2025 překročilo limit 19 ze 41 stanic a deset z nich leží mimo Moravskoslezský kraj. Stanice v Brumově-Bylnici naměřila 1,97 ng/m³, model pro celou obec počítá 0,86.

Platný limit pro prach splní skoro všichni, ten od roku 2030 skoro nikdo

Nad dnešním ročním limitem pro prach PM2,5, 20 µg/m³, žije 1 683 lidí. Limit 10 µg/m³, který od roku 2030 zavádí nová evropská směrnice o kvalitě ovzduší, překračuje vzduch, který dýchá 9 128 479 lidí, 86,7 % obyvatel. Nad doporučením Světové zdravotnické organizace, 5 µg/m³, žijí prakticky všichni. Vzduch se mezi oběma čísly nezhoršil, posunula se hranice. První celý rok po zákazu starých kotlů přitom skončil s nadlimitním benzo[a]pyrenem na téměř každé druhé měřicí stanici.
Jak to počítáme
Koncentrace bereme z pětiletých průměrů ČHMÚ 2021–2025, modelu ve čtvercích 1 × 1 km. Počet obyvatel ve čtverci je z Eurostat Census grid 2021, hranice obcí z RÚIAN ČÚZK. Každý čtverec jsme rozdělili mezi obce podle plochy a obyvatele v něm sečetli: „nad limitem“ je člověk, jehož čtverec má průměr nad limitem. Hodnota obce na mapě je průměr čtverců vážený počtem obyvatel, znečištění se tak počítá tam, kde lidé bydlí, ne v lese za obcí. Ročenka ČHMÚ za samotný rok 2025 uvádí nadlimitní benzo[a]pyren na 1,1 % území, kde žije přibližně 6,5 % obyvatel; my počítáme pětiletý průměr, podle kterého se oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší úředně vymezují a který zahrnuje i horší roky před rokem 2025. Podíl bytů vytápěných uhlím, dřevem a peletami je ze sčítání 2021. Emise jsou z národní inventury ČHMÚ (1990–2023) a z tabulky 02.04 publikace ČSÚ (oxid siřičitý do roku 2024, předběžně). Roční průměry stanic jsou z OpenISKO. Dlouhé řady stanic jsou orientační, protože se měnil počet i umístění stanic: v Ústeckém kraji jich v roce 1989 měřilo oxid siřičitý 35, loni 11. Model nezachytí znečištění menší než jeden čtverec, jedna stanice zase ukazuje jedno místo a jeden rok, ne průměr obce.
Studie ostravských dětí srovnávala části jednoho města, ne Ostravu se zbytkem Česka. Stěhování mezi kraji je z datové sady ČSÚ OBY06C, rozdělení úbytku podle věku z OBY06A (vnitřní i zahraniční stěhování, roky před příchodem uprchlíků z Ukrajiny).

🔻🔻🔻

Žijeme déle, děti máme později a z výplaty si koupíme skoro dvakrát víc než v roce 1989
Analýza

Žijeme déle, děti máme později a z výplaty si koupíme skoro dvakrát víc než v roce 1989

Za 37 let od sametové revoluce se Češi dožívají o osm až devět let déle, do první svatby a k prvnímu dítěti jdou o sedm až devět let později a skoro polovina dětí se rodí mimo manželství. Reálná mzda je skoro dvojnásobná, pračka stojí čtvrtinu výplaty místo dvou a půl. Zdražily ale služby a bydlení. Porovnali jsme rok 1989 s dneškem v datech ČSÚ.

17. 11. 2026

Berlín a Madrid měly 39 °C. Úmrtnost ale vybočila jen v Německu
Analýza

Berlín a Madrid měly 39 °C. Úmrtnost ale vybočila jen v Německu

Stejně vysoká teplota měla v evropských zemích rozdílné následky. Data ukazují, proč nestačí sledovat teploměr – a co z toho plyne pro Česko, které se na podobná vedra teprve připravuje.

31. 7. 2026

Skoro polovina řidičů autobusů naměřila v kabině přes 40 °C. Kraje hlídají hlavně cestující
Analýza

Skoro polovina řidičů autobusů naměřila v kabině přes 40 °C. Kraje hlídají hlavně cestující

Odborový svaz dopravy oslovil všech 14 krajů. Z odpovědí plyne, že dohled v horku míří na klimatizaci pro cestující – kabina řidiče zůstává stranou. Aktivněji reagovaly jen dva kraje.

31. 7. 2026

Změny klimatu: 75 % úmrtí způsobených horkem v Mexiku připadá na lidi mladší 35 let
Kontext

Změny klimatu: 75 % úmrtí způsobených horkem v Mexiku připadá na lidi mladší 35 let

Zatímco dosavadní výzkumy varovaly před riziky pro seniory, aktuální data ukazují, že největší riziko představují vedra pro mladé lidi ve věku 18 až 35 let.

15. 2. 2025

Praha a Brno budou mít nového primátora v každém případě, v Ostravě a Plzni vedou kandidátky ti současní
Kontext

Praha a Brno budou mít nového primátora v každém případě, v Ostravě a Plzni vedou kandidátky ti současní

Ve čtyřech největších městech kandiduje 66 listin a přes tři tisíce lidí. Bohuslav Svoboda ani Markéta Vaňková na kandidátkách nejsou, Jan Dohnal v Ostravě a Roman Zarzycký v Plzni své strany vedou. Kdo kandiduje, jak dopadly volby 2022 a o čem se ve městech vede kampaň.

20. 8. 2026

Většina bytů patří těm, kdo v nich bydlí
Analýza

Většina bytů patří těm, kdo v nich bydlí

V roce 1989 se byty v Česku nekupovaly, ale přidělovaly. Při sčítání 1991 bylo v osobním vlastnictví 31 tisíc bytů, v roce 2021 přes milion. Postavit rodinný dům stojí o šestinu víc výplat než tehdy a průměrný byt od roku 2019 zdražil dvakrát rychleji než mzdy. Bydlíme ale prostorněji a víc lidí žije samo. Porovnali jsme bydlení v roce 1989 a dnes v datech ČSÚ.

17. 11. 2026

Bylo to pro vás přínosné?

Newsletter

To hlavní z našich článků přímo do vašeho emailu.