Většina bytů patří těm, kdo v nich bydlí

Při sčítání lidu v březnu 1991 bylo v Česku 31 164 bytů v osobním vlastnictví, 0,8 % všech obydlených bytů. Při sčítání 2021 jich bylo 1 121 375, čtvrtina, podle otevřených dat sčítání 2021 ČSÚ. Spolu s byty ve vlastních domech bydleli vlastníci v 61 % obydlených bytů, v roce 1991 ve 38 %. Byt ve vlastním domě znamená, že domácnost vlastní dům, ve kterém bydlí, většinou rodinný. Byt v osobním vlastnictví je vlastní jednotka v činžáku nebo paneláku. Počítají se obydlené byty, ne lidé. Tržní ceny bytů z doby před revolucí neexistují, protože se byty z velké části neprodávaly. Porovnat se dá, kdo v bytech bydlí, kolik stojí postavit dům a jak velké a vybavené byty jsou.

Byty se přidělovaly z pořadníků

Do konce roku 1991 platil zákon o hospodaření s byty z roku 1964. Byty podle něj přiděloval místní národní výbor uchazečům z pořadníku podle naléhavosti bytové potřeby a „významu práce“ uchazeče pro národní hospodářství. Vlastní pořadníky vedly podniky, armáda, ministerstvo vnitra a lidová bytová družstva, zvlášť stály byty stavebních bytových družstev.
Sčítání 1991 zachytilo výsledek: nájemní byty tvořily 39,5 % obydlených bytů, byty ve vlastním domě 36,9 % a družstevní 18,8 %. Pak bytový fond podle rozboru ČSÚ ke sčítání 2001 přeměnily restituce, převody a prodeje bytů do soukromého vlastnictví. Nájemních bytů ubylo do roku 2021 z 1 465 231 na 890 802 a družstevních ze 697 829 na 140 821.

Postavit dům stojí o šestinu víc výplat než v roce 1989

Postavit nový rodinný dům stálo v roce 1989 v průměru 319 tisíc Kčs, 101 průměrných hrubých měsíčních mezd. V roce 2024 to bylo 5,3 milionu korun a 117 hrubých mezd, ukazuje publikace ČSÚ Česko od roku 1989 v číslech (Tab. 11.01 a 13.07). Metr čtvereční přitom stojí vůči mzdě skoro stejně jako tehdy (0,82 a 0,84 hrubé mzdy), dům je dražší hlavně proto, že je o 13 % větší.
Hotový byt zdražuje rychleji. Metr čtvereční bytu stál podle průměrných kupních cen z dat katastru v roce 2019 39 306 korun, loni 72 410 korun, o 84 % víc, kdežto průměrná hrubá mzda vzrostla o 41 %. Byt o 60 m² tak stojí 89 hrubých měsíčních mezd místo 68, v Praze 162.

Bytů se staví skoro o polovinu méně, ale jsou větší

V roce 1989 se v Česku dokončilo 55 073 bytů, v roce 2024 to bylo 30 274, o 45 % méně, a nejméně v roce 1995, 12 998. Obytná plocha průměrného nového bytu vzrostla z 52,5 na 71,3 m² a polovina nových bytů (49,7 %) je v rodinných domech, v roce 1989 to byla necelá čtvrtina.

Na člověka připadá o deset metrů víc a víc lidí žije samo

Mezi sčítáními 1991 a 2021 přibylo 20,9 % obydlených bytů a 2 % obyvatel. Na každého obyvatele proto připadá 35,5 m² plochy bytu místo 25,5 m² a domácnosti jednotlivců tvoří 39,1 % hospodařících domácností místo 26,3 %. Plyn ze sítě má 69,1 % bytů místo poloviny a v kamnech se dál topí v 348 104 bytech, v 8,2 % těch, u kterých je způsob vytápění známý.
Jak to počítáme
Všechna čísla v kapitole počítá skript z primárních dat ČSÚ: publikace Česko od roku 1989 v číslech (bytová výstavba, kvalita bydlení podle sčítání, mzdy), sčítání 1991, otevřených dat sčítání 2021 a průměrných kupních cen nemovitostí, které ČSÚ počítá z dat katastru od roku 2019. Náklady na rodinný dům jsou investiční náklady na jeden byt v nově postaveném rodinném domě bez pozemku a vydělujeme je průměrnou hrubou měsíční mzdou téhož roku. Rok 2024 je poslední s definitivními daty o výstavbě; předběžné číslo za rok 2025 (33 430 dokončených bytů) už ČSÚ počítá z jiného zdroje, z registru RÚIAN. Cenu bytu o 60 m² počítáme z průměrné kupní ceny metru čtverečního bytu v Česku. Právní důvod užívání bytu porovnáváme se sčítáním 1991, protože v roce 1989 se nesčítalo; v roce 1991 jde o trvale obydlené byty, v roce 2021 o byty obydlené podle obvyklého pobytu. Vlastníky počítáme jako byty ve vlastním domě a byty v osobním vlastnictví, podíl ze všech obydlených bytů. V roce 2021 sčítání u 7,5 % bytů právní důvod užívání nezjistilo, skutečné podíly jednotlivých forem tak mohou být o něco vyšší; ze zjištěných bytů bydleli vlastníci v 66 %. U vybavení bytů uvádí tabulka ČSÚ pro rok 2021 podíly ze všech obydlených bytů, včetně těch, u kterých odpověď chybí, takže by podle ní měla vodovod 92,4 % bytů, méně než v roce 1991 (u 7,2 % bytů údaj chybí). Podíly vybavení proto počítáme z bytů, u kterých ho známe.
Jak se od revoluce změnily mzdy, ceny a kupní síla, ukazuje přehled speciálu Jací jsme byli, jací jsme.

🔻🔻🔻

Žijeme déle, děti máme později a z výplaty si koupíme skoro dvakrát víc než v roce 1989
Analýza

Žijeme déle, děti máme později a z výplaty si koupíme skoro dvakrát víc než v roce 1989

Za 37 let od sametové revoluce se Češi dožívají o osm až devět let déle, do první svatby a k prvnímu dítěti jdou o sedm až devět let později a skoro polovina dětí se rodí mimo manželství. Reálná mzda je skoro dvojnásobná, pračka stojí čtvrtinu výplaty místo dvou a půl. Zdražily ale služby a bydlení. Porovnali jsme rok 1989 s dneškem v datech ČSÚ.

17. 11. 2026

New York mění panorama a zdražuje luxusní bydlení
Číslo dne

New York mění panorama a zdražuje luxusní bydlení

New York staví mrakodrapy za desítky milionů dolarů. A zároveň nedokáže dát domov více než 350 000 lidí, kteří nyní nemají střechu nad hlavou. Data o největší majetkové propasti v historii newyorského realitního trhu.

11. 3. 2026

Se zdravotním postižením žije v Česku 1,3 milionu lidí. Nejvíc jim chybí peníze a dostupná péče
Analýza

Se zdravotním postižením žije v Česku 1,3 milionu lidí. Nejvíc jim chybí peníze a dostupná péče

Kolik lidí s postižením v Česku žije, kdo jsou, jak se jim žije a co nejčastěji potřebují k důstojnému a samostatnému životu – hlavní zjištění nového šetření Českého statistického úřadu.

4. 8. 2026

Aut na obyvatele je 2,7krát víc než po revoluci
Analýza

Aut na obyvatele je 2,7krát víc než po revoluci

Na tisíc obyvatel Česka připadalo v roce 1990 234 osobních aut, loni 621. Skoro čtyři z deseti jezdí na naftu a skoro dvě třetiny jsou starší deseti let. Autobusy mimo města vozí skoro o čtvrtinu lidí méně než v 90. letech, vlaky skoro stejně. V sobotu nejede autobus do 1 722 obcí, v roce 2000 jich bylo 2 441. Porovnali jsme dopravu tehdy a dnes v datech ČSÚ, ministerstva dopravy a Eurostatu.

17. 11. 2026

Z výplaty koupíme víc kuřat, na kadeřníka zbude míň
Analýza

Z výplaty koupíme víc kuřat, na kadeřníka zbude míň

Průměrná čistá mzda koupila v roce 1989 83 kilogramů kuřat, loni 537. Ostříhat se za ni ale dá víc než třikrát méně často a do kina zajít o třetinu méně často. Reálná mzda je skoro dvojnásobná, i když dvakrát prudce klesla, důchody rostly pomaleji. Porovnali jsme rok 1989 s dneškem v datech ČSÚ.

17. 11. 2026

Jezdíme častěji do ciziny, méně chodíme do kina a méně čteme knihy
Analýza

Jezdíme častěji do ciziny, méně chodíme do kina a méně čteme knihy

Lidé z Česka loni podnikli 6,4 milionu delších cest do zahraničí, o polovinu víc než v roce 2011, a týden dovolené si nemůže dovolit 19 % lidí místo 43,5 % v roce 2012. Do kina zajde průměrný obyvatel jednou za rok, v roce 1989 pětkrát, a knihu za rok přečte 73 % lidí starších 15 let, v roce 2007 to bylo 83 %. Porovnali jsme volný čas a spotřebu v datech ČSÚ, Eurostatu a Národní knihovny.

17. 11. 2026

Bylo to pro vás přínosné?

Newsletter

To hlavní z našich článků přímo do vašeho emailu.