Vysokoškolské vzdělání mělo v roce 1993 7,8 % obyvatel Česka starších 15 let, zhruba každý třináctý. Loni to bylo 22,1 %, víc než každý pátý. Vyplývá to z Výběrového šetření pracovních sil, které ČSÚ shrnuje v publikaci Česko od roku 1989 v číslech (Tab. 01.04). Sčítání lidu napočítalo v roce 1991 582 849 vysokoškoláků, v roce 2021 už 1 552 407, tedy 2,7krát víc.
Ženy mají diplom častěji než muži od roku 2017
V roce 1993 měla vysokou školu každá osmnáctá žena (5,7 %) a každý desátý muž (10,1 %), loni 23,5 % žen a 20,6 % mužů. Počtem vysokoškolačky muže předstihly v roce 2014, podílem v roce 2017 a od té doby náskok roste.
Sčítání lidu ukazuje stejný obrat na celé populaci: vysokoškolaček je proti roku 1991 3,8krát víc, vysokoškoláků dvakrát. Do srovnání vstupují i senioři, kteří studovali za socialismu, změnu proto táhnou hlavně mladší ročníky.
Jen se základní školou skončila sedmina dospělých
V roce 1991 měla jen základní vzdělání třetina lidí starších 15 let (33,5 %), v roce 2021 necelá sedmina (13,3 %).
Maturitu má 30 % dospělých místo 23,1 %. Největší skupinou zůstávají vyučení bez maturity, kterých ubylo nejméně, z 35,7 na 32,9 %.
Studentů je skoro třikrát víc, nejvíc jich bylo v roce 2010
Na konci roku 1989 studovalo na vysokých školách 112 980 lidí, loni 330 547, podle dat MŠMT v publikaci ČSÚ (Tab. 12.06). Po vrcholu v roce 2010 (395 986 studentů) jich devět let ubývalo až na 288 587. Nejpravděpodobnějším vysvětlením je demografie: na vysoké školy tehdy nastupovaly ročníky z konce 90. let a v roce 1999 se narodilo o 30 % dětí méně než v roce 1989. Soukromé vysoké školy měly nejvíc studentů v roce 2010, 14,5 % všech, loni desetinu.
Víc než šestina studentů jsou cizinci
V roce 1989 studovalo na vysokých školách 2 959 cizinců, 2,6 % studentů, loni 58 962, tedy 17,8 %. Studentů s českým občanstvím je proti roku 1989 2,5krát víc, cizinců dvacetkrát. Tabulka ČSÚ neuvádí, z jakých zemí přicházejí.
Ve třídách základních škol sedí o šest žáků méně
Do základních škol chodilo ve školním roce 1989/90 1 290 518 žáků, letos 1 002 916, přestože tehdy měla základní škola jen osm ročníků (devátý vrátil až zákon č. 171/1990 Sb.). Na třídu připadá 19,1 žáka místo 25,5, v mateřských školách 19,9 dítěte místo 24,3.
Školky sledují porodnost se zpožděním tří až šesti let. Po propadu porodnosti na přelomu tisíciletí do nich nejvíc dětí chodilo ve školním roce 2022/23 (369 205), od té doby jich ubývá. Loni se narodilo 77 636 dětí, méně než v roce 1999, a mateřské i základní školy to v příštích letech poznají.
Jak to počítáme
Všechna čísla v kapitole počítá skript z tabulek publikace ČSÚ Česko od roku 1989 v číslech (aktualizace 27. 8. 2026). Nejvyšší vzdělání porovnáváme dvěma zdroji. Sčítání lidu (Tab. 01.03) pokrývá všechny obyvatele, ale jen jednou za deset let, a nejbližší k roku 1989 je sčítání 1991. Podíly počítáme stejně jako ČSÚ ze zjištěných hodnot. Ve sčítání 2021 vzdělání nevyplnilo 511 378 lidí, 5,8 % obyvatel starších 15 let, v roce 1991 to bylo 1,1 %. Pokud mezi nimi bylo vysokoškoláků méně než mezi ostatními, je podíl vysokoškoláků za rok 2021 mírně nadsazený a jejich počet naopak podhodnocený. Výběrové šetření pracovních sil (Tab. 01.04) je výběrový odhad za každý rok od 1993, tenhle problém nemá a ukazuje stejný směr. Počty studentů vysokých škol jsou k 31. prosinci (Tab. 12.06), počty dětí a žáků za školní roky (Tab. 12.01 a 12.02), u mateřských škol bez přípravných tříd základních škol. Děti a žáci na třídu jsou podíl počtu dětí a počtu tříd. „Dnes“ je rok 2025, u škol školní rok 2025/26.
Jak se od revoluce změnily rodiny, peníze nebo bydlení, ukazují další kapitoly speciálu Jací jsme byli, jací jsme.






