Aut na obyvatele je 2,7krát víc než po revoluci

Na tisíc obyvatel Česka připadalo v roce 1990 podle řady Eurostatu o osobních autech na obyvatele 234 registrovaných osobních aut, loni 621, tedy 2,7krát víc. V registru bylo na konci roku 2025 celkem 6 774 399 osobních aut, uvádí Ročenka dopravy 2025 ministerstva dopravy, včetně těch, která už nejezdí a majitelé je neodhlásili.
Na silnicích přitom umírá méně lidí než před revolucí. Při dopravních nehodách zemřelo v roce 1989 1 078 lidí, v roce 2023, posledním roce s údajem za třicet dní od nehody, 502, ukazuje publikace ČSÚ Česko od roku 1989 v číslech.

Na vesnici má auto víc domácností než ve velkých městech

Auto má podle šetření Životní podmínky 2025 73,1 % domácností, zhruba 3,36 milionu. Za rok 1989 vede ČSÚ ve statistice rodinných účtů jinou veličinu, 57,7 auta na sto domácností.
V obcích do tisíce obyvatel má auto 84,5 % domácností, ve městech nad sto tisíc obyvatel 63,8 %. Největší je rozdíl u domácností, kde nikdo nepracuje, typicky u důchodců: 63,1 proti 37,2 %. Nejpravděpodobnějším vysvětlením je městská hromadná doprava a kratší cesty ve velkých městech. Dalších 5,4 % domácností by auto chtělo, ale nemůže si ho dovolit.

Na naftu jezdí skoro čtyři auta z deseti

Na konci roku 1997, prvního roku, za který ministerstvo v Ročence dopravy 1998 rozlišuje paliva, jezdilo na naftu 7,6 % osobních aut, loni 38,9 %. Elektromobilů bylo loni v registru 57 611, 0,85 % aut. Vozový park přitom není mladší než na konci 90. let: aut starších deseti let bylo v roce 1997 60,1 %, loni 63,4 %.

Lady a Trabanty ze silnic zmizely, Škoda zůstala nejčastější značkou

Z 6 670 683 osobních aut v provozu podle Registru silničních vozidel (stav k 1. listopadu 2026) vyrobila třetinu Škoda, 34,2 %. Nejčastějším modelem je Octavia, jezdí jich 747 839, zhruba každé deváté auto. Mezi 2 155 149 auty, která týž registr vede s první registrací v Česku do konce roku 1989, měla Škoda 58,3 %, Lada 9,8 %, Fiat 5,5 % a Trabant 4,6 %.
Typické auto z doby před revolucí mělo výkon 36 kW, dnešní 81 kW. Průměrné auto v provozu je 17 let staré.

Autobusy mimo města vozí skoro o čtvrtinu lidí méně

Autobusy bez městské hromadné dopravy přepravily v roce 1997 465 milionů cestujících, loni 352,6 milionu, o 24 % méně. Vlaky vezly 202,9 a 192,3 milionu, o 5 % méně, a od minima v roce 2010 jich přibývá. Autem se podle odhadu ministerstva loni přepravilo 2,85 miliardy osob, o 54 % víc než v roce 1997.

O víkendu jezdí autobus do víc obcí než v roce 2000

V pracovní den zůstalo loni bez jediného autobusového spoje 51 obcí z 6 258, uvádí Ročenka dopravy 2025. V sobotu nejel autobus do 1 722 obcí (27,5 %), v roce 2000, prvním se srovnatelným údajem, do 2 441 obcí z 6 169 (39,6 %). Regionální linky dnes objednávají a doplácejí kraje a loni na nich jelo 96,9 % cestujících vnitrostátních autobusových linek.
Část obcí bez autobusu může mít vlak, ten ale staví v menšině obcí a jejich počet klesá: v pracovní den jel v roce 2000 do 1 748 obcí, loni do 1 613.
Jak to počítáme
Všechna čísla počítá skript z primárních dat. Auta na tisíc obyvatel jsou z řady Eurostatu road_eqs_carhab, která pro Česko začíná rokem 1990. Vybavenost domácností v roce 1989 je ze statistiky rodinných účtů ČSÚ 1989–2003 (počet aut na sto domácností), dnes z šetření Životní podmínky 2025 (podíl domácností, které auto mají); obě čísla měří jinou věc a nedají se přímo odečíst. Podíl podle velikosti obce je vážený průměr domácností s pracujícími a bez nich. Paliva a stáří aut jsou z ročenek dopravy ministerstva (1998, 2025); plug-in hybridy (loni 53 960) ministerstvo počítá k benzínovým a naftovým autům. Značky, modely a výkon jsou z výpisu Registru silničních vozidel k 1. 11. 2026 (osobní auta kategorie M1). Auta v provozu jsou ta ve stavu „provozované“; ročenka počítá registrovaná auta včetně dočasně vyřazených a k jinému datu, proto se čísla liší. Za rok 1989 bereme auta s první registrací v Česku do 31. 12. 1989 bez ohledu na dnešní stav. Je to jen orientační obraz tehdejšího vozového parku: obsahuje i auta zaniklá před rokem 1989 a chybějí v něm ta, která zanikla dřív, než se dostala do elektronického registru. Statistiku značek za rok 1989 jsme ve veřejných řadách nenašli. Značky a paliva píše registr volným textem („VW“ i „Volkswagen“, „Lada“ i „VAZ“), značky jsme sloučili podle prvního slova a modely podle řady (Octavia včetně Combi, Škoda 105 včetně 105 L). Výkon je medián, polovina aut má výkon nižší a polovina vyšší; u aut z doby před revolucí ho registr uvádí u poloviny záznamů. Stáří počítáme od první registrace. Cestující jsou v autobusech veřejné linkové i nepravidelné dopravy bez městské hromadné dopravy; v letech 1997–2023 z časových řad ČSÚ, roky 2024 a 2025 z ročenky. Srovnatelná čísla o cestujících ministerstvo vede od roku 1997, za rok 1989 ve veřejných řadách nejsou. Řada ČSÚ sice začíná rokem 1995, autobusová čísla za roky 1995 a 1996 ale podle srovnání s ročenkou zřejmě zahrnují i městské linky, proto začínáme rokem 1997. Od roku 2000 ministerstvo počítá cestující autobusem jinak; pokles je ale vidět i po změně, v roce 2000 vezly autobusy 438,9 milionu lidí. Přepravu autem ministerstvo odhaduje z ujetých kilometrů. Obsluhu obcí počítá ministerstvo z celostátního informačního systému o jízdních řádech; obec bez spoje je obec, kde ten den nestaví žádný spoj veřejné linkové autobusové dopravy, včetně městských linek. Linky ve veřejném zájmu objednávají kraje podle zákona o veřejných službách v přepravě cestujících.

🔻🔻🔻

Žijeme déle, děti máme později a z výplaty si koupíme skoro dvakrát víc než v roce 1989
Analýza

Žijeme déle, děti máme později a z výplaty si koupíme skoro dvakrát víc než v roce 1989

Za 37 let od sametové revoluce se Češi dožívají o osm až devět let déle, do první svatby a k prvnímu dítěti jdou o sedm až devět let později a skoro polovina dětí se rodí mimo manželství. Reálná mzda je skoro dvojnásobná, pračka stojí čtvrtinu výplaty místo dvou a půl. Zdražily ale služby a bydlení. Porovnali jsme rok 1989 s dneškem v datech ČSÚ.

17. 11. 2026

Skoro polovina řidičů autobusů naměřila v kabině přes 40 °C. Kraje hlídají hlavně cestující
Analýza

Skoro polovina řidičů autobusů naměřila v kabině přes 40 °C. Kraje hlídají hlavně cestující

Odborový svaz dopravy oslovil všech 14 krajů. Z odpovědí plyne, že dohled v horku míří na klimatizaci pro cestující – kabina řidiče zůstává stranou. Aktivněji reagovaly jen dva kraje.

31. 7. 2026

Síra z ovzduší zmizela, kouř z domácích komínů zůstal
Analýza

Síra z ovzduší zmizela, kouř z domácích komínů zůstal

Česko vypouští o 97 % méně oxidu siřičitého než v roce 1990 a v Ústeckém kraji je ho ve vzduchu skoro osmnáctkrát méně než v roce 1989. Nad limitem rakovinotvorného benzo[a]pyrenu, který dnes skoro celý pochází z domácích kotlů a kamen, ale žije milion lidí. Čtyři pětiny z nich v Moravskoslezském kraji. Spočítali jsme to pro všech 6 258 obcí.

17. 11. 2026

Většina bytů patří těm, kdo v nich bydlí
Analýza

Většina bytů patří těm, kdo v nich bydlí

V roce 1989 se byty v Česku nekupovaly, ale přidělovaly. Při sčítání 1991 bylo v osobním vlastnictví 31 tisíc bytů, v roce 2021 přes milion. Postavit rodinný dům stojí o šestinu víc výplat než tehdy a průměrný byt od roku 2019 zdražil dvakrát rychleji než mzdy. Bydlíme ale prostorněji a víc lidí žije samo. Porovnali jsme bydlení v roce 1989 a dnes v datech ČSÚ.

17. 11. 2026

Z výplaty koupíme víc kuřat, na kadeřníka zbude míň
Analýza

Z výplaty koupíme víc kuřat, na kadeřníka zbude míň

Průměrná čistá mzda koupila v roce 1989 83 kilogramů kuřat, loni 537. Ostříhat se za ni ale dá víc než třikrát méně často a do kina zajít o třetinu méně často. Reálná mzda je skoro dvojnásobná, i když dvakrát prudce klesla, důchody rostly pomaleji. Porovnali jsme rok 1989 s dneškem v datech ČSÚ.

17. 11. 2026

Jezdíme častěji do ciziny, méně chodíme do kina a méně čteme knihy
Analýza

Jezdíme častěji do ciziny, méně chodíme do kina a méně čteme knihy

Lidé z Česka loni podnikli 6,4 milionu delších cest do zahraničí, o polovinu víc než v roce 2011, a týden dovolené si nemůže dovolit 19 % lidí místo 43,5 % v roce 2012. Do kina zajde průměrný obyvatel jednou za rok, v roce 1989 pětkrát, a knihu za rok přečte 73 % lidí starších 15 let, v roce 2007 to bylo 83 %. Porovnali jsme volný čas a spotřebu v datech ČSÚ, Eurostatu a Národní knihovny.

17. 11. 2026

Bylo to pro vás přínosné?

Newsletter

To hlavní z našich článků přímo do vašeho emailu.